Legislativní rada vlády na svém zasedání dne 12. prosince 2019 projednala návrh zákona o hromadném řízení a doporučila vládě návrh schválit ve znění jejího stanoviska. Současně projednala i návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hromadném řízení. 

Ministerstvo poslalo původní návrh zákona o hromadných žalobách do připomínkového řízení letos v březnu, zvedla se proti němu však velká vlna odporu a kritických hlasů. Legislativní rada vlády 3. října 2019 debatu nad návrhem přerušila kvůli odlišným názorům svých členů. Ministerstvo spravedlnosti pak zákon přepracovalo do dnešní podoby. Tu pak představilo minulý týden jako návrh zákona s pozměněným názvem, který bude nadále používán – zákon o hromadném řízení.

Advokátní deník o nové podobě návrhu zákona, jakož i o diskusích, které opanovaly odborná fóra v posledních týdnu, informoval již ZDE a ZDE.

V návrhu, který byl předložen včerejšímu zasedání LRV, bylo například upuštěno od tzv. investorského principu, tedy od toho, aby hromadné žaloby za spotřebitele či jiné poškozené podával akreditovaný investor. Nově by tak mohl činit buď přímo poškozený nebo neziskové organizace. Odhlašovací řízení (opt-out) v návrhu zůstala zachována, podle ministerstva jen jako výjimečná a pouze u nároků do 3000 korun. Jak proti upuštění od investorského principu a posílení postavení neziskových osob, tak proti odhlašovacímu řízení bylo v rámci odborných debat zaznamenáno v posledním týdnu nejvíce argumentů.

Na několik sporných bodů upozornila i ČAK, která má za to, že zákon má být připravován zároveň s návrhem nové směrnice EU. Aktuální znění návrhu směrnice sice rozlišuje mezi národními a evropskými mechanismy hromadného vymáhání práv, ale nadále platí, že jde prozatím pouze o návrh. Z legislativního hlediska je podle slov místopředsedy České advoMgr. Roberta Němce, LL.M., vhodnější vyčkat na finální znění směrnice. Ona zmiňovaná navrhovaná směrnice (resp. tzv. general approach) stojí na zavedení reprezentativní žaloby podávané kvalifikovanými subjekty, nikoliv hromadné žaloby podávané členy skupiny ve smyslu navrhovaného zákona. Stejně jako řada odborníků, i Robert Němec a ČAK vidí nebezpečí v tom, že návrh obsahuje odhlašovací hromadné řízení (opt-out), které i nadále naráží na ústavněprávní limity. Na co je však nutné ještě upozornit, návrh zákona obsahuje výjimky z advokátního přímusu, které nejsou důvodné. ČAK doporučuje paušální zavedení advokátního přímusu na straně žalobce, protože z praxe jednoznačně vyplývá, že právní zastoupení profesionálem je garancí efektivnějšího postupu řízení. ČAK také upozorňuje na fakt, že v návrhu zákona zůstal zachován institut zpřístupnění dokumentů, který může být v rozporu se zákazem povinnosti sebeobviňování. Jako velmi sporné je pak to, že nový návrh zákona jednoznačně zvýhodňuje neziskové organizace a spotřebitelské neziskové organizace, a stanoví celou řadu výjimek zvýhodnění, které jsou neodůvodněné.

Podle informací, které má Advokátní deník k dispozici, tak například po včerejším jednání LRV v zákoně zůstane stejná úprava výjimky pro advokátní mlčenlivost v řízení o zpřístupnění důkazu. Vyškrtnuta by snad měla být výjimka pro spotřebitelské neziskové osoby z advokátního přímusu. Ministerstvo spravedlnosti zváží znovuobnovení jistoty skládané navrhovatelem v řízení o zpřístupnění důkazu, což by mělo ztížit zneužitelnost tohoto institutu. A velmi podstatné je také to, že v zákoně nebudou přechodná ustanovení a bude tedy možné žalovat i jednání učiněná před účinností zákona.

Proces přípravy zákona budeme nadále sledovat.

Redakce

Foto: Pixabay