Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí ze smluv Evropské unie, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to v dnešním stanovisku, tj. 31. října 2019, generální advokátka Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharpstonová. 

Státy žalované Evropskou komisí podle advokátky nemohou zdůvodňovat odmítání solidárního přebírání migrantů obavami o svou vnitřní bezpečnost. Pohled generálního advokáta není pro soud závazný, často se jím však při rozhodování řídí. Stanovisko generální advokátky Eleanor Sharpstonové ve věcech C-715/17 Komise v. Polsko, C-718/17 Komise v. Maďarsko a C-719/17 Komise v. Česká republika naleznete zde.

Komise zažalovala trojici visegrádských zemí kvůli jejich odmítání podílet se na povinném jednorázovém mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl, kterým chtěly unijní státy solidárně odlehčit přetíženým jihoevropským zemím.  Stanovisko generálního advokáta není pro Soudní dvůr EU závazné, nicméně při svém rozhodování se jím tato instituce často řídí. Komise poslala trojici států vytrvale odmítajících podílet se na solidárním rozložení migračního břemene k soudu loni v lednu. Důvodem byla neúčast na programu, na němž se státy EU shodly v roce 2015. Ten měl odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl.

Systém, proti němuž zmíněné země spolu se Slovenskem od začátku protestovaly, skončil po dvou letech v září 2017. Bratislava se žalobě vyhnula tím, že přijala nevelkou skupinu uprchlíků. Zbylé tři země nepopírají, že pravidla přerozdělování neplnily, měly k tomu však prý závažné důvody, zejména udržení pořádku a bezpečnosti. Připomínají také, že program nefungoval. A přesunuto bylo nakonec výrazně méně migrantů, než byly původní předpoklady. Plán počítal s přesunem až 160 tisíc lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si z Řecka a Itálie rozebraly asi 32 tisíc osob. Komise chce dát prostřednictvím rozsudku najevo, že povinnosti vyplývající z unijního práva je třeba dodržovat.

Česká republika studuje a analyzuje stanovisko generální advokátky Soudního dvora Evropské unie, podle níž Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí z unijních předpisů, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. ČTK to 31. října 2019  sdělil premiér Andrej Babiš. Nutné je podle něj vyčkat na rozhodnutí soudu, které je na rozdíl od stanoviska generální advokátky závazné. Česká republika chce využít všechny možnosti obrany a koordinovat postup s Polskem a Maďarskem.

Více informací k tématu se také dočtete na Advokátním deníku  viz.

Ministerstvo vnitra ČR k případné migrační vlně chystá zrychlené azylové řízení

Ministerstvo vnitra ČR chce pro případ nové migrační vlny uzákonit, aby o udělení azylu uprchlíkům bylo možné výjimečně rozhodnout do 30 dnů. Toto řízení v případě zvláštní situace má zavést novela azylového zákona. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka má být pojistkou, která by byla použita na základě rozhodnutí vlády v případě nadměrného přílivu nelegálních migrantů. Hamáček to 24. října 2019 uvedl ve Sněmovně.

„Superzrychlené azylové řízení“ by podle ministra bylo použito ve výjimečných případech s tím, že kdo by nárok na azyl neměl, byl by deportován. Hamáček současně uvedl, že aktuálně žádné nebezpečí přílivu migrantů nehrozí. Řízení má být pojistkou v rámci připravenosti na tu nejhorší situaci. Řízení by podle něj doplnilo dosud uzákoněná opatření, jakými jsou jednotná registrační místa nebo znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích.

Zdroj: ČTK, foto archiv ČAK.