Upravit prostředí jednotného digitálního trhu, zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory a mimo jiné snížit zisky internetových platforem na úkor tvůrců obsahu, se kterým pracují, ale především přizpůsobit autorský zákon vývoji má novela zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, kterou v pondělí 21. června schválila vláda. Do tuzemského autorského práva zavádí dvě směrnice Evropské unie. Druhá z nich označovaná jako OnlineSatCab upravuje povinnosti vysílatelů poskytujících online vysílání nebo přenos vysílání.

„Je nutné modernizovat autorské právo v souvislosti s prudkým vývojem technologií, k dílům se lze dostávat roztodivným způsobem a je třeba chránit autory před takovými velkými provozovateli jako je Google,“ uvedl ministr kultury PhDr. Lubomír Zaorálek. Česká republika je podle něj nejspíš jednou z prvních zemí, které reaguje na nutnost transponovat směrnice.

Novela má také přizpůsobit úpravu některých výjimek z výlučných autorských práv digitálnímu prostředí a novým způsobům využívání obsahu ve výzkumu či vzdělávání, tedy třeba při distanční a online výuce a při zpřístupňování digitalizovaného kulturního dědictví.

Novelu zákona předložilo Ministerstvo kultury. Ostře sledovaná byla zejména příprava úpravy, která má přinutit internetové společnosti, aby médiím platily za využívání jejich obsahu. Společnosti jako Google nebo Facebook podle novely musejí od vydavatelů získat licence k využívání jejich článků. Digitální platformy kritizovaly novelu s tím, že povede k omezení výsledků vyhledávání. Ministerstvo neuvedlo, o jak velký objem peněz, které by internetové společnosti měly médiím platit, může v Česku jít.

Novela v tomto bodě ani nepočítá se stanovením sankcí za to, pokud by internetové společnosti médiím za užití jejich autorského obsahu neplatily, a porušovaly tak autorský zákon. Nestanovuje se to jako správní delikt, ale pokud by někdo užíval produkty vydavatele a neplatil, platí na to obecně soukromoprávní úprava, žaloba a případná náhrada škody.

Novela navrhuje, že by peníze od internetových společností mohl v České republice rozdělovat kolektivní správce. Během připomínkového řízení ale na takové variantě nepadla shoda. Proti zřízení kolektivního správce byl Svaz průmyslu a dopravy, protože počet provozovatelů online služeb, s nimiž budou vydavatelé uzavírat licenční smlouvy, je malý.

„Podle našeho názoru ale kolektivní správa bude v této oblasti přínosná, a to jednak pro vydavatele, kterým mimo jiné zlepší jejich vyjednávací pozici vůči velkým, často nadnárodním společnostem jako je Google nebo Facebook, tak i pro jejich smluvní protistrany, pro které bude jedním kontaktním místem pro uzavírání licenčních smluv s vydavateli, kterých je podstatně více,“ uvádí Ministerstvo kultury.

Navrhovaná úprava ale nevylučuje dobrovolnou kolektivní správu, kdy kolektivní správce disponuje oprávněním k výkonu práva na sdělování internetem a zastupuje ty nositele práv, kteří o to mají zájem a uzavřou s kolektivním správcem smlouvu o zastupování.

Předpis navrhuje zavedení práva na odměnu za půjčování v knihovnách pro nakladatele a s tím spojenou valorizaci odměny pro autory za půjčování v knihovnách. Odhadovaný dopad na státní rozpočet bude ročně přibližně 68,5 milionu korun včetně DPH. Předpokládá se, že s poklesem výpůjček v knihovnách se bude částka snižovat. Sumu pokryje Ministerstvo kultury ze svého rozpočtu, nebude žádat jeho navýšení.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com