Centrální samospráva má i své výhody, říká v rozhovoru šéf notářů R. Neubauer

V souvislosti s blížícím se advokátním sněmem, který by se měl konat 22. října 2021, se objevují čím dál častěji dotazy na hospodaření a fungování

Exkluzivně pro AD

V souvislosti s blížícím se advokátním sněmem, který by se měl konat 22. října 2021, se objevují čím dál častěji dotazy na hospodaření a fungování České advokátní komory, oprávněnost výše příspěvku advokátů na její činnost a také na možnosti, jak by mohla být Komora více servisní organizací pro advokáty. V posledních dnech byla ČAK kritizována, že nezajišťuje všem advokátům bezplatný přístup do právních informačních systémů jako je ASPI, Codexis nebo beck-online. Byla srovnávána s Notářskou komorou, která má údajně všem notářům takovou možnost zdarma nabízet. Zeptali jsme se proto na tuto věc přímo prezidenta Notářské komory Mgr. Radima Neubauera:

 

Pane prezidente, začněme od podstaty – kolik členů Notářská komora ČR v současnosti čítá a jaká je jejich celorepubliková struktura?

V současné době je zřízeno 439 notářských úřadů, do nichž je jmenováno 434 notářů (některé úřady jsou aktuálně uvolněné a probíhají konkurzy na jejich obsazení). Notářská samospráva má regionální členění – zákonem je zřízeno 8 regionálních notářských komor a notáři jsou vždy členy příslušné regionální notářské komory podle sídla svého úřadu. V každé regionální notářské komoře je různý počet notářů. Tyto regionální notářské komory pak tvoří Notářskou komoru ČR.

Notářů je tedy nesrovnatelně méně než advokátů, navíc je jejich organizace decentralizovaná…

Přesně tak. Ve srovnání s 12 400 aktivními advokáty je nás notářů 28krát méně, a navíc v rámci agendy soudního komisariátu působíme vždy jen v obvodu příslušného prvostupňového soudu. Regionální notářské komory mají ustanovené své orgány, tedy kolegia notářů, prezídia, prezidenty a revizní komise a hospodaří podle svých rozpočtů. Na druhou stranu Česká advokátní komora dokáže při takto diametrálně odlišném počtu členů svoji samosprávu zajišťovat centrálně, což je obdivuhodné.

Odvádí notáři jen jeden příspěvek centrální komoře nebo i jednotlivým regionálním komorám, anebo oběma? Jsou příspěvky zcela jednotné pro všechny notáře, případně co a jak jejich výši ovlivňuje?

Členské příspěvky Notářské komoře ČR odvádí regionální notářské komory podle počtu svých členů-notářů a jejich výši připadajícího na jednoho notáře stanoví vrcholný orgán Notářské komory ČR, tedy její sněm, a to vždy na počátku každého roku. Notáři pak platí příspěvky své regionální komoře ve výši stanové kolegiem této notářské komory, která v sobě zahrnuje jak odvod Notářské komoře ČR, tak i příspěvek na fungování příslušné regionální notářské komory.

Kolik to tedy je v součtu na jednoho notáře – řekněme v regionu, kde se platí nejméně a kde nejvíce, předpokládáme, že to bude Praha…

Jak již bylo řečeno, tak výše příspěvků notářů svým regionálním se stanoví každý rok nově, ale v průměru se v posledních letech pohybovaly od 17 000,- Kč v nejmenších komorách až po částky převyšující 30 000,- Kč v těch největších.

Takže když to srovnáme s výší příspěvku na činnost centralizované ČAK?

Kromě násobně většího počtu členů je podle mého názoru právě centralizovaný způsob řízení advokátní komory tím, co umožňuje stanovení mnohem nižších členských příspěvků advokátů oproti notářům. Systém regionálních notářských komor má bezesporu své výhody, na druhou stranu s sebou nese i nutnost zajistit chod osmi komorových kanceláří ve všech krajských městech a naplnění osmi regionálních komorových rozpočtů. Přitom právě příklad České advokátní komory ukazuje, že třeba agendu matriky, vzdělávání či dohledu lze velmi dobře a funkčně zabezpečit i centrálně.

Co za svůj příspěvek notáři dostávají, na co vše tyto finanční prostředky konkrétně jdou?

Faktický přínos pro konkrétního notáře je zejména možnost účasti na pravidelných odborných školeních, které zajišťují přední odborníci, v poslední době zejména z oblasti evropského a korporátního práva, nebo třeba elektronizace. Dále notář využívá komorový informační systém, jehož součástí je např. pro veřejnost klíčový Rejstřík zástav, Seznam listin o manželském majetkovém režimu, Evidence právních jednání pro případ smrti nebo Evidence úschov. Tento informační systém vede, spravuje a rozvíjí Notářská komora ČR na své náklady. Dále, obdobně jako u advokátů, jsou z příspěvků hrazena školení koncipientů, organizace notářských zkoušek, nebo konkurzy na uvolněné notářské úřady.

A konečně, jak je to tedy ve skutečnosti s oním bezplatným přístupem do právních informačních systémů? Je to tedy skutečně tak, že jej mají všichni zcela zdarma?

Jedná se o jeden z právních informačních systémů na trhu, s jehož provozovatelem Notářská komora ČR spolupracuje již řadu let. Systém si platí všichni notáři ze svých příspěvků prostřednictvím rozpočtu Notářské komory ČR, zdarma pro ně tedy rozhodně není, pouze si jej nemusí sjednávat a hradit napřímo. Za sebe si však nedokážu příliš představit, že by tento model mohl být aplikován v rámci advokátní komory. Notáři jsou přece jenom relativně homogenní skupinou právníků, jejichž náplň práce leží v oblasti občanského (zejména dědického a rodinného) a korporátního práva. Tomu lze velmi dobře přizpůsobit modul právního systému, který je notářům k dispozici. U advokátů je logicky rozsah jejich zaměření mnohem rozmanitější.

 

Redakce AD

Foto: redakce AD

Go to TOP