Přípravné řízení dnes a zítra – to bylo téma trestněprávní konference, kterou 20. června 2019 uspořádala Unie obhájců ve spolupráci s Fakultou právnickou Západočeské univerzity v Plzni, právě v prostorách zdejší právnické fakulty v Sadech Pětatřicátníků. A přípravné řízení bylo skutečně na programu celého dne a probíralo se ze všech možných úhlů pohledu.

Jako téma konference byla tato část trestního řízení zvolena zcela záměrně, protože je pro svoji zjišťovací, zajišťovací, odklonnou i rozhodovací funkci stěžejním stadiem trestního procesu. V mnoha případech jím samotné trestní řízení končí a je tak i stadiem jediným. „V době probíhající rekodifikace trestního práva procesního je více než vhodné debatovat o problematických aspektech stávající právní úpravy přípravného řízení a analyzovat poznatky z praxe,“ uvedl úvodem místopředseda ČAK a prezident Unie obhájců JUDr. Tomáš Sokol a přivítal všechny účastníky konference s přáním, aby pro ně byla přínosná a intelektuálně je obohatila.

Za hostitele promluvil proděkan pro vědu a výzkum a právní historik JUDr. Vilém Knoll, Ph.D., který trestní právo označil za lakmusový papírek ukazující stav společnosti a její proměny. Druhým hostitelem byl pak doc. JUDr. František Vavera, Ph.D., LL.M., vedoucí katedry trestního práva FPR ZČU, který se ujal moderování prvního přednáškového bloku.

První blok

V něm jako první vystoupil emeritní soudce Ústavního soudu ČR prof. JUDr. Jan Musil, CSc., dr. h. c., který se zamýšlel nad tím, zda Je český státní zástupce skutečně pánem přípravného řízení? V této souvislosti zmínil složitost přípravného řízení, kdy státní zástupci musí připravit dostatek věrohodných podkladů a relevantních informací, aby soudní řízení mělo šanci na úspěch. Zároveň musí být těmi, kteří vše koordinují a řídí, ale ne vždy jsou pány přípravného řízení. Navrhl také možné řešení, které funguje v některých státech západní Evropy, jak tento stav změnit.

Na jeho vystoupení pak navázal se svým příspěvkem Státní zástupce a právo na spravedlivý proces v přípravném řízení trestním místopředseda Ústavního soudu ČR prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof., který zejména vyzdvihl rámec spravedlivosti, který je v přípravném řízení zásadní. „Státní zastupitelé mají mnoho úkolů, ale musí dbát na to, aby právo občana na spravedlivý proces bylo za všech okolností dodrženo.“

Dokazování v přípravném řízení bylo tématem, kterým se zabýval JUDr. Jaroslav Bureš, předseda Vrchního soudu v Praze a exministr spravedlnosti. Hovořil například o délce trvání přípravného řízení, která má zásadní vliv na posuzování případů veřejností, a vyslovil hypotézu o tom, že čím déle trvá, většinou tím horší je výsledek.

Otázku Jdeme správným směrem? do sálu vyslal JUDr. Libor Vávra, předseda Městského soudu v Praze. A s praktickou zkušeností několika tisíc věcí, které jako soudce rozhodl již v přípravném řízení, odpověděl, že se povedly určité institucionální změny, které kráčí dobrým směrem z pohledu ochrany práv občanů, ale upozornil na rozpor mezi formálním a materiálním pojetí přípravného řízení. „Nezáleží pouze na tom, zda jsou splněny formální podmínky, ale musí být splněny i ty materiální v podobě doložitelného podezření na trestnou činnost,“ dodal a připomněl kontroverzní odposlechy.

O odposleších a vůbec Důvěrnosti komunikace obviněného a obhájce pojednávala přednáška advokáta doc. JUDr. Zdeňka Koudelky, Ph.D., který hovořil o tom, že důvěrnost komunikace je podstatou práva na obhajobu, a pokud je narušována opakovaně a systematicky, je narušen i výkon práva v celé zemi, což nelze akceptovat. „Jakákoliv právní pomoc nemůže být účinná, pokud v ní panuje obava, že ji odposlouchává stát.“ Jeho příspěvek k tomuto tématu ostatně publikoval v Bulletinu advokacie č.6/2019 a naleznete jej i v Advokátním deníku.

