Ústavní soud se bude zabývat dvěma stížnostmi o rozvoji jižní Moravy
Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje se musí zabývat Ústavní soud. Obdržel dvě stížnosti – jednak společný podnět skupiny 24 obcí, jednotlivců a spolků, jednak samostatnou stížnost ženy, která také žádala zrušení krajského územního plánu.
Obce z Brněnska si podle informací náměstka hejtmana Martina Malečka (Starostové pro jižní Moravu) stěžují na to, že bylo porušeno jejich právo na samosprávu. ÚS bude kvůli hospodárnosti a efektivitě řešit obě stížnosti ve společném řízení. Soudcem zpravodajem bude Jan Filip. Společnou stížnost podaly obce Malhostovice, Moravany, Nebovidy, Ostopovice, Skalička, Troubsko a Jinačovice na Brněnsku plus 15 fyzických osob a spolky Pěkný jih a Spokojené Díly.
Podle advokáta Pavla Černého, který připravoval společný podnět obcí, jednotlivců a spolků, jde ve stížnosti o několik okruhů problémů, například do jaké míry se justice může zabývat státní politikou územního rozvoje. Další okruh námitek se týká územních rezerv a nedostatečného hodnocení všech kumulovaných vlivů na životní prostředí. Dále pak stížnost uvádí, že se justice nevypořádala se všemi důkazními návrhy.
Zásady územního rozvoje upravují trasy silnic, železnic nebo hlavních energetických sítí. Kraj schválil dokument v roce 2016. Některé důležité silniční a dálniční tahy ale zůstaly pouze v územních rezervách s tím, že budou dořešeny v navazující studii a následné aktualizaci zásad.
Obce, spolky a jednotlivci podali žalobu, dokument podle nich neplní základní funkce, tedy neřeší nadlimitní zatížení některých území, a neumožňuje realistický rozvoj dopravní infrastruktury. Dále podle nich bezdůvodně omezuje rozvoj obcí a vlastnická práva jednotlivců rozsáhlými územními rezervami.
Žalobu ale zamítl Krajský soud v Brně. Rozhodnutí koncem letošního května potvrdil Nejvyšší správní soud, který v roce 2012 zrušil původní zásady rozvoje. Kraj pak musel obsáhlou dokumentaci, nezbytnou pro klíčové dopravní stavby, připravit znovu.
Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay