Osoby, které nepůsobí jako dodavatel či kupující na trhu dotčeném kartelovou dohodou, mohou požadovat náhradu škody způsobené touto dohodou. V rozsudku (úplné znění) ze dne 12. prosince 2019 ve věci C – 435/18 Soudní dvůr poskytl významná upřesnění ohledně vztahu mezi ustanoveními unijního práva a ustanoveními vnitrostátního práva, která upravují žaloby na náhradu škody způsobené kartelovou dohodou, když rozhodl, že článek 101 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že veřejnoprávní subjekt, který poskytl podpůrné půjčky kupujícím kartelizovaných výrobků, může požadovat náhradu škody způsobené kartelovou dohodou.

Věc projednávaná před Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud, Rakousko) navazuje na žalobu na náhradu škody podanou zejména Land Oberösterreich (dále jen „žalobce“) proti pěti společnostem činným na trhu instalace a údržby výtahů, jakož i eskalátorů, jejichž účast na protisoutěžních jednáních v rámci kartelové dohody byla předtím prokázána. Žalobce neutrpěl škodu jako kupující výrobků dotčených kartelovou dohodou. Naopak zvýšení stavebních nákladů způsobené kartelovou dohodou vedlo k poskytnutí dotací ve formě podpůrných půjček určených na financování stavebních projektů ovlivněných kartelovou dohodou, které byly vyšší, než by byly za neexistence kartelové dohody, a tak zbavilo žalobce možnosti použít tento rozdíl na jiné ziskovější účely. Přitom podle Oberster Gerichtshof zásady, které upravují ve vnitrostátním právu náhradu čistě majetkových škod, omezují tuto náhradu pouze na škody, jejichž vzniku má porušená norma zabránit, což může vyloučit náhradu škod utrpěných osobami, které nejsou činné jako dodavatel nebo kupující na trhu dotčeném kartelovou dohodou.

Soudní dvůr, kterého se Oberster Gerichtshof dotázal na slučitelnost takového omezení s čl. 101 odst. 1 SFEU, nejprve připomněl, že toto ustanovení má přímé účinky ve vztazích mezi jednotlivci, a přiznává zejména každé osobě, která utrpěla škodu způsobenou smlouvou nebo jednáním, které mohou omezovat nebo narušovat hospodářskou soutěž, právo na náhradu škody, je-li dána příčinná souvislost mezi škodou a porušením pravidel hospodářské soutěže. Dále Soudní dvůr rovněž uvedl, že vnitrostátní pravidla týkající se podmínek výkonu tohoto práva na náhradu škody nesmí narušovat účinné použití článku 101 SFEU.

Soudní dvůr měl za to, že účinná ochrana proti škodlivým následkům porušení unijního práva hospodářské soutěže by byla vážně ohrožena, kdyby právo na náhradu škody způsobené kartelovou dohodou bylo bez dalšího omezeno na dodavatele a kupující na trhu dotčeném kartelovou dohodou. Přitom ve věci v původním řízení omezení stanovené vnitrostátním právem ohledně nahraditelné škody vede právě k vyloučení náhrady škody tvrzené žalobcem, jelikož neměl postavení dodavatele nebo kupujícího na trhu dotčeném kartelovou dohodou. Není nezbytné, aby škoda vzniklá dotčené osobě měla zvláštní souvislost s cílem ochrany sledovaným článkem 101 SFEU, neboť jinak by účastníci kartelové dohody neměli povinnost nahradit veškeré škody, které mohli způsobit.

Podle Soudního dvora tedy článek 101 SFEU vyžaduje, aby každá osoba, která není činná jako dodavatel nebo kupující na trhu dotčeném kartelovou dohodou, ale která poskytla dotace ve formě podpůrných půjček kupujícím výrobků nabízených na tomto trhu, mohla požadovat náhradu škody, kterou utrpěla z důvodu, že částka těchto dotací byla vyšší, než by byla za neexistence uvedené kartelové dohody, takže nemohla použít tento rozdíl na jiné ziskovější účely. Konečně Soudní dvůr upřesnil, že přísluší vnitrostátnímu soudu, aby určil, zda žalobce disponoval či nedisponoval možností uskutečnit lukrativnější investice a zda prokázal existenci příčinné souvislosti mezi touto škodou a dotčenou kartelovou dohodou.

Zdroj: Soudní dvůr EU
Ilustrační foto: Pixabay