V následné diskusi vystoupil znovu profesor Fenyk, který shrnul podstatné informace z prvního bloku do několika vět, z nichž vyplynulo, že všichni účastníci přípravného řízení chtějí, aby bylo rychlé a účinné, ale na druhou stranu, aby je státní zástupci připravovali odborně.

Druhý blok

Předsedajícím druhého bloku byl JUDr. Tomáš Sokol a stejné téma se otevřelo z nového pohledu – legislativního.

Předseda pracovní komise pro nový trestní řád a soudce Nejvyššího soudu ČR JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., poreferoval o Přípravném řízení v návrhu rekodifikované právní úpravy. Ohlédl se za historií účinného trestního řádu, který byl celkem 114krát změněn, z toho nejčastěji v posledních letech a zřejmě se „dožije“ 60 let, protože uvedení nového trestního řádu do legislativní praxe bude reálné až v dalším volebním období.

K Chystaným legislativním změnám v oblasti přípravného řízení se pak odpoledne vrátila ještě prof. JUDr. Helena Válková, CSc., poslankyně PSP ČR a nově i zmocněnkyně Vlády ČR pro lidská práva, která má v ústavněprávním výboru na starosti právě trestněprávní problematiku. Shrnula, co se v této oblasti podařilo – například v polovině června Sněmovna schválila předlohu prohlubující práva mladistvých v trestním řízení, před 3. čtením je také návrh Pirátů, který by měl zpřísnit tresty za týrání zvířat. „Mezi podstatné novely trestního zákoníku pak patří ta, která by měla ulevit věznicím častějším využíváním peněžitých trestů, a to i u středních trestů, například korupčních – je to sněmovní tisk 453 a vypadá, že bude mít napříč politickým spektrem zelenou. V jednání jsou ale i další, například sjednání dohody o vině a trestu, u nichž se však očekávají diskuse, možná i bouřlivé,“ uvedla profesorka Válková.

Právo poškozeného na účinné vyšetřování bylo tématem příspěvku viceprezidenta Unie obhájců doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D., který je zároveň předsedou pracovní komise pro trestní právo LRV. Hovořil o povinnosti a závazku státu vyšetřit všechny činy, které porušují práva občanů, i o tom, jaké formální prostředky má poškozený k zajištění svého práva na účinné vyšetřování. „Je otázkou, zda by v trestním řádu neměl existovat institut, který by právo na účinné vyšetřování do něj zakotvil,“ uvedl Gřivna.

Zajímavý příspěvek na téma Kriminalistické aspekty v trestním právu přednesl zástupce hostitelů, již zmiňovaný vedoucí katedry trestního práva, doc. JUDr. František Vavera, Ph.D., LL.M. Hovořil o úloze kriminalistiky a jejích metodách, které se používají v trestním řízení, jako jsou dokazování, výslech, ohledání, konfrontace, rekonstrukce a další. Pochlubil se také tím, že plzeňská právnická fakulta je také jedinou u nás, na které je kriminalistika povinným předmětem.

Po čtvrthodince kriminalistiky pak přišly na řadu Informace o elektronickém monitorovacím systému, které přednesla trojice pracovníků Probační a mediační služby – Mgr. Kamila Špejrová, vedoucí metodického oddělení, Mgr. Ing. Vladimír Klaban, manažer elektronického monitorovacího systému a Mgr. Michael Nový, vedoucí Oddělení EMS pro západní Čechy. Vysvětlili systém používání elektronických náramků i to, jak probíhá monitoring jejich nositelů prostřednictvím operátorů, specialistů operačního střediska a úředníků Probační a mediační služby. „Elektronický monitoring se využívá nejčastěji u trestů domácího vězení, v případech podmíněného propuštění z výkonu trestu je to jen velmi zřídka,“ uvedla Mgr. Kamila Špejrová. Ještě většímu rozšíření mnohdy brání i technické nedostatky v bydlišti odsouzených.

