Evropský parlament na konci března 2019 odsouhlasil v prvním čtení návrh dlouho očekávané směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí.[1]

Jde o součást balíčku, který prosazuje oběhové hospodářství v EU, s důrazem například na opakované užití, recyklaci, předcházení vzniku odpadů, materiálové alternativy šetrnější vůči životnímu prostředí, a to v rámci konceptu udržitelnosti.[2]

Cílem nové směrnice je především reagovat na alarmující stav znečištění vodního prostředí plastovým odpadem, na kterém se právě jednorázové plastové výrobky významně podílí. Tato problematika se díky různým iniciativám poslední dobou dostává do povědomí veřejnosti a v dohledné budoucnosti se regulace plastových výrobků na jedno použití objeví i v národní legislativě států EU. Některé státy již určitá opatření v tomto směru zavedly, například Itálie od počátku letošního roku nepřipouští vatové tyčinky z materiálů, které nejsou biologicky rozložitelné a kompostovatelné. V České republice zatím omezování jednorázových plastových výrobků legislativně upraveno není.[3]

Snížení spotřeby jednorázových plastů

Směrnice se má vztahovat na jednorázové plastové výrobky uvedené v její příloze a výrobky z oxo-rozložitelných plastů.[4] Plastovým výrobkem na jedno použití se rozumí výrobek, který je vyroben zcela nebo částečně z plastu a který není vyroben, navržen, či uváděn na trh tak, aby mohl být během svého životního cyklu vícekrát využit (nebo mohl projít několika cykly s tím, že bude vrácen výrobci k opětovnému naplnění nebo opětovně použit ke stejnému účelu, ke kterému byl určen).[5]

Členské státy EU budou muset do dvou let od vstupu směrnice v platnost přijmout opatření k dosažení snížení spotřeby vybraných plastových výrobků na jedno použití. Jako příklad směrnice uvádí zavedení vnitrostátních cílů snížení spotřeby, opatření zajišťující dostupnost alternativ plastových výrobků v místě prodeje spotřebiteli, či ekonomické nástroje jako je upuštění od poskytování jednorázových plastových výrobků v místě prodeje spotřebiteli zdarma.

Co bude nově zakázáno

Dojde k zákazu produktů, pro které existuje relativně lehce dostupná ekologičtější alternativa. Jedná se zároveň o 10 jednorázových plastových produktů, které lze nejčastěji nalézt na evropských plážích, a zároveň představují 86 % plastového odpadu na plážích.[6]

Konkrétně jde o vatové tyčinky[7], příbory, talíře, brčka, nápojová míchátka, tyčky k uchycení a podpěře balónků a nádoby na potraviny vyrobené z expandovaného polystyrenu (zejm. krabičky na potraviny určené k okamžité spotřebě, které jsou obvykle spotřebovávány z takové nádoby a jsou připraveny ke spotřebě bez další přípravy, jako je vaření apod.), dále nádoby na nápoje a nápojové kelímky vyrobené z expandovaného polystyrenu (včetně jejich uzávěrů a víček).[8] Opatření zakazující uvádění na trh by se měla týkat i výrobků z oxo-rozložitelných plastů, které způsobují znečištění vodního prostředí mikročásticemi.[9]

Další oblasti změn

Návrh směrnice rovněž předpokládá, že stanovené plastové výrobky na jedno použití (o objemu do 3 litrů), které mají uzávěry a víčka z plastu, budou muset mít takové uzávěry připevněné k nádobě.[10] Toto pravidlo by se nemělo vztahovat na kovové uzávěry s plastovým těsněním, na skleněné či kovové nádoby na nápoje, které mají uzávěry a víčka z plastu, a ani na nádoby na kapalné potraviny pro zvláštní lékařské účely.

Stanovené jednorázové plastové výrobky (včetně hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků, nápojových kelímků či tabákových výrobků s filtry) bude také potřeba opatřit označením ohledně vhodného nakládání s odpadem z nich, a dále označením přítomnosti plastů a z toho vyplývajících dopadů jejich odhazováním mimo určená místa.[11] Příslušné označení se bude uvádět buď na obalu, nebo na samotném výrobku.

Návrh směrnice také stanoví procentuální cíle tříděného sběru plastových lahví za účelem recyklace, a to na 77 % do roku 2025 a následně až na 90 % do roku 2029.[12] Za účelem dosažení této úrovně budou moci členské státy například zavést zálohové systémy. Nové procentuálně vyjádřené cíle se budou týkat také podílu recyklovaných plastů v PET láhvích,[13] od roku 2025 minimální podíl bude 25 % a od roku 2030 pak 30 %.[14]

Měla by být také zavedena rozšířená odpovědnost výrobců příslušných plastových produktů (podobně jako je tomu nyní ve vztahu k např. k bateriím či obalům).[15] Za výrobce bude podle dostupného textu návrhu považována osoba usazená v EU, která profesionálně vyrábí, plní, prodává nebo dováží a uvádí na trh v daném členském státě plastové výrobky na jedno použití (nebo naplněné plastové výrobky na jedno použití), a také osoba usazená v EU či třetí zemi, která prostřednictvím dálkové komunikace (typicky přes internet) profesionálně prodává takové výrobky přímo domácnostem či jiným uživatelům.[16] Pokud bude výrobce usazený v jiném členském státě uvádět výrobky na trh v České republice, bude si zde povinen určit pověřeného zástupce, který bude odpovídat za plnění jeho povinností (podobně jako je tomu nyní v případě pověřeného zástupce u elektrozařízení).

