Wolters Kluwer ČR, Praha 2019, 208 stran, 399 Kč.

Nakladatelství Wolters Kluwer vydalo v dubnu roku 2019 praktický komentář k zákonu č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Tato monografie se zaměřuje na „druhý základní informační zákon“ (prvním se rozumí zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím).

Cílem autorů bylo vytvoření praktického průvodce pro žadatele o informace týkající se životního prostředí. Komentář obsahuje jak výklad jednotlivých ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí pohledem autorské dvojice Jelínková a Tuháček, tak srovnání s dosavadní odbornou literaturou, a samozřejmě i odkaz a zhodnocení dosavadní judikatury. Nechybí ani propojení s právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Z mezinárodních smluv se jedná především o Aarhuskou úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (publikovanou pod č. 124/2004 Sb. m. s.), přičemž autoři upozorňují na případy, kdy zákon o právu na informace o životním prostředí ne zcela odpovídá ustanovením uvedené úmluvy, a dovozují nutnost výkladu v souladu s úmluvou. Ke stejnému závěru dospívají i s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS.

Velký prostor věnovali autoři detailnímu rozboru případů, kdy je rozhodujícím povinným subjektům dána možnost vy­užít institut správního uvážení, tedy případům, kdy povinný subjekt může odmítnout poskytnout požadované informace. Pro srovnání odkazují na zákon o svobodném přístupu k informacím a související judikaturu, kterou lze využít i pro účely komentovaného zákona, a příručku pro implementaci Aarhuské úmluvy.

Tento praktický komentář tak představuje velký přínos především pro „neprávníky“, neboť kromě interpretace jednotlivých ustanovení dotčeného zákona obsahuje i příklady z praxe, v poslední části i vzory jak žádostí o poskytnutí informací, tak rozhodnutí a jiné úkony správních orgánů v souvislosti s vyřizováním žádosti.

Mgr. MARTINA WEISSOVÁ, doktorandka na Katedře práva životního prostředí a pozemkového práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně