Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo dne 30. července 2019 finální znění návrhu zákona o hromadných žalobách a předkládá jej do vlády.

Jak uvedlo Ministerstvo spravedlnosti na svých internetových stránkách, stejné a podobné nároky, které dnes žalující vymáhají individuálně, půjde díky novému zákonu o hromadných žalobách vymáhat společně v jediném soudním řízení. Zákon prošel připomínkovým řízením a ministerstvo uvedlo, že naprostou většinu opodstatněných a konstruktivních podnětů zapracovalo. Cílem zákona je posílení ochrany spotřebitele.

„Současné vládě šlo o to, aby ti, co před soudem uplatňují stejné nebo podobné nároky, mohli svá práva uplatňovat společně. Dojde tak ke zrychlení, zjednodušení a v neposlední řadě ke zlevnění celého soudního řízení. Schválení zákona by mělo přispět k úspoře na straně účastníků řízení, k výraznému odlehčení soudů a k urychlení soudního řízení. Ve svém důsledku tak bude znamenat efektivnější a hospodárnější justici,“ uvedla k novému zákonu ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Návrh například jednoznačně preferuje přihlašovací hromadné řízení, které lépe zapadá do českého právního řádu, a to jak v otázce legislativní, tak i v otázce nastavených podmínek či poplatkové povinnosti. S touto změnou došlo také k zásadnímu omezení odhlašovacího hromadného řízení. V zákoně jsou pojistky, které zabraňují zneužití v praxi. Podle požadavků posílilo ministerstvo i úlohu neziskových subjektů.

Česká advokátní komora uplatnila vůči návrhu zákona o hromadných žalobách celou řadu připomínek, a to jak koncepčních, tak věcných. Obecně zastáváme názor, že zde není důvod pro přijetí zcela nového procesního zákona, navíc tak obsáhlého a složitého, jaký vláda schválila, nicméně je nutné zároveň brát v potaz připravovanou legislativu EU, která v tomto směru představuje rovněž výrazný zásah do stávající podoby civilního soudního procesu. Je ovšem otázka, proč vláda předkládá návrh zákona ještě před přijetím evropské legislativy; takovýto krok postrádá běžnou logiku transpozice právních předpisů EU. Rovněž je sporné, zda se má tento právní předpis stát součástí právního řádu ČR ještě před přijetím rekodifikace civilního práva procesního, na které se pracuje a která bude představovat lex generalis ve vztahu k zákonu o hromadných žalobách. Mělo by se tedy postupovat obráceně – nejprve připravit obecnou právní úpravu a na ni následně roubovat zvláštní předpisy.

Pokud jde o vypořádání připomínek České advokátní komory, k mnohým bylo přihlédnuto a byly zohledněny úpravách návrhu zákona, což lze kvitovat s povděkem. Jednalo se zejména o připomínky, které se týkaly advokátní mlčenlivosti a částečně i o připomínky, které limitují dopad hromadných žalob na civilní proces v České republice (početní limity pro uplatnění obou forem hromadných řízení apod.). K zásadním změnám v koncepci zákona však pochopitelně nedošlo a tak lze vyjádřit určitou míru obav, že návrh zákona i nadále nezahrnuje dostatek opatření proti zneužití hromadných žalob.

Vzhledem k tomu, že jde pro Českou republiku o zcela neznámé instituty anglosaského práva, u kterých nelze předem odhadnout jejich skutečný dopad na hospodářské prostředí, lze se podle našeho názoru již nyní domnívat, že zákon bude v nejbližší době po nabytí účinnosti vystaven přezkumu účinnosti dopadů regulace a na základě toho upravován, jak jsme např. svědky u insolvenčního zákona.

Advokátnímu deníku poskytla  krátký komentář i advokátka Mgr. Kateřina Šveřepová z advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný, která se tématem dlouhodobě zabývá (čtěte např. článek Fenomén hromadné žaloby):

„Ze strany Ministerstva spravedlnosti bylo na první pohled zohledněno značné množství připomínek, které zazněly jak z praxe, tak i akademické sféry. Přesto však návrh zákona o hromadných žalobách i v aktuálním, dne 30. 7. 2019 zveřejněném znění, zůstává v mnoha ohledech problematický. Koncepčně se nezměnil a obsahuje i nadále ty nejvíce kritizované instituty. Zachovává si širokou věcnou využitelnost i možnost využití hromadné žaloby zpětně na dříve vzniklé nároky. Odhlašovací režim doznal určitých věcných změn a podmínky pro jeho uplatnění byly zpřísněny, snahu ministerstva je v tomto směru třeba hodnotit pozitivně, přesto však negativní dopady s ním spojené vyřešeny nebyly. To by vyžadovalo razantnější změnu koncepce. Zachován zůstal i profesionální investor/žalobce hromadné žaloby a široká možnost požadovat, aby žalovaní soudu a žalobcům poskytovali citlivé informace jako důkazy proti sobě.  Dopady, na které po zveřejnění původního návrhu upozorňovala odborná veřejnost – zahlcení soudů, prodloužení soudních řízení, riziko zneužitelnosti – tak bohužel novou podobou eliminovány nebyly.“ 

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti, redakce AD

Foto: Pixabay