Německá federace spotřebitelských organizací zpochybňuje před německými soudy skutečnost, že německá společnost Planet49 používá v rámci online reklamních loterií předem zaškrtnuté políčko, kterým uživatelé internetu, jež se chtějí loterií zúčastnit, vyjadřují souhlas s umístěním souborů cookies[1]. Účelem těchto souborů je získávat informace pro reklamní účely týkající se produktů partnerů společnosti Planet49.

Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo) žádá Soudní dvůr o výklad unijního práva týkajícího se ochrany soukromí v souvislosti s elektronickou komunikací[2].

Rozsudkem Soudní dvůr rozhodl, že souhlas, který musí uživatel internetových stránek dát k umístění a prohlížení souborů cookies na svém zařízení, není právoplatně udělen předem zaškrtnutým políčkem, jehož zaškrtnutí musí tento uživatel k odmítnutí svého souhlasu zrušit.

To, zda informace uložené nebo prohlížené v zařízení uživatele jsou nebo nejsou osobními údaji, nemá na tento výsledek vliv. Unijní právo má totiž za cíl chránit uživatele před zásahem do jeho soukromé sféry, zejména pak před rizikem pronikání skrytých identifikátorů nebo jiných podobných nástrojů do zařízení těchto uživatelů bez jejich vědomí.

Soudní dvůr zdůrazňuje, že souhlas musí být zvláštní, takže skutečnost, že uživatel aktivuje tlačítko pro účast na reklamní loterii, nepostačuje k tomu, aby bylo možné se domnívat, že uživatel právoplatně udělil souhlas s umístěním souborů cookies.

Kromě toho Soudní dvůr konstatuje, že informace, které musí poskytovatel služeb poskytnout uživateli, zahrnují dobu funkčnosti souborů cookies, jakož i možnost, aby k těmto souborům cookies měly přístup třetí osoby.

Zdroj: Soudní dvůr EU
Foto: Pixabay

[1] Soubory cookies jsou soubory, které poskytovatel internetových stránek umístí do počítače uživatele těchto stránek a může k nim mít při nové návštěvě stránek uživatelem znovu přístup, a to za účelem usnadnění prohlížení internetu nebo zjednodušení transakcí nebo získání informací o chování uživatele.

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. 2002, L 201, s. 37; Zvl. vyd. 13/29, s. 514), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009 (Úř. věst. 2009, L 337, s. 11); směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. 1995, L 281, s. 31; Zvl. vyd.13/15, s. 355), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. 2016, L 119, s.