Zákon zrychlující přípravu výstavby dálnic Sněmovna schválila

Na svém zasedání v úterý 29. září Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila svou verzi novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Díky novele tzv. liniového zákona by se nyní mohla zkrátit příprava velkých staveb až o jednu třetinu. Norma má také státu usnadnit získávání pozemků.

 

Poslanecká sněmovna projednala návrh novely zákona již jednou, 29. června t. r. ho pak postoupila Senátu. Návrh normy byl následně předán k připomínkování Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, jako garančnímu výboru, a Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.  Po projednání na 25. schůzi Senátu byl předklad normy 23. července s pozměňovacími návrhy vrácen Sněmovně.

Při současném projednávání novely ve Sněmovně poslanci odmítli některé z pozměňovacích návrhů Senátu, mimo jiné to, aby vlastníci rodinných a bytových domů v místech budování dopravní nebo energetické infrastruktury dostávali za své nemovitosti, v případě, že v nich bydlí, až dvojnásobek odhadní ceny. Zamítli také pozměňovací návrh senátorů na usnadnění podmínek veřejně prospěšné infrastruktury na ochranu před účinky sucha i povodní.

Novela zákona č. 416/2009 Sb. zavádí takzvaný polský model, který se bude vztahovat pouze na dopravní stavby. Státu umožní stavět dálnice, silnice I. třídy a celostátní železnice okamžitě poté, co získá přístup k potřebným pozemkům ve stavebním povolení (dotkne se to například i obchvatů měst). Tento postup budou moci uplatnit jen takzvaní oprávnění investoři, tedy hlavně státní organizace, jako jsou Ředitelství silnic a dálnic ČR nebo Správa železnic.

Schválená novela navazuje na dřívější úpravy zákona, které zavedly kromě jiného takzvané mezitímní rozhodnutí – to státu umožňuje u vymezených projektů zahájit stavbu ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu. Nově se má rozšířit i na vodní a energetickou infrastrukturu, pokud jsou vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje (v příloze k normě vláda navrhuje zařadit mezi tyto významné stavby i nové jaderné zdroje v Temelíně a Dukovanech nebo některá elektrická nebo plynárenská vedení).

Zákon dále zpřesňuje podmínky, za kterých by bylo možné povolit zrušení železničních přejezdů. Cílem je snížit počet nehod na přejezdech a také zrychlit vlaky, které danými úseky projíždějí. Nově má platit, že silniční správní úřad zruší přejezd na žádost vlastníka trati nebo pozemní komunikace, ovšem za podmínky, že pro přístup k nemovitostem bude možné využít jinou vhodnou trasu, která ale nesmí být delší o více než pět kilometrů a zároveň nesmí vést přes přejezd s nižším stupněm zabezpečení.

Návrh zavádí i jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. To by mělo nahradit veškeré správní akty nutné k ochraně přírody, proti současnosti to může urychlit přípravu staveb až o rok. Lhůta pro jeho vydání by navíc měla být 30 dní, ve složitých případech dvojnásobná. Pokud se úřady nevysloví, uplatní se tzv. fikce souhlasu.

Novela také zvyšuje o deset milionů korun (na 60 milionů) příspěvek obci, na jejímž území bude stanoveno území pro ukládání jaderného odpadu. Dále počítá i s tím, že budování veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily nebude vyžadovat rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.

Předlohu nyní ještě musí podepsat prezident republiky Miloš Zeman.

 

Zdroj ČTK
Foto: Pixabay

Go to TOP