Sněmovna schválila 19. června 2020 vládní novelu trestního zákoníku. Soudy tak budou moci častěji ukládat peněžité tresty místo krátkodobých trestů vězení. Zvýší se hranice škody, do novely bylo doplněno také ustanovení, které má rozšířit možnosti dohody o vině a trestu tak, aby se mohla týkat i závažnějších trestných činů. Novelu trestního zákoníku nyní dostane k projednání Senát. Česká advokátní komora získala stanovisko předsedy Svazu měst a obcí ČR Mgr. Františka Jukla, MPA k navýšení hranice výše škody pro zařazení majetkových deliktů mezi tresné činy.

Častějšího ukládání peněžitých sankcí chce vláda dosáhnout například zavedením zákonného přepočtu pro přeměnu nezaplaceného peněžitého trestu v odnětí svobody. Prodloužit se mají také lhůty pro placení peněžitého trestu. Trest má být okamžikem zaplacení zahlazen, pokud jej soudy neuložily pachateli za zvlášť závažný zločin.

Sněmovna schválila také prodloužit z 20 na 30 let promlčecí lhůtu u závažných zločinů, včetně trestných činů týkajících se privatizace.

Sněmovna na doporučení ústavně-právního výboru do vládní novely zapracovala poslaneckou předlohu, která mimo jiné zvyšuje hranice škody pro posuzování majetkového protiprávního skutku jako trestného činu a rozšiřuje možnosti využívání dohody o vině a trestu. Měla by podle předkladatelů přinést úspory i zrychlení soudních řízení.

Stanoví, že by se jako trestný čin posuzovaly majetkové delikty od škody 10 000 korun místo současných 5 000 korun. Pod tuto hranici jsou přestupkem, kterými se zabývají obecní a městské radnice. Novela zároveň zdvojnásobuje i další částky, které určují závažnost majetkových trestných činů. Například škoda velkého rozsahu, jež charakterizuje nejtěžší majetkovou kriminalitu, aby začínala na deseti milionech korun místo nynějších pěti milionů.

Dohodu o vině a trestu by bylo možné podle předlohy uzavřít u všech trestných činů, tedy i u zvlášť závažných. V současnosti se může dohoda využít u přečinů a zločinů s horní hranicí trestní sazby do deseti let vězení, což je podle autorů novely hlavním důvodem, proč se tolik nerozšířila.

Možnost podmínečného propuštění po odpykání třetiny trestu novela navrhuje i pro lidi, kteří byli poprvé odsouzeni za některé zvlášť závažné zločiny. V zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob chtějí poslanci výslovně upravit podmíněné upuštění od zbytku trestů zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací. Při splnění určitých předpokladů by to bylo možné po vykonání poloviny trestu. Novela by zásadně zmírnila i úpravu zahlazení odsouzení společnosti.

Krátce před hlasováním byl stažen návrh, podle něhož za komerční šíření propagandistických předmětů nacismu a podobných hnutí mělo hrozit až osm let vězení, a to se zdůvodněním, že horní sazba vězení by s ohledem na doporučení expertů měla být stanovena na šest let vězení, což by v rámci nynější novely z procedurálních důvodů nebylo možné změnit. Úpravu by měla být vtělena do další novely trestního zákoníku, na kterou schvalování teprve čeká. Navrhovaná změna je reakcí na prodej kalendářů, triček nebo hrnků s portréty představitelů nacistické třetí říše.

Stanovisko předsedy Svazu měst a obcí ČR Mgr. Františka Jukla, MPA ke zvýšení hranice dolního limitu výše škody pro zařazení majetkových deliktů mezi trestné činy z 5 000 tisíc na 10 000 korun:

„Bez podrobné analýzy, ze které by bylo zřejmé, o jaký počet trestních (protiprávních) činů se jedná a jaké náklady tato změna přinese, nelze navrženou změnu přijmout. Počet případů, které po zvýšení hranice škody nikoli nepatrné, přestanou být soudně trestnými, ale budou postižitelné jako přestupky, nelze určit zcela přesně, neboť chybí přesné statistické údaje. Dle našeho názoru lze očekávat nárůst deliktů do 10 tisíc, neboť hrozba vězení má na rozdíl od správních sankcí odrazující účinek. Společnosti je dáván signál, že krádež do 10 000 Kč je jen přestupkem, a nebezpečnost takového činu pro společnost je zanedbatelná. Navrhovanou změnou by tak došlo k nežádoucí změně povědomí veřejnosti o zvýšené beztrestnosti a tím i k možnému zvýšení protiprávních jednání navýšeným počtem drobných majetkových protiprávních činů (krádeží).

Nabýváme dojmu, že hlavním cílem této změny je odlehčit soudům a věznicím. Nelze dopustit, aby na základě takové změny došlo k situaci, kdy drobná majetková trestná činnost nebude v budoucnu trestána či bude postihnutelná s velkými obtížemi. Není pochyb o tom, že by zvýšení hranice pro trestný čin, přineslo nárůst přestupkové agendy u obecních úřadů.

Územní samosprávné celky jsou pravidelně stavěny do situace, kdy stát si objedná službu, ale za tuto službu neposkytuje finanční kompenzaci v adekvátní výši. Rovněž je třeba si uvědomit, že pět tisíc korun může být z pohledu mnoha lidí nezanedbatelná částka. To, že by pachatel protiprávního činu ve výši odpovídající této částce nebyl trestně odpovědný, může být z pohledu společnosti nepřijatelné. Půjde tak svým způsobem o toleranci protiprávního jednání. Postih před přestupkovou komisí zřejmě nebude tím, co by takové pachatele odradilo od páchání protiprávní (trestné) činnosti. Je nutné si položit otázku, zda toto opravdu společnost chce.

Nelze opomenout ani skutečnost, že obce volají po větší vymahatelnosti práva i za stávajících limitů škody. Pokuty obvykle nejsou řešením, neboť jsou v mnoha případech nevymahatelné. Všechny tyto otázky je nutné řešit v rámci diskuse o možné změně limitů pro trestný čin. Pro změnu limitu nemůže být hlavním argumentem výše minimální mzdy a její změna v čase.  Současně s nastavením limitu by měla být řešena i možnost četnějšího uplatňování alternativních trestů při ukládání správních sankcí – obecně prospěšné práce (např. úklid veřejných ploch), nebo „domácí vězení“ (vymezení okruhu pohybu osoby). Z těchto výše uvedených důvodů a na základě veřejně dostupných informací tak nemůžeme se změnou dolního limitu pro trestný čin z 5 000 Kč na 10 000 Kč bez analýzy dopadů a širší diskuse o nastavení limitu souhlasit.“   

Zdroj: ČTK
Foto: redakce AD a archiv Svazu měst a obcí ČR