České soudnictví je v dobré kondici a v porovnání s dalšími státy Evropské unie se v mnoha ohledech nachází na předních místech různých srovnávacích statistik. Podle předsedy Nejvyššího soudu profesora Pavla Šámala „není třeba radikálních opatření, poměr rychlosti soudních řízení a jejich kvality je v zásadě dobrý. Přesto existují problémy, které tato konference konkrétně pojmenovala, a ty je třeba řešit.“

Účastníci konference, pořádané 26. 11. 2019 v sídle Senátu Parlamentu ČR v Praze Ústavně-právním výborem Senátu ve spolupráci s Nejvyšším soudem, se shodli především na tom, že není možné, aby nižší soudy nerespektovaly závazná rozhodnutí a judikaturu soudů vyšších stupňů, což vede k nežádoucímu soudnímu ping pongu a neúměrně prodlužuje řízení. Podle Pavla Šámala právě takové případy kazí dobré jméno celé justice. I z toho důvodu podporuje trestní kolegium Nejvyššího soudu, aby nový trestní řád výrazně posílil apelační princip rozhodování odvolacích soudů na úkor kasace.

Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová poukázala na to, že soudci v některých případech odůvodňují svá rozhodnutí nesrozumitelně, respektive tak, aby vyhověli odvolacímu, popř. dovolacímu soudu, avšak jejich textu pak vůbec nerozumí samotní účastníci (strany) řízení ani všeobecná laická veřejnost. K tomu se připojil i Pavel Šámal a apeloval na soudce, aby na sobě v tomto směru výrazně zapracovali. Za velký problém všichni řečníci označili také nezveřejňování rozhodnutí nižších soudů. K jeho řešení by mohla napomoci elektronizace justice, ale ta rovněž není tak rychlá, jak současná moderní doba vyžaduje.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský vyzval k totální revizi soustavy obecných soudů, kterou označil za asymetrickou, neboť se stále dogmaticky drží dávno zrušeného dělení České republiky na jednotlivé okresy. To vede k tomu, že okresní soudy jsou po stránce kvality a počtu soudců velmi nevyrovnané. Tuto myšlenku podporuje i ministryně spravedlnosti Marie Benešová, přičemž je třeba připomenout, že Nejvyšší soud návrh na „překreslení soudní mapy“ zahrnul už v minulosti také do svého materiálu Zelená kniha justice. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský také znovu prezentoval svou představu třístupňové soudní soustavy, kde by prvním stupněm byly soudy nalézací, na druhém stupni by rozhodovaly apelační soudy, přičemž nejvyšší soudy by vydávaly výlučně kasační rozhodnutí.

Jednotlivými příspěvky se nesla výzva k častější komunikaci mezi jednotlivými složkami justice a také s představiteli moci zákonodárné a výkonné. Jak upozornil místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala: „Komunikujeme spolu v našich sociálních bublinách, kde jsme dobře informovaní, a nepřipouštíme si, že tyto informace ostatní nemají.“

Předseda Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR Miroslav Antl k tomu doplnil, že stejně jako zvolení politici, tak i soudy musí komunikovat především s lidmi, protože jsou zde právě pro tyto lidi.

Ve svém závěrečném slově předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal připomněl, že konference „Efektivita a kvalita českého soudnictví: hodnocení a perspektivy“ je prvním výrazným krokem Nejvyššího soudu k naplnění prioritního programu zvyšování důvěry v českou justici. O tomto programu, který se stal jednou z hlavních priorit Nejvyššího soudu pro budoucí období, podrobněji informovalo vedení soudu veřejnost na tiskové konferenci už 13. listopadu tohoto roku. Mimo jiné bude Nejvyšší soud v rámci tohoto programu usilovat o podstatné zlepšení dostupnosti on-line informací o fungování celého systému českého soudnictví, chce se zasadit o různé informační kampaně resortu justice na školách, s nimiž bezprostředně souvisí zvyšování právní gramotnosti české populace, vyzývá doslova k „otevření soudních budov veřejnosti“. Také k tomuto programu se chystá Nejvyšší soud v příštím roce uspořádat mezinárodní konferenci, která by měla jasně ukázat cestu ke každodennímu dialogu soudů s veřejností.

Mgr. Petr Tomíček, foto NS