Advokacie? To je přece ta nejkrásnější profese na světě…

Již po vyhlášení výsledků Právníka roku 2019 jsme v Advokátním deníku psali o tom, že jubilejní 15. ročník této celojustiční soutěže měl jednu zvláštnost

Již po vyhlášení výsledků Právníka roku 2019 jsme v Advokátním deníku psali o tom, že jubilejní 15. ročník této celojustiční soutěže měl jednu zvláštnost – poprvé nevstoupil do Právnické síně slávy jednotlivec, ale dvojice.

Na závěr našeho seriálu ohlédnutí za Právníkem roku tedy přinášíme rozhovor, chvílemi dokonce i „dvojrozhovor“ s JUDr. Petrem Ritterem a JUDr. Zdeňkem Šťastným, kteří jsou advokáty z Olomouce, advokátními funkcionáři, spisovateli, spolutvůrci prvního polistopadového zákona o advokacii, zakladateli nadace a hlavně – celoživotními propagátory advokátního povolání. 

 

Co pro Vás udělení dnešního ocenění – ceny sv. Yva znamená?

Uznání našemu celoživotnímu usilování. Dodává nám ohromný kredit. Větší, než máme pocit, že nám náleží.

 

Celý svůj profesní život působíte v advokacii – neměli jste někdy touhu vyměnit profesi?

Samozřejmě. Ale nebylo za co. Advokacie je nejkrásnější profese na světě. Přes všechny termíny, lhůty, judikáty, nepředvídatelnost, stresy a úzkosti v sobě implicitně obsahuje svobodu. K tomu pocit, že je člověk permanentně pro někoho prospěšný. Tahle symbióza přináší životní spokojenost.


Kdybyste přece jen nebyli advokáty, čím byste byli?

Ritter: Spisovatelem. Ale nebýt advokátem, by byla škoda.
Šťastný: Asi někým cenzurou a ideology pronásledovaným někde u filmu či v televizi.


Přemýšleli jste někdy nad tím, kam by se Váš život ubíral, kdybyste se tehdy na fakultě nepotkali?

Přemýšleli. Ale k ničemu jsme nedošli.


Jak byste svého přítele nejlépe charakterizoval?

Ritter: Bezva kámoš.
Šťastný: Mohu se na něj plně spolehnout.

Čím Vás kolega doposud nejvíc naštval?  

Ritter: Když v roce 2012 docela vážně onemocněl.
Šťastný: Je o tři roky mladší.


Čím Vám kdy udělal největší radost?
      

Ritter: Když se dva roky na to uzdravil.
Šťastný: Když přivedl do kanceláře své dva syny, takže ji máme komu předat.


Měli jste někdy „vztahovou krizi“?

Vážnou nikdy. Nejsme manželé ani registrovaní partneři.


Jak se Vám dařilo a daří svou profesi skloubit s osobním životem?

Docela snadno. Představte si valčík. Jeden v páru vždy uhýbá druhému, který jde v tu chvíli dopředu a naopak. Tančí se v těsném držení.


Váš nejlepší, nejvtipnější, nejveselejší, prostě NEJ společný zážitek, na který nikdy nezapomenete?

NEJ zážitků byly stovky. Kdybychom uvedli desítku, na další desítky bychom zapomněli.


Co považujete za svůj vůbec největší dosavadní profesní úspěch?

Dobrá otázka. Škoda, že na ni nemáme odpověď. Děláme advokacii 47 let.

A co splněný sen?

Ritter: Několik. Uznání mých knížkám, harmonická parta naší kanceláře, dva synové se mnou v ní.
Šťastný: Profese advokáta v báječné partě.

 

Věc, nebo okamžik, na který ještě čekáte, že se splní?         

Že si nikdo neuvědomí, že jsme tu cenu dostali možná nezaslouženě.


Můžete stručně popsat, jak vypadá běžný den ve vaší společné advokátní kanceláři?

Po příchodu do kanceláře se ve spisech a počítačích překotně ujistíme, že co nás v noci vyděsilo, není tak zlé. Následují příchody asistentek a kolegů – někdo přinese ranní vtip, někomu je zapotřebí ho dodat. Káva. Pak probíhá advokacie. V poledne s kolegy oběd v jedné z pěti oblíbených restaurací. Po něm advokacie na hodinku zvolní, než se opět rozběhne naplno. Odpoledne doběhne.


Kde bude mít své místo Váš sv. Yvo?

Doma v pracovně. Snažíme se vyhýbat trapnostem při prezentování své slávy. O tom, co se nám podařilo, raději slyšíme od jiných, neradi jim to cpeme.


PhDr. Dagmar Koutská
Foto: archiv Ritter – Šťastný + Mia Gebauer

 

Go to TOP