Opětovný návrh novely autorského zákona, podle něhož by restaurace či kadeřnictví měly být osvobozeny od autorských poplatků, vláda na svém zasedání ve středu 29. prosince znovu odmítla. Odmítavého stanoviska se dočkala i další novela občanského zákoníku, podle níž by spolky a obecně prospěšné společnosti směly dostávat peníze ze zahraničí výhradně bezhotovostně. Obě novely jsou podle předkládacích zpráv v rozporu s právem EU.

V současnosti jsou od autorských poplatků osvobozena zdravotnická zařízení, která pouštějí rozhlas nebo televizi pacientům. Podle návrhu poslanců SPD by se osvobození mělo týkat i provozoven, které primárně neslouží ke zpřístupnění rozhlasového a televizního vysílání, ale k poskytnutí jiných služeb. Podle vládních legislativců je ale jakékoli zpřístupňování díla veřejnosti výkonem majetkového autorského práva. V minulosti snahy rozšířit osvobození od autorských poplatků úspěšné nebyly.

Spolky a obecně prospěšné společnosti nyní mohou dostávat peníze ze zahraničí, aniž je jasné, kdo je poskytl. Předkladatelé proto chtěli, aby částky převyšující 5000 eur (asi 127 000 korun) musely spolky vést na zvláštním účtu, který by umožnil veřejnou kontrolu včetně určení dárce.

O zakotvení těchto povinností usilovalo hnutí už v minulém volebním období. Tehdejší vláda se k předloze postavila rovněž záporně, mimo jiné pro nadbytečnost a pro možný rozpor s evropským právem, například ohledně zákazu volného pohybu kapitálu mezi členskými státy EU. Sněmovna novelu do voleb ani nezačala projednávat.

Také nynější vláda v návrhu svého stanoviska poukazuje na rozpor s unijním právem a judikaturou Soudního dvora EU, pokud jde o volný pohyb kapitálu. „Návrh zákona se jednoznačně volného pohybu kapitálu dotýká, a to jak s ohledem na obsah pojmu „obdržení peněžních prostředků“, tak s ohledem na přeshraniční pohyb kapitálu, když má jít o „peněžní prostředky ze zdrojů v zahraničí“. Navrhovaná úprava by se ocitla v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU.

Vláda navíc považuje předlohu za diskriminační, protože návrh se týká jen spolků a obecně prospěšných společností. Neziskovými organizacemi v užším vymezení jsou i nadace, nadační fondy, ústavy a církve, které mohou také získávat peníze ze zahraničí, stejně jako jakékoli jiné právnické nebo i fyzické osoby.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com