Vladimír Jirousek: Je na čase říci, čím je právnický stav pro veřejný život

Rozhovor

 Již v loňském roce získal projekt bývalého předsedy ČAK JUDr. Vladimíra Jirouska na znovupořádání Sjezdů českých právníků plnou podporu zástupců všech právnických komor a spolků. Jeho organizace se následně ujala Jednota českých právníků v čele s doktorem Pavlem Rychetským. A tak již tento čtvrtek 5. května se sjedou zástupci všech stavů do pražského Karolina, aby diskutovali aktuální téma týkající se odpovědnosti právníků, a to nejen profesní, ale i společenské, jakož i institucionální pojistky jejich nezávislosti, které je hlavním mottem tohoto odborného setkání. V předvečer sjezdu požádal Advokátní deník doktora Jirouska o rozhovor.

 

Již za několik málo hodin začne v Karolinu letošní nejvýznamnější událost justičního světa – Sjezd českých právníků. Můžete čtenářům Advokátního deníku osvětlit, co si pod těmito třemi slovy představit?

Pomohu si úvodními slovy prvního ministerského předsedy ČSR Karla Kramáře, kterými uvedl svůj článek „Sjezd československých právníků“ publikovaný v roce 1936 v Národních listech: „Bylo opravdu už na čase, aby české právnictvo ukázalo čím je a co znamená pro náš veřejný život.“ Uplynulo téměř 90 let a opět „je na čase“! Jde o obnovu tribuny, jež by měla sloužit reprezentantům všech právnických stavů, aby tyto v rozumné součinnosti a při vzájemném respektu k danému specifickému poslání formulovaly stanoviska k zásadním (aktuálním) právním otázkám a zároveň se zaměřily na tvorbu společensky významných legislativních koncepcí, ať již výkladového charakteru, nebo ve smyslu „de lege ferenda“. To vše za nezbytné účasti špičkových představitelů akademické obce a za účasti zástupců vrcholové státní správy.

 

Kde se vzala myšlenka právnické sjezdy obnovit a proč právě nyní, v čem primárně spatřujete tu naléhavost?

Vyplynula z potřeby a v návaznosti na informace o charakteru a smyslu právnických sjezdů konaných v letech 1904 až 1936. Víte, v průběhu každého roku – pominu-li období pandemické krize – se uskuteční řada kvalitních právnických konferencí. Ty jsou však konány buď pouze pro členy určitého stavu, nebo sice co do účasti „průřezově“, avšak bez organizované koncepční součinnosti jednotlivých právnických stavů zaměřené jak na vnitřní, tak vnější prezentaci předjednaných a následně finalizovaných tematických stanovisek. Navíc, z pozice své funkce předsedy ČAK jsem často ve vztahu jednotlivých justičních stavů vnímal spíš animozitu a despekt k tomu kterému stavovskému poslání, což se mimo jiné výrazně odráží na veřejném vnímání justice. Za situace, kdy sledovaný cíl všech, tj. ochrana a prosazování principů právního státu, je a musí být stejný, je načase onen vztah a zároveň stavovskou prezentaci i vůči vědomí laické veřejnosti změnit.

 

Kdo se ujal organizace této mimořádné akce a které právnické stavy se události účastní? Bylo složité přemluvit zástupce právnických stavů k uskutečnění tohoto setkání?

Ranné úvahy o organizaci se odvíjely od skutečnosti, že v knihovně ČAK byly nalezeny sborníky o sjezdech konaných v letech 1904, 1925 a 1930, po nichž mnozí odborníci dlouho marně pátrali. Poté, co jsem se seznámil s jejich obsahem, jsem myšlenku obnovy sjezdů postupně projednal s představiteli všech justičních stavů, dále s akademiky i se zástupci státní správy. Lze říct, že „pro“ byli všichni, zároveň však mnozí pochybovali, že k restartu sjezdů dojde. K odpovědi, komu svěřit organizaci, mne navedl jednak starší článek JUDr. Balíka, jenž připomněl historickou roli Jednoty českých právníků při pořádání sjezdů, jednak Memorandum o spolupráci právnických stavů, které jsem na půdě Jednoty podepsal za advokacii v roce 2017. Zmíněné okolnosti mne logicky přiměly k oslovení předsedy pražské organizace JČP doktora Foukala, kterého nebylo těžké myšlenkou obnovení dávné tradice nadchnout. Je asi zbytečné připomínat, že JČP sdružuje členy všech právnických stavů a že všechny stavy jsou zároveň signatáři již zmíněného Memoranda. Takže platí, že Sjezdu českých právníků 2022 se zúčastní delegáti právnických komor (ČAK, NK, EK) a právnických spolků (SU, USZ a UPP).

 

Kam až sahá historie sjezdů a jsou některé tehdejší myšlenky živé i dnes?

