Kárná komise ČAK má nového předsedu JUDr. Tomáše Herblicha

Kárná komise ČAK má od začátku roku 2020 nového předsedu. Stal se jím její dosavadní místopředseda, pražský advokát JUDr. Tomáš Herblich. Ve funkci vystřídal JUDr. Petra Čápa, jenž je od stejného data po JUDr. Ladislavu Krymovi novým tajemníkem ČAK. Nový předseda Kárné komise poskytl Advokátnímu deníku krátký rozhovor.


Jak dlouho pracujete v kárné komisi a jejím vedení, případně v jiných orgánech ČAK?

V kárné komisi ČAK působím již více než sedmnáct let, tedy od III. sněmu konaného v roce 2002 a v užším vedení, tj. ve funkci místopředsedy (společně s kolegou JUDr. Skřipským) přes dva roky, od volby uskutečněné po VII. sněmu v roce 2017.


Když se podíváme do nedávné historie, za rok 2016 bylo podáno 150 kárných žalob. Zůstává od té doby jejich počet zhruba stejný, stoupá, či spíše poklesl?

Počty podaných kárných žalob v následujících letech se mírně lišily, když v roce 2017 jich bylo podáno 151 a v roce 2018 pak 115. V loňském roce došlo k nárůstu, přičemž bylo podáno již 171 kárných žalob (pozn.: v době rozhovoru ještě nebyl rok 2019 uzavřen), takže rok 2019 je na podané kárné žaloby za poslední dobu nejbohatší. I když zatím nejvyšším počtem od roku 2001 bylo 169 kárných žalob podaných v roce 2009.


Můžete říct, kvůli jakému jednání se advokát či advokátka nejčastěji dostanou před kárný senát?

Nejčastější kárná provinění začínají tím, že advokát něco opomene. Nepodá včas žalobu, opravný prostředek nebo neodstraní jejich vady, když je k tomu soudem vyzván (a to vůbec, tj. je nečinný nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě). Poměrně často se pak stává, že advokát místo toho, aby se snažil své pochybení v mezích možného napravit, případně se s klientem dohodl na odškodnění či odstranění následků pochybení apod. (což by mělo být podle mého běžné a žádoucí, kdy předpokládám, že ve většině případů se tak děje a tudíž nejsou podány podněty k projednání orgánům ČAK), zamlčuje po určitou dobu skutečný stav, čímž klienta mnohdy poškodí daleko více (než např. prvotním neinformováním o nabytí právní moci rozsudku, podle něhož je klient povinen protistraně uhradit žalovanou sumu nebo náhradu nákladů soudního řízení apod). Někdy se pak klient takového advokáta o této své povinnosti dozví až od exekutora.


Neměl byste v této souvislosti pro kolegy nějakou dobrou radu, jak se do podobné situace vůbec nedostat?

Dovolil bych si apelovat na kolegy advokáty pro případ, že se stane pochybení, aby se postavili k problému čelem a řešili jej ihned, čímž mohou předejít horším negativním následkům a větším škodám. A v mnoha případech i kárnému řízení, případně důraznějšímu kárnému opatření.


Jaká další kárná provinění řešíte?

Častějšími kárnými proviněními jsou také porušení povinnosti odmítnout poskytnutí právních služeb pro kolizi zájmů, nevydání listin klientovi po skončení zastupování nebo neplnění oznamovacích povinností vůči ČAK. Stále v této skupině častých kárných provinění zůstávají i provinění advokáta při správě úschovy (její nenahlášení ČAK, pozdní vyplacení, vyplacení v rozporu se smlouvou o úschově apod.) a problémy s řádným vyúčtováním odměny klientovi.


Objevuje se v poslední době nějaké zcela nový typ kárného provinění, které se ještě nedávno neobjevovalo nebo jen výjimečně?

Většinou nejde přímo o nové typy kárných provinění, ale zřejmě v důsledku častějších kontrol prováděných kontrolní radou vzrostl počet kárných žalob podaných za pochybení při vedení knih o prohlášení pravosti podpisu a při provádění úschov. Nutno však zdůraznit, že v převážné většině jde o pochybení pouze formální, nikoli zásadní.

V roce 2019 se však přece jen objevily i zcela nové případy, a to v návaznosti na nově přijaté právní předpisy. První skupinu tvoří pochybení spojená s postavením advokáta jako povinné osoby podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. I zde jde primárně o pochybení při plnění administrativních povinností – identifikace a kontroly klienta. Za nepoměrně závažnější je potom považováno pochybení spočívající v rezignaci na tyto povinnosti vůbec.

Druhým případem pak jsou řízení o kárných žalobách souvisejících s postupem advokáta při podávání návrhů na prohlášení úpadku klienta, spojených s návrhem na oddlužení, a to buď v rovině vadného vyúčtování právních služeb, anebo v podobě etickým kodexem zapovězené spolupráce se zprostředkovateli této služby.


Co byste v práci kárné komise a kárných senátů rád zlepšil?

Nejprve bych chtěl vyjádřit poděkování dosavadnímu předsedovi kárné komise JUDr. Petru Čápovi, pod jehož vedením podle mého názoru kárná komise fungovala řádně a v souladu s jejím posláním a postavením. Byl bych rád, aby za mého působení kárná komise pokračovala nadále v nastaveném standardu. Za sebe bych chtěl více zvýšit informovanost jednotlivých kárných senátů a jejich členů o přijatých rozhodnutích jiných kárných senátů, senátů odvolací kárné komise a případně soudů, a to zejména s ohledem na přijatý druh kárného opatření a v případě pokuty na její výši (jinými slovy poskytovat veškeré informace o aktuální judikatuře v oblasti kárného řízení). Dále bych chtěl, pokud možno, zjednodušit některé vnitřní administrativní úkony a komunikaci a samozřejmě reagovat na situace a podněty nastalé v průběhu mého funkčního období.

Děkujeme za rozhovor a přejeme Vám, aby se Vám osobně i celé komisi práce dařila.


PhDr. Ivana Cihlářová
Foto: archiv redakce AD

 

Go to TOP