Dopolední druhý blok pak uzavřel JUDr. Miroslav Růžička, Ph.D., ředitel Analytického a legislativního odboru Nejvyššího státního zastupitelství, který se vyjádřil K některým aktuálním otázkám vzájemného vztahu přípravného řízení a projednání trestní věci v řízení před soudem. Zaměřil se jednak na historický vývoj modelů a názorů na otázku vztahu přípravného řízení a řízení před soudem. „Přesné zodpovězení otázky, jak trestní řád aktuálně vymezuje vzájemný vztah předsoudního stadia a stadia řízení před soudem, je velice komplikované. Do značné míry závisí i na diferenciaci forem přípravného řízení, protože je poměrně zásadní rozdíl mezi přípravným řízením buď s rozšířeným nebo standardním vyšetřováním, a třetí formou zkráceného přípravného řízení, a to z pohledu především objemu skutečností, které se v jejich rámci zjišťují,“ uvedl doktor Růžička. Závěrem uvedl známou pravdu, která byla leitmotivem celého dne, že čím kvalitnější přípravné řízení je, tím větší je šance na spravedlivý výsledek.

Třetí blok

Třetí blok po obědě moderoval doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D., a první přednáškou na téma Vymezení skutku v přípravném řízení a právo stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání jej zahájil advokát JUDr. Jiří Císař. Z dosavadního spíše akademického dopoledního pojednání o přípravném řízení se tak dostal více do praxe a na konkrétních příkladech ukázal možná provinění advokátů, například nadržování nebo účastenství. „Výkon obhajoby podléhá zákonným omezením, takže advokát má povinnost vyhodnotit případnou kolizi zájmů a v případě její hrozby poskytnutí právních služeb odepřít.“

Na Prohlídky u advokátů z pohledu policejního orgánu, které jsou jeho „denním chlebem“, se zaměřil JUDr. Vladislav Hřebíček, vedoucí oddělení vyšetřování odboru korupce Národní centrály organizovaného zločinu. Pozastavil se u praktických problémů zajišťování prohlídek u advokátů, které jsou kontroverzním tématem, v němž se střetávají dva světy – advokátní mlčenlivost a zajištění důkazů k odhalení trestné činnosti.

O Provedení identifikačních úkonů dle zákona o Policii ČR přednášel následně advokát JUDr. Jiří Matzner. Uvedl zcela konkrétní příběh ze své advokátní praxe, kdy měl být jeho klient, neplnoletý mladík, kvůli deliktu na sociálních sítích, ke kterému se doznal, donucen podrobit se identifikačním úkonům, včetně odebrání biologických vzorků DNA, vážení, měření… „Pokud je identifikace svěřena pouze do rukou policie, je to v demokratické společnosti neakceptovatelné,“ uvedl advokát, jemuž se nakonec podařilo tento zásah do soukromí osobnosti odvrátit, stejně jako odvrátil pozornost svého klienta od všech sociálních sítí.

Míra a způsob ingerence soudce v přípravném řízení – povolovací procesy – to bylo téma JUDr. Bc. Jakuba Matochy, Ph.D., který je právním čekatelem Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 a který se zabýval rozporem mezi časovou zdlouhavostí přípravného řízení a nutností rychlé reakce, a také jeho vadami, mezi které patří často pojmová zmatečnost, legislativní roztříštěnost, ale i nadbytečnost. „Mám na mysli trojí kontrolu – policie, státního zastupitele a soudce, trojí akceptaci a i trojí opis, který může generovat zbytečné chyby. Řešením, které by zrychlilo proces, zvýšilo efektivitu a minimalizovalo pochybení, by mohl být třeba otisk akceptačního razítka na jediný spis,“ navrhl JUDr. Matocha.