V německy mluvících zemích se právnické sjezdy konají od 19. století dodnes. U nás se první sjezd uskutečnil pod vedením Dr. Antonína rytíře Randy a protektora sjezdu knížete Lobkowitze v květnu 1904. Další sjezdy spadají do období 1. republiky (r. 1925, 1930 a 1936). Je přirozené, že letošní sjezd si klade za úkol zejména obnovení tradice sjezdů a zdůraznění významu součinnosti právnických stavů při formování právního prostředí a právního vědomí, byť zvolené téma a přístup k němu v podstatě kopíruje historicky daný systém: předem písemně zpracované referáty, navazující koreferáty, na sjezdu reflektující diskuse, to vše zahrnuto do Sborníku sjezdu. Na úvod jsme pro jednodenní sjezd vymezili toliko jedno základní téma. V budoucnu, doufám, budou stejně jako v dávné minulosti vytvořeny odborné sekce, jež pro sjezd a diskusi na něm připraví základ legislativních koncepcí různorodého právního zaměření, jež by měly ambici významně se podílet na podobě normotvorby.

 

Jaké je téma prvního obnoveného Právnického sjezdu a proč bylo jako takové zvoleno?

Cílem zvoleného tématu „Právníci – odpovědnost nejenom profesní, ale i společenská, a institucionální pojistky jejich nezávislosti“ je mimo jiné koncipování výkladových pravidel (a diskuse o nich) pozitivní právní úpravy, která determinuje postavení, a tedy i poslání toho kterého právnického (justičního) stavu, to vše při záměru navození zásad takové praktické aplikace a takového společenského vnímání, jež je relevantní principům právního státu. Věřím, že jednotlivé referáty a koreferáty budou významným základem jak pro nastolování respektu mezi právnickými stavy a členy odborné veřejnosti vůbec, tak pro odpovídající pochopení poslání právnického stavu např. mediální sférou nebo laickou veřejností, jež se často uchylují k nepřijatelné relativizaci či přímo dehonestačním projevům. Současně se řada písemných analýz, s nimiž jsem se seznámil, zabývá otázkou potřebných novelizačních úprav, např. v případě advokacie otázkou nanejvýš vhodné legislativní ochrany důvěrnosti vztahu advokát – klient. Jinak řečeno, byť bylo zvoleno jen jedno téma, jež se ale větví do řady podtémat, jde o problematiku navýsost legislativní, byť v první řadě ve smyslu relevantního výkladu.

 

Jak budou konkrétní témata komunikována a jakou formou přispějí jednotlivé komory a spolky, které jste zmínil? Kde se bude moci veřejnost seznámit s jejich obsahem?

Všichni účastníci sjezdu mají s předstihem k dispozici veškeré písemné referáty a koreferáty špičkových odborníků nejrůznějších právnických profesí, kteří byli o zpracování tématu z pohledu konkrétního právnického stavu požádáni jeho vedoucími funkcionáři. Tyto práce budou základem diskusních příspěvků, jež odezní přímo na sjezdu prostřednictvím reprezentantů jednotlivých komor či spolků. Referáty, koreferáty a další výstupy budou následně obsahem veřejně přístupného Sborníku sjezdu 2022.

 

Mozaika témat a názorů jistě vyvolá bohatou diskusi, s níž je počítáno i v programu. Co očekáváte od diskuse odborníků napříč jednotlivými právnickými profesemi? Nelze asi očekávat v mnohých otázkách plnou shodu…

No, to doufám! Plná shoda, jak říkáte, by vylučovala aktuálnost zvoleného tématu, jež navíc obsahuje řadu podmnožin. A právě o to jde – v rámci diskuse konkretizovat přístup té které strany k otázce profesní odpovědnosti, k povaze a obsahu potřebné nezávislosti či k vhodnosti právní úpravy, resp. absenci úpravy institucionálních pojistek. Vést o těchto otázkách polemiku při náležitém argumentačním vybavení, jedině tak se snad dobereme jakýchsi smysluplných výsledků, jež budou alespoň v základu vnímány ve smyslu „obecně platných“.

 

Co by mělo být poselstvím sjezdu? Předpokládá se přijetí nějakého závěrečného komuniké a je v jednání i pokračování pro další roky, případně s jakým obsahem?

Vaší otázkou se v podstatě kruh uzavírá: poselství je stejné, jako v roce 1936 – „aby české právnictvo ukázalo, čím je a co znamená pro náš veřejný život“. A dodávám: jak dennodenně na poli praktickém, tak svou odborností a zkušenostmi při tvorbě legislativních koncepcí, jež by měly způsobilost podmiňovat úroveň legislativních procesů. Osobně jsem přesvědčen, že právě tímto směrem by se měla ubírat budoucnost dalších právnických sjezdů, jež snad budou vícedenní, aktuální legislativní témata budou koncepčně předjednána a rozpracována odbornými sekcemi, přitom výstupy zpracované ve Sbornících budou požívat náležitého respektu jak ze strany státní správy, tak ze strany členů zákonodárných sborů. V té souvislosti považuji za přiměřené, aby se sjezdy konaly jednou za tři až pět let. To však již bude záviset na vedení JČP a shodě reprezentantů právnických stavů.

 

Redakce AD
Foto: archiv ČAK

Go to TOP