Novelu trestního zákoníku a trestního řádu obhájci vítají

Zřejmě nejsledovanějším ze zákonů, které v úterý 28. července 2020 podepsal prezident republiky Miloš Zeman, je zákon ze dne 22. července 2020, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tato novela totiž přináší několik zásadních změn jako například možnost častějšího ukládání peněžitých trestů místo krátkodobých trestů odnětí svobody, častější využívání dohod o vině a trestu a také změnu § 138 tr. zák., tedy velmi diskutované navýšení hranice způsobené škody.

Navýšení částky v případě způsobení škody či získaného prospěchu na dvojnásobek souvisí dle navrhovatelů zákona s růstem minimální i průměrné mzdy. Podle kritiků zákona se tím však automaticky zvýší počet přestupků, jejichž vyřizování neúnosně zatíží zaměstnance obecních úřadů.

Častějšího ukládání peněžitých sankcí chce vláda dosáhnout například zavedením zákonného přepočtu pro přeměnu nezaplaceného peněžitého trestu v odnětí svobody. Prodloužit se mají také lhůty pro jeho zaplacení. Okamžikem uhrazení stanovené částky má být trest zahlazen, pokud nebyl uložen pachateli za zvlášť závažný zločin.

Novela také umožňuje využívání dohody o vině a trestu i v případě závažnějších trestných činů. V současné době lze dohodu využít u přečinů a zločinů s horní hranicí trestní sazby do deseti let vězení.

Další z novinek je možnost podmínečného propuštění po odpykání třetiny trestu i pro osoby, které byly poprvé odsouzeny za některé zvlášť závažné zločiny.

V zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob předloha výslovně upravuje podmíněné upuštění od zbytku trestů zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací. Při splnění určitých předpokladů by to bylo možné po vykonání poloviny trestu.

Předmětnou novelu vítají také zástupci obhajoby. „Rozšíření zákonného prostoru pro dohodu o vině, trestu, zvýšení akcentu na ukládání peněžitých trestů i posun výše škody, rozhodné pro naplnění přísnější skutkové podstaty trestného činu, jsou změny, o nichž se diskutovalo již několik let, jejich legislativní zakotvení je výsledkem těchto diskusí. V tomto směru považuji celou novelu za pokrok a významné vylepšení stávající úpravy. Asi jedinou pihou na kráse může být i posun hranice škody, rozhodné pro určení, zda skutek je trestným činem z 5 000 korun na 10 000 korun. Rozumím protestům či obavám z toho, že se část dřívější trestné činnosti přesune do sféry přestupků, a je mi jasné, že na to jistě budou reagovat i drobní zlodějíčci v samoobsluhách. Nicméně i zde má změna svoji logiku a své opodstatnění, zejména ve vztahu k reálným příjmům na straně jedné a cenovým relacím na straně druhé. Tedy i tady jde o změnu akceptovatelnou a bez dramatických vedlejších efektů,“ okomentoval přijatou novelu prezident Unie obhájců ČR, místopředseda České advokátní komory, advokát JUDr. Tomáš Sokol.

Předmětnou novelu trestního zákoníku velmi vítám jako reálný krok dekrimininalizace a s tím související depenalizace v rámci trestní politiky České republiky. Z pohledu sociologie práva trestní politika strnule nereagovala desítky let na ekonomicko-sociální vývoj společnosti, což bylo velmi špatné. Problémy současné společnosti jsou v jiných oblastech kriminality, než je ta nejdrobnější majetková trestná činnost, která již tradičně náleží do trestní působnosti četnicko-rychtářské, čili obecní – přestupkové, i když se bude jednat o zátěž obcí, ale opět je třeba tedy administrativně a popřípadě legislativně v této situaci municipality podpořit,“  uvedl ke schválené normě JUDr. Marek  Nespala, advokát, předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů ČAK a člen prezidia Unie obhájců ČR. 

 

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay

 

Go to TOP