Advokát JUDr. Karol Hrádela byl dalším z přednášejících, který vycházel z vlastních zkušeností a položil dotaz, zda Lze vést účelové přípravné řízení? Nebo účelové trestní řízení? Dospěl k závěru, že orgány činné v trestním řízení mnohdy nerespektují účel trestního řízení. „Některé případy neexistují proto, aby byl viník odsouzen, ale naopak proto, aby se něco nestalo, třeba aby dotyčný nemohl vykonávat určitou funkci,“ uvedl JUDr. Hrádela a odsoudil ovlivňování justice politickou garniturou.

Čtvrtý blok

Moderátorem čtvrtého bloku byl Mgr. Lukáš Trojan a zahájil příspěvkem dvojice advokátů. Krácením práva na obhajobu právnické osoby vyloučením její věci k samostatnému řízení se zabývali advokáti Mgr. Ing. Ondřej Blaha a JUDr. Michal Doležal. A přenesli se s ním do sféry právnických osob. Zamýšleli se totiž nad stíháním fyzických osob a právnických osob a také nad pojmem důležité relevantní důvody, díky kterým může být společné trestní řízení rozděleno na stíhání fyzické osoby a právnické osoby. Orgány činné v trestním řízení by však měly i v průběhu vyšetřování sledovat, zda důvody oddělení stále trvají, a v případě, že nikoliv, tato řízení spojit. Prioritně by totiž podle mínění obou advokátů měly být řešeny činy právnických osob.

Mgr. David Čep, asistent katedry trestního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, přednesl příspěvek o Podání vysvětlení a výslech ve světle odformalizování přípravného řízení i za další dvě autorky – Mgr. Katarínu Kandovou, asistentku katedry trestního práva PF MU a Mgr. Marcelu Lukášovou, interní doktorandku katedry trestního práva PF MU. Odhalil v něm slabá místa současné právní úpravy podání vysvětlení a výslechu, kterými jsou mimo jiné právo na právní pomoc versus právo na obhajobu, nebo účast obhájce při podání vysvětlení třetí osobu. Dotkl se také některých sporných bodů současného návrhu nového trestního řádu, jehož cílem je přenesení těžiště dokazování do hlavního líčení.

Poslední vystupující, advokát Mgr. Aleš Váňa, se zabýval Poskytováním dodatkových informací v řízení o předání osoby z jiného členského státu. Jde o úzkou odbornou problematiku, kterou se zabývají pouze advokáti, kteří pracují s evropskými zatýkacími rozkazy. Hovořil o tom, že poskytování doplňkových informací je v kompetenci soudů, role státních zastupitelů je v této oblasti pouze podpůrná, byť v praxi to podle jeho zjištění bývá často naopak. Zcela na závěr se dotkl regulace této problematiky, tedy evropského zatýkacího rozkazu a poskytování dodatkových informací v právu EU.

Konferenci pak zakončili společně pořadatelé JUDr. Tomáš Sokol a doc. JUDr. František Vavera, Ph.D., LL.M., s přesvědčením, že snad konference přinesla podnětné příspěvky, které auditorium i přes tropické teploty bavily. Plzeňská konference tak byla důstojnou oslavou 5. výročí založení Unie obhájců, ale hlavně se stala důležitou platformou pro diskusní setkání odborníků z řad advokátů, státních zástupců, soudců, akademiků, právních teoretiků i dalších osobností nejen trestního práva. A zatímco ze své mnohaleté zkušenosti v rekodifikační komisi dokáže prezident Unie obhájců předvídat, že rekodifikace trestního zákoníku rozhodně nebude jednoduchá a nebude v dohledné době, naopak již brzy budou příspěvky přednášejících zahrnuty do sborníku, který Unie obhájců vydá jako po každé odborné konferenci. Také Advokátní deník se postupně bude k těm nejzajímavějším v průběhu prázdnin detailněji vracet. Protože trestní právo zůstává navzdory „okurkové sezóně“ v centru dění.

PhDr. Dagmar Koutská