Členské státy EU v této souvislosti budou muset zajistit osvětová opatření, motivující spotřebitele k odpovědnému chování s cílem snižování množství odpadů z jednorázových plastů – má jít zejména o poskytování informací o dostupnosti opětovně použitelných alternativ, o dopadu odhazování odpadků mimo místa k tomu určená na životní prostředí a na kanalizační síť. V rámci uvedené rozšířené odpovědnosti výrobců by právě výrobci měli nést náklady podle směrnice o odpadech, resp. o obalech a obalových odpadech, a v případě, že nejsou zahrnuty v těchto směrnicích, náklady stanovené novou směrnicí (např. na osvětová opatření či na sběr odpadu z daných výrobků).

Kdy lze změny očekávat

Následujícím krokem v unijním legislativním procesu bude projednání návrhu směrnice Radou EU, přičemž je pravděpodobné, že návrh bude přijat.[17] Podle verze směrnice, která je v současnosti veřejně dostupná, budou členské státy povinny zajistit účinnost příslušných vnitrostátních předpisů pro dosažení souladu se směrnicí do dvou let od počátku platnosti nové směrnice, tedy pravděpodobně v průběhu roku 2021.[18]

Je tedy možné, že k zapracování změn v České republice dojde již v rámci nové zákonné úpravy. Podle plánu legislativních prací vlády na rok 2019 mají být návrh nového zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností předložené vládě v červnu letošního roku.[19] Na konkrétní podobu, v jaké budou nová pravidla upravena v české legislativě, si ještě budeme muset počkat. Výrobci jednorázových plastových výrobků by se však již nyní měli začít připravovat na nová pravidla a na alternativní výrobky z ekologičtějších materiálů.

 

Autorka JUDr. Barbora Kreysová  je advokátkou v Baker & McKenzie s. r. o., advokátní kancelář

---

[1]V tomto článku vycházím ze znění návrhu směrnice aktuálního ke dni 27. 3. 2019 dostupného zde: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=EN&reference=P8-TA-2019-0305 (cit. 10. 4. 2019).

[2] Bližší informace ke zmiňovanému balíčku a jeho implementaci jsou dostupné zde: http://ec.europa.eu/environment/circular-economy/index_en.htm (cit. 10. 4. 2019).

[3] Fungují zde zatím pouze iniciativy na bázi dobrovolnosti, jako je kampaň Ministerstva životního prostředí „Dost bylo plastu“: https://www.mzp.cz/cz/kampan_dost_bylo_plastu (cit. 10. 4. 2019).

[4] Směrnice se bude vztahovat také na lovná zařízení obsahující plasty. Touto problematikou se však v tomto článku blíže nezabývám, jelikož pro Českou republiku není tak zásadní jako pro přímořské státy (podle návrhu směrnice totiž definice lovného zařízení zahrnuje zařízení používaná při lovu nebo chovu biologických mořských zdrojů).

[5] Článek 3, bod 2 návrhu směrnice.

[6] Více informací k těmto statistikám je dostupných např. zde: http://ec.europa.eu/environment/circular-economy/pdf/single-use_plastics_impact_assessment.pdf (cit. 10. 4. 2019).

[7] Vyjma vatových tyčinek, které jsou zdravotnickým prostředkem (pravděpodobně např. speciální tyčinky používané na hydrataci rtů pacientů v pooperačních stavech). Stejná výjimka se vztahuje i na brčka.

[8] Seznam dotčených výrobků je uveden v příloze (části B) návrhu směrnice.

[9] K problematice oxo-rozložitelných plastů viz např. zpráva Komise o dopadu používání oxo-rozložitelných plastů, včetně oxo-rozložitelných plastových nákupních tašek, na životní prostředí, dostupná zde: http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2018/CS/COM-2018-35-F1-CS-MAIN-PART-1.PDF (cit. 10. 4. 2019).

[10] Článek 6 návrhu směrnice, ve spojení s přílohou (část C).

[11] Článek 7 návrhu směrnice, ve spojení s přílohou (část D).

[12] Článek 9 návrhu směrnice, ve spojení s přílohou (část F).

[13] Lahve vyrobené z polyethylentereftalátu jakožto hlavní složky.

[14] Článek 6 bod 5 návrhu směrnice, ve spojení s přílohou (část F).

[15] Článek 8 návrhu směrnice, ve spojení s přílohou (část E).

[16] Článek 3 bod 11 návrhu směrnice.

[17] Viz vyjádření z ledna 2019, které je výsledkem předchozího neformálního jednání zainteresovaných unijních institucí, dostupné zde: http://www.europarl.europa.eu/RegData/commissions/envi/lcag/2019/01-18/ENVI_LA(2019)000622_EN.pdf (cit. 10. 4. 2019).

[18] Legislativní proces lze sledovat např. zde: https://oeil.secure.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?reference=2018/0172(COD)&l=en (cit. 10. 4. 2019).

[19] Viz https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/plan-legislativnich-praci-vlady-na-rok-2019-170977/ (cit. 10. 4. 2019).