Dolní komora ruského parlamentu 21. listopadu 2019 schválila zákon, který rozšiřuje právo úřadů přidělovat zahraničním médiím působícím v Rusku označení „zahraniční agent“. Ruští poslanci také schválili zákon, který v zemi zakazuje prodej některých přístrojů bez předinstalovaného ruského softwaru.

Zatímco podle dosavadní právní úpravy mohla být do seznamu takzvaných zahraničních agentů zařazována cizí média jen jako právnické osoby, nyní to platí i pro jednotlivé novináře. Někteří ruští právníci varují, že zákon bude možné použít i vůči ruským médiím, novinářům, blogerům či občanským aktivistům.

Označení, vnímané v Rusku jako silně znevažující, budou moci úřady napříště přidělovat osobám, které v zemi šíří informace nebo jiné texty za finanční odměnu ze zahraničí. Nařízení se týká i internetu.

Pro mediální společnosti a napříště i pro jednotlivé novináře zařazení mezi „zahraniční agenty“ znamená komplikaci, mimo jiné zesílenou kontrolu a pracovní omezení. Ruský seznam zahraničních agentů spravuje ministerstvo spravedlnosti a každé jeho rozšíření konzultuje s ministerstvem vnitra. Označení udělují ruské úřady na základě zákona z roku 2012, podle kterého se používá u každé nevládní organizaci přijímající peníze ze zahraničí. V roce 2017 se platnost zákona rozšířila na sdělovací prostředky. Horní komora ruského parlamentu má o novém zákonu hlasovat v pondělí, schvalování podle médií projde hladce.

Až dosud se v postavení „zahraničního agenta“ ocitla v Rusku desítka médií, vesměs spjatých s americkými rozhlasovými stanicemi Hlas Ameriky a Rádio Svoboda. Ale právníci, oslovení listem Vedomosti, varují, že nálepku „zahraničního agenta“ mohou napříště dostat i ruská média, novináři, blogeři, občanští aktivisté a dokonce i obyčejní uživatelé internetu.

„Každý, kdo šíří materiály vytvořené zahraničními médii a dostává jakékoli peníze z ciziny, může být podle zákona označen za zahraničního agenta,“ upozornil Maxim Černavin z právnické kanceláře Justers. „Budete agent a vůbec nebude důležité, že peníze vám poslala na studium vaše babička z Lotyšska,“ dodal.

„Je to politika v čisté podobě,“ míní Konstantin Dobrynin, partner právnické firmy КА Pen&Paper. „V zákonu by všechny definice a kritéria měly být jasné a neměl by dávat žádný prostor pro libovůli, protože to v naší zemi vede ke korupci a k porušení práv a svobod občanů. Ale v nynější podobě lze zákon uplatnit na jakéhokoli uživatele internetu, který vyjádří svůj názor tím, že přepošle dál informaci z média, které je na černé listině. V ohrožení se ocitnou i občanští aktivisté, protože ustanovení zákona jsou sepsána maximálně obecně, takže jimi lze manipulovat,“ dodal.

Telefony a počítače jen s ruským softwarem

Ruští poslanci 21. listopadu 2019 také schválili zákon, který v zemi zakazuje prodej některých přístrojů bez předinstalovaného ruského softwaru. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Zákon vstoupí v platnost v červenci příštího roku a platí pro chytré telefony, počítače a chytré televize. Zastánci zákona tvrdí, že má podpořit propagaci ruské technologie a usnadnit Rusům práci s přístroji. Kritici se obávají sledování a toho, že se některé zahraniční firmy stáhnou z ruského trhu. Zákon musí ještě schválit senátoři a podepsat prezident, obojí je považováno za formalitu.

Zavedení nového právního předpisu neznamená, že se v Rusku nebudou moci prodávat zahraniční přístroje s původním softwarem. Bude v nich ovšem muset být zároveň nainstalovaná ruská alternativa. Konečný seznam přístrojů, jichž se zákon týká, vypracuje vláda.

Moskva v uplynulých pěti letech zavedla řadu zákonů, které přísně regulují internet. Internetové vyhledávače například musí některé výsledky vyhledávání mazat. V březnu 2018 nejvyšší soud rozhodl, že šifrovaná mobilní síť Telegram musí spolupracovat s ruskou tajnou službou FSB a poskytnout jí na vyžádání šifry ke komunikaci uživatelů.

Na počátku listopadu vstoupil v platnost zákon o „svrchovaném internetu“, který úřadům umožňuje větší kontrolu nad děním na síti. Na základě této normy může vláda uživatele odpojit od globální počítačové sítě a poskytovatelé připojení musí nově mít ve svých systémech nástroj pro sledování a omezování síťového provozu. Kreml novinku prezentoval jako ochranu proti kybernetickým útokům, zatímco kritici hovoří o nové dimenzi cenzury internetu, která se podobá té čínské.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.