Majetek zajištěný v trestním řízení by nově mělo spravovat Ministerstvo vnitra

Správu majetku zajištěného v trestním řízení, kterou měl dosud na starosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), by mělo nově převzít Ministerstvo vnitra. Počítá s tím novela zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů. Návrh předložený MSp k projednání vládou chce rozšířit možnosti, kdy je možné zajištěnou movitou věc ponechat na místě, umožňuje také v některých případech místo věci zajistit peníze.

 

Podle stávající úpravy vykonává správu majetku po dobu zajištění buď soud, který o zajištění rozhodl, či na základě soudního pověření územní pracoviště ÚZSVM nebo soudní exekutor. Novela Ministerstva spravedlnosti navrhuje, aby soud mohl pověřit místo úřadu právě Ministerstvo vnitra. Na ministerstvu už od roku 2017 funguje Centrum zajištěných aktiv (Cenza), které má na starosti prodej zajištěných věcí. Výnos z prodeje se soustřeďuje na speciálním účtu Ministerstva spravedlnosti, ze kterého jsou odškodňovány oběti spáchané trestné činnosti.

Pokud by Ministerstvo vnitra nemohlo správu konkrétního majetku zajistit, pomůže podle novely orgánům v trestním řízení nalézt vhodného správce. Vnitro také bude moci odmítnout správu majetku, pokud jde o věc, která vyžaduje zvláštní podmínky nakládání nebo odbornou způsobilost. Kvůli správě zajištěných vozidel by mělo mít podle návrhu nepřetržitý přístup k údajům z registru silničních vozidel.

Generální ředitelství cel by podle návrhu mělo mít možnost vykonávat správu zajištěného majetku i v případech, kdy je podezření na to, že byl získán v souvislosti s porušením předpisů upravujících provozování hazardních her. Náklady správy majetku by měl podle úpravy nově nést subjekt, který správu vykonává, místo orgánů činných v trestním řízení.

Novela si také klade za cíl rozšířit možnosti, kdy je možno zajištěnou movitou věc takzvaně ponechat na místě. Orgány činné v trestním řízení by pak měly mít možnost kontrolovat, zda podezřelí dodržují zákaz nakládání se zajištěnou věcí. Pokud by musely vstoupit do prostoru, k jehož prohlídce je potřeba soudní příkaz, budou mít povinnost si souhlas soudu vyžádat. V případě, že by věc nesnesla odkladu, mohou do prostoru, který není obydlím, vstoupit i bez souhlasu soudce, o ten ale budou muset bezodkladně požádat zpětně.

Návrh Ministerstva spravedlnosti také zavádí možnost místo zajištěné věci složit do úschovy peníze, které hodnotě věci odpovídají. Nesmí tím ale být ohrožen účel trestního řízení, se zajištěním peněžních prostředků také musí souhlasit soudce či státní zástupce.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) minulý týden zveřejnil výsledky prověrky, podle kterých úřady postupovaly v letech 2015 až 2020 při evidenci zajištěného a zastaveného majetku nejednotně a rozdílně ho i oceňovaly a udržovaly. V některých případech podle kontrolorů zajištěný majetek jeho správci neocenili vůbec nebo nereálně a majetek, který rychle ztrácí na tržní hodnotě, neprodávali nebo prodávali se zpožděním.

Policie v loňském roce zajistila majetek za zhruba 5,3 miliardy korun. Oproti předchozímu roku hodnota klesla o necelé dvě miliardy korun.

 

Zdroj: ČTK
Foto: Wikipedie/VítVít

Go to TOP