Leges, Praha 2020, 548 stran, 790 Kč.

Každoroční vědeckou aktivitou Katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy již od roku 2013 (v posledních dvou letech ve spolupráci s Metropolitní univerzitou v Praze) jsou mezinárodní vědecké konference v Karolinu věnované střídavě aktuálním problémům trestního práva hmotného nebo trestního práva procesního. Letošní konference plánovaná na 12. 3. 2020 se bohužel nekonala v důsledku mimořádných opatření spojených se šířením pandemie koronaviru, která konání konference zmařila.

Nicméně nakladatelství Leges spolu s organizátory konference v krátké době připravilo vydání kolektivní monografie sestávající z příspěvků původně určených k přednesení na konferenci. Tuto aktivitu je třeba velmi ocenit, protože jde o monografii rozsáhlou, která čítá pět set padesát stran, je vydávána v tuhé vazbě, s věcným rejstříkem, seznamem autorů a odkazy na jejich pracoviště, anglickým resumé a ostatními náležitostmi v pěkné, barevné obálce.

Máme tedy na odborném knižním trhu novou monografii, recenzovanou profesory Jaroslavem Ivorem a Janem Musilem, pojednávající o závažných a aktuálních otázkách českého trestního procesu. Rozsah monografie je ovšem širší, publikace obsahuje i příspěvky odborníků z oblasti správního práva, ústavního práva nebo občanského práva. Její vpravdě mezioborový charakter její význam zásadně zhodnocuje.

Mezi autory nalézáme také řadu slovenských autorit v oboru trestního práva, což umožňuje porovnávat právní úpravu, judikaturu, aktuální praxi i náměty ke zdokonalení právní úpravy v České republice a ve Slovenské republice.

Práce je vnitřně rozdělena do šesti částí, ve kterých autoři postupně pojednávají o skutečně velmi aktuálních otázkách.

Předně se jedná o problematiku odposlechů v trestním řízení, které je věnováno hned několik příspěvků, jež fenomén odposlechu zkoumají z různých hledisek. Především z hlediska chybějící úpravy tzv. prostorového odposlechu (prof. Jiří Jelínek), z hlediska bezpečnostního rizika odposlechů (prof. Richard Pomahač), zákonných limitů odposlechů (prof. Jozef Záhora, dr. Ingrid Galovcová), z hlediska evropského kontextu odposlechu telekomunikačního provozu (dr. Karel Klíma ml.) až po problematiku prohlídky mobilního telefonu ve světle čl. 8 Evropské Úmluvy (dr. Anna Grandner).

Další velká témata, která monografie rozebírá, jsou otázky kontradiktornosti trestního procesu (dr. Vladimír Pelc), aplikace základních zásad trestního řízení, zejména zásady obžalovací a zásady veřejnosti (příspěvky dr. Muláka, společný příspěvek prof. Dagmar Císařové a doc. Olgy Sovové), zákazy donucování k sebeobviňování (dr. Jana Odehnalová, dr. Lukáš Bohuslav, dr. Marek Dvořák), odůvodňování soudních rozhodnutí (prof. Jozef Čentéš, dr. Jiří Říha), důvěrnost komunikace mezi advokátem jako součást práva na obhajobu (dr. Zuzana Vostrá, dr. Lenka Náhlovská).

Jinými aktuálními tématy jsou i otázky materiálního vazebního práva i formálního vazebního práva (dr. Ján Šanta, doc. Simona Ferenčíková, dr. Lukáš Michalov).

Jak vyplývá z výše nastíněného, jde o témata, která jsou důležitá z hlediska obhajoby v trestním řízení. Navíc některá z nich jsou zpracována jednotlivými autory z různých pohledů, což přináší možnost konfrontace názorů na řešení otázek nejednotně pojímaných a často problematických.

Kolegům obhájcům k hlubšímu studiu doporučuji zejména příspěvky prof. Jelínka (K otázkám prostorového odposlechu v trestním řízení a jeho chybějící právní úpravě v českém trestním řádu), JUDr. Vostré (Důvěrnost komunikace s obhájcem jako součást spravedlivého procesu), JUDr. Náhlovské (Důvěrnost komunikace s advokátem při provádění tzv. internal investigations jako součást práva na obhajobu), JUDr. Galovcové (Limity oprávněnosti zásahu do soukromí při sledování osob a věcí), JUDr. Krupičky (Meze rozhodování o zajištění majetku v trestním řízení a legitimita omezování dispozic s takovým majetkem), prof. Poláka (Limity povinnosti obvineného dostaviť sa na úkony trestného konania na základe predvolania) a JUDr. Púryho (Ochrana práv poškozeného prostředky trestního práva procesního).

Význam monografie pro advokáty i pro soudce, státní zástupce, o policejních orgánech nemluvě, je mimořádný a tato monografie by neměla chybět v knihovně žádné advokátní kanceláře a v aktovce žádného obhájce.

V monografii jsou obsaženy četné náměty de lege ferenda. Předmluva obsahuje přání, aby tyto náměty došly sluchu i těm, kteří sepisují nový trestní řád. Doufejme, že nepůjde jen o zbožné přání.

JUDr. MAREK NESPALA, advokát, Advokátní kancelář Nespala, s. r. o.