Česká republika předala dne 13. února 2020 Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) právní názor, ve kterém vyjadřuje pochyby o tom, zda se tento soud může zabývat údajnými válečnými zločiny Izraele vůči Palestincům na jejich území. Informovalo o tom 14. února 2020 Ministerstvo zahraničí ČR.

Česká republika v dopise podepsaném ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem argumentuje, že Palestina není svrchovaným státem, proto ICC nemůže ve věci rozhodovat. Stejně jako Česká republika bude postupovat Německo. Prokurátorka ICC Fatou Bensoudová loni rozhodla, že vyšetřování údajných válečných zločinů zahájí, jakmile bude potvrzena příslušná pravomoc soudu.

O vyšetřování požádali Palestinci a podle izraelského výkladu se soud věcí nemůže zabývat, jelikož žadatelem není svrchovaný stát. ICC má řešit případy, jimiž se nechce nebo nemůže zabývat dotyčná země. Návrhy na zahájení řízení může podávat stát, žalobce Tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN. Česká republika zakládací smlouvu o ICC ratifikovala v roce 2009.

ICC vyzval členské státy, aby se do dneška vyjádřily k otázce jeho jurisdikce ve sporu. Česká republika tak učinila dopisem, ve kterém žádá o status amicus curiae (Přítel soudu), kdy třetí strana, jež není součástí sporu, nabídne svůj právní názor. „Ve svém podání vyjádřila Česká republika pochyby vyplývající z mezinárodního práva, zda Mezinárodní trestní soud může v případě situace v Palestině vykonávat svoji jurisdikci. Bude-li s tím přípravný senát Mezinárodního trestního soudu souhlasit, poskytne Česká republika podrobnější argumentaci,“ uvedlo Ministerstvo zahraničí ČR.

Česká republika ve svém stanovisku uvádí, že Palestina nesplňuje kritéria svrchovaného státu a že její členství v mezinárodních organizacích nemůže splnění těchto kritérií nahradit. Diplomacie připomíná, že ze stejného důvodu hlasovala Česká republika proti přijetí Palestiny do UNESCO a proti udělení pozorovatelského statusu Palestiny ve Valném shromáždění OSN. Česká republika v dopise zároveň vyjadřuje podporu pro vytvoření svrchovaného palestinského státu, ten ale podle diplomacie může vzniknout jen na základě dohody s Izraelem.

Stejnou žádost jako Česká republika vzneslo Německo a izraelská advokátní komora. Německo je toho názoru, že jenom státy se mohou připojit k Římskému statutu zakotvujícímu pravomoce ICC, a Palestinu neřadí na seznam zemí, které se k ICC připojily. Palestina podle něj nemá oprávnění mít u soudu svého zástupce a využívat řízení soudu. Očekává se, že k České republice a Německu se pravděpodobně  připojí rovněž Rakousko.

Prokurátorka Bensoudová loni konstatovala, že existuje „rozumný základ domnívat se, že byly spáchány válečné zločiny“, a to jak ze strany izraelské armády, tak palestinského radikálního Hamásu. Požádala ale soud, aby se nejprve vyjádřil k otázce, zda se jeho jurisdikce vztahuje na Izrael a palestinská území.

Izrael se k ICC nepřipojil a jeho generální prokurátor se domnívá, že ICC nemá jurisdikci ve vztahu k Izraeli a že jakékoli palestinské akce týkající se soudu jsou neplatné. Palestinská samospráva se k Římskému statutu připojila v roce 2015. Podobně jako Izrael tento mezinárodní soud neuznávají například také Spojené státy, Rusko nebo Čína.

Otázku jurisdikce soudu bude řešit tříčlenný senát, jehož členy jsou soudci z Maďarska, Francie a Beninu. Tito soudci dali „Palestině, Izraeli a obětem situace v Palestině“ do 16. února 2020 čas na písemné vyjádření se k situaci. Do dneška také mají státy možnost požádat o status amicus curiae. Pokud budou jejich žádosti přijaty, mohou do neděle zaslat písemné vyjádření. V debatě o jurisdikci jsou na straně Izraele dále i Kanada a Maďarsko.

Zdroj: ČTK. Foto Pixabay.