V souvislosti s novelou insolvenčního zákona, kterou dne 21. června 2023 schválila vláda, se stále více diskutuje o potřebné úpravě exekučních srážek ze mzdy. Na to, jakým směrem by se úprava srážek ze mzdy měla posunout se ptáme soudního exekutora a člena Právní a legislativní komise Exekutorské komory ČR JUDr. Ing. Martina Štiky.

Co způsobuje situaci, že srážky ze mzdy jsou nejnižší v historii?

Od roku 2019 dochází vlivem covidové krize a návazné ekonomické krize k razantnímu navyšování životního minima a normativu na bydlení, čímž se současně navyšuje i nezabavitelná částka. V poslední době tak nezabavitelná částka roste mnohem rychleji než mzdy a další postižitelné příjmy. Nezabavitelná částka se navíc odečítá i u manžela s vlastním exekučně nepostiženým příjmem a na každé nezaopatřené dítě. V souvislosti s tím došlo i přes růst mezd mezi lety 2019 až 2023 k propadu srážek ze mzdy až o 60 %. Např. u ženatého povinného se dvěma dětmi a čistou mzdou 25 000 Kč činí meziroční propad srážky mezi lednem 2022 a lednem 2023 dokonce 84,5 % (z 2 435 Kč na 377 Kč).

Jak se tato situace odráží v prostředí exekučního vymáhání a postupech soudních exekutorů?

Předně je potřeba si uvědomit, že věřitelé, kteří v exekucích vymáhají svůj nárok, marně čekají na své peníze, přestože povinní dostávají nemalou výplatu. Stovky tisíc exekucí se pak díky tomu opticky jeví jako nevymahatelné, přestože povinný má nezanedbatelný ekonomický příjem. Zvlášť tíživé dopady jsou u matek samoživitelek, které v exekucích vymáhají výživné, nebo drobní živnostníci vymáhající nezaplacenou práci a materiál. Díky plné nefunkčnosti srážek ze mzdy musí exekutor provádět invazivní způsoby provedení exekuce, jako jsou prodej movitých věcí (zejména mobiliární exekuce) a nemovitých věcí. Je tak víc než patrné, že současná úprava srážek ze mzdy je velmi nevyvážená. Proto, zejména z důvodu opětovného navrácení vysoké efektivity a upřednostňování tohoto způsobu, je nutná její reforma.

Jakou úpravu srážek ze mzdy byste navrhoval?

K tomu, aby systém srážek plnil svůj legislativní záměr – nejpreferovanější, nejhospodárnější a nejméně invazivní způsob provedení exekuce, je dle mého názoru nutné přijmout tři základní atributy. Jsou jimi minimální srážka, která by se měla odvíjet od minimální mzdy. Dále maximální srážka, jejíž smyslem by měla být motivace povinného ke zvyšování svého příjmu a pracovní aktivity. Posledním atributem je fakultativní srážka. Její podstatou by měla být možnost povinného vyslovit souhlas zaměstnavateli s prováděním vyšších srážek ze mzdy, než upravuje zákon. Povinný by tak mohl výrazně optimalizovat uhrazení své povinnosti, která je exekucí vymáhána.

V jaké výši by se podle Vás měla minimální srážka pohybovat?

V takové, aby plnila svůj účel v tom, že exekutor nebude primárně nucen provádět invazivní způsoby. Dále by dle mého názoru měla být ve stejné výši, jako je minimální částka, kterou musí zaplatit dlužník v insolvenci. Exekuční a insolvenční řízení si totiž nemají konkurovat, ale mají na sebe systematicky navazovat. Konkrétně si tak představuji, že výše minimální srážky ze mzdy by měla být ve výši 1/10 minimální mzdy, což nyní představuje cca 1 730 Kč.  Analogicky lze vycházet například z úpravy § 54 odst. 7 ex. řádu, kde je stanovena minimální splátka 1 500 Kč. V insolvenci je minimální splátka 2 200 Kč měsíčně. Je potřeba uvést, že minimální srážky v jakékoliv nižší částce, např. ve výši několika málo sto korun, nesplní svůj účel a exekutoři i nadále budou nuceni provádět invazivní způsoby provedení exekuce.

Hodně se také mluví o přílišné zátěži zaměstnavatelů, kteří musí mnohdy opakovaně odpovídat na dotazy exekutorů. Je nějaký způsob, jak vyřešit menší administrativní zatížení zaměstnavatelů, když má jejich zaměstnanec exekuci?

Myslím že v dnešní době elektronizace by tento problém jednoduše a spolehlivě vyřešila Centrální evidence srážek ze mzdy, kterou by mohli zaměstnavatelé využívat. Jejím cílem by velmi zjednodušeně bylo, že zaměstnavatelé by do ní evidovali informace o povinném a údaje k doručeným exekučním příkazům. Soudní exekutoři by si dálkovým způsobem zjišťovali všechna potřebná data bez toho, aniž by napřímo dotazovali zaměstnavatele. Správcem systému by byla Exekutorská komora ČR. Podle mého názoru se jedná o velmi efektivní a moderní řešení, které výrazně sníží administrativní zátěž zaměstnavatelů a celkově zpřehlední celý technický proces srážek ze mzdy.  Jsem přesvědčený, že míra vyspělosti Exekutorské komory ČR v oblasti elektronizace je taková, že vývoj Centrální evidence srážek ze mzdy by neměl být problematický.

Jak tyto návrhy vnímají poslanci?

Jsem rád, že si řada z nich naplno uvědomuje, že pomyslné kyvadlo je dnes výrazně vychýleno v neprospěch věřitelů. Když to řeknu velmi lidově, tak dlužníkům díky dnešní metodice srážek ze mzdy zůstává v peněženkách mnohem více peněz než v minulosti, ale paradoxně došlo k extrémnímu propadu uspokojování srážkami ze mzdy (o více jak 60%). Je dobře, že toto téma je už v politickém prostředí diskutováno. Na druhou stranu je velmi žádoucí  tato témata pořád připomínat a intenzivně je diskutovat a vysvětlovat především odborné aspekty dané problematiky.

Děkujeme za rozhovor!

Redakce AD