V rozsudku Slovinsko v. Komise (T-626/17) ze dne 9. září 2020 Tribunál Evropské unie zamítl žalobu Slovinska na zrušení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1353¹ (dále jen „napadené nařízení“), podle něhož může být název „Teran“ za striktních podmínek uváděn jakožto moštová odrůda na etiketách vín vyrobených v Chorvatsku.

Žaloba se týkala názvu vína „Teran“, používaného jak ve Slovinsku, tak v Chorvatsku. Od přistoupení Slovinska k Evropské unii tento název může být uváděn na etiketách některých slovinských vín. Jednalo se nejprve o doplňující tradiční výraz spojený s vínem Kras jakožto „jakostním vínem ze stanovené pěstitelské oblasti“. Název byl následně uznán jakožto chráněné označení původu (CHOP).

Vzhledem k tomu, že název moštové odrůdy „Teran“ je rovněž používán v Chorvatsku, sdělilo Chorvatsko před svým přistoupením k Evropské unii své obavy z toho, zda bude vzhledem k ochraně, která již byla tomuto slovinskému názvu přiznána, moci tento název nadále používat pro označování svých vín i po svém přistoupení. Evropská komise se tak po jeho přistoupení marně pokoušela nalézt řešení prostřednictvím jednání mezi Chorvatskem a Slovinskem. Komise nakonec téměř čtyři roky po přistoupení Chorvatska k Evropské unii využila svého zmocnění k přijetí výjimky z úpravy označování, aby CHOP a existujícím postupům označování umožnila pokojně koexistovat od okamžiku, kdy bylo CHOP zapsáno či od něhož je použitelné². Napadené nařízení tedy přijala proto, aby název „Teran“ zahrnula do seznamu, který je součástí přílohy XV nařízení č. 607/2009³, obsahujícího seznam moštových odrůd, jež obsahují CHOP nebo chráněné zeměpisné označení či z něj sestávají, které mohou být výjimečně uváděny na etiketách vín.

Komise napadené nařízení přijala se zpětným účinkem ke dni přistoupení Chorvatska k Evropské unii, k němuž došlo dne 1. července 2013. Z napadeného nařízení navíc vyplývá, že název „Teran“ může být uváděn jakožto moštová odrůda na etiketách vín vyrobených v Chorvatsku, ale pouze v případě označení původu „Hrvatska Istra“ a pod podmínkou, že jsou výrazy „Hrvatska Istra“ a „Teran“ uvedeny ve stejném zorném poli a název „Teran“ je uveden písmem menší velikosti, než je písmo, v němž je uvedeno „Hrvatska Istra“. Podle článku 2 napadeného nařízení mohou být chorvatská vína s chorvatským CHOP „Hrvatska Istra“ vyrobená před vstupem napadeného nařízení v platnost nadále prodávána až do vyčerpání zásob.

Slovinsko na podporu své žaloby s ohledem na zpětný účinek napadeného nařízení uplatňovalo zejména žalobní důvody vycházející z porušení čl. 100 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1308/2013, které je právním základem napadeného nařízení, a z porušení zásad právní jistoty a ochrany legitimního očekávání.

Pokud jde o právní základ napadeného nařízení, Tribunál konstatoval, že Komise skutečně čl. 100 odst. 3 druhý pododstavec nařízení č. 1308/2013 použila se zpětnou účinností, přičemž normotvůrce takovou možnost nestanoví. Bylo však třeba posoudit, zda je napadené nařízení v důsledku tohoto zpětného použití stiženo podstatnou vadou. V tomto ohledu Tribunál dospěl k závěru, že Komise, pokud jde o období od 1. července 2013 do 1. ledna 2014, neuplatnila nové zmocnění. Uvedený čl. 100 odst. 3 druhý pododstavec nařízení č. 1308/2013 totiž přímo navazuje na podobné ustanovení nařízení č. 1234/2007, které bylo platné a použitelné ke dni přistoupení Chorvatska k EU⁴.

Tribunál následně připomněl, že ustanovení, které je právním základem aktu a opravňuje orgán EU k přijetí dotčeného aktu, musí být platné v okamžiku přijetí uvedeného aktu. Jediný právní základ, o který se Komise pro účely přijetí napadeného nařízení mohla opřít, byl tudíž čl. 100 odst. 3 druhý pododstavec nařízení č. 1308/2013. Dotčená ustanovení nařízení č. 1234/2007 a č. 1308/2013 kromě toho nestanoví žádné časové omezení činnosti Komise. Tribunál poté, co konstatoval, že Komise napadené nařízení nemohla přijmout před přistoupením Chorvatska k EU, jelikož k tomu před tímto datem nebyla místně příslušná, dospěl k závěru, že Komise jednala v souladu se systematikou a zněním dotčených ustanovení.

Tribunál dále, pokud jde o argument, že Komise porušila zásady právní jistoty, dodržování nabytých práv a ochrany legitimního očekávání tím, že napadenému nařízení přiznala zpětný účinek, připomněl, že zásada právní jistoty brání přiznání zpětného účinku unijním aktům, ledaže cíl sledovaný napadeným aktem vyžaduje, aby byl aktu přiznán zpětný účinek, a legitimní očekávání dotčených osob bylo náležitě respektováno.

Tribunál (pokud jde o cíl sledovaný napadeným nařízením) zaprvé konstatoval, že cílem uvedeného nařízení je chránit legální postupy označování existující v Chorvatsku k 30. červnu 2013 a vyřešit konflikt mezi těmito postupy a ochranou slovinského CHOP „Teran“. Sledovalo proto cíl obecného zájmu, který vyžadoval, aby mu byl přiznán zpětný účinek. Komise totiž nemohla napadené nařízení přijmout před přistoupením Chorvatska k EU a musela pro posouzení existence zvláštních postupů označování vycházet ze situace existující v okamžiku tohoto přistoupení. Vzhledem k citlivé povaze otázky kromě toho mohla odůvodněně usilovat o nalezení řešení prostřednictvím jednání mezi oběma státy. Tribunál konečně zdůraznil, že takový zpětný účinek byl namístě z důvodu nezbytné kontinuity legálních postupů označování.

Zadruhé Tribunál ověřil, zda Komise u slovinských producentů vín vzbudila podložené naděje, že Chorvatsku nebude, pokud jde o uvádění názvu „Teran“ na etiketách vín vyrobených na jeho území, udělena žádná výjimka se zpětným účinkem. Po posouzení dotčených okolností Tribunál konstatoval, že nelze dospět k závěru, že jim Komise poskytla konkrétní, nepodmíněná a shodující se ujištění. Připomněl, že přiznání zpětného účinku napadenému nařízení bylo namístě s ohledem na okolnosti této věci. Slovinsko podle Tribunálu neprokázalo, že rozsah a způsob úpravy zpětného účinku napadeného nařízení narušily legitimní očekávání slovinských producentů vín.

Úplné znění rozsudku ZDE

1 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1353 ze dne 19. května 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 607/2009, pokud jde o moštové odrůdy a jejich synonyma, které mohou být uvedeny na etiketách vín (Úř. věst. 2017, L 190, s. 5).

2 Nejprve na základě článku 118j nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (Úř. věst. 2007, L 299, s. 1), poté od 1. ledna 2014 na základě čl. 100 odst. 3 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 671).

3 Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů (Úř. věst. L 2009, L 193, s. 60).

4 Článek 118j odst. 3 nařízení č. 1234/2007.

.

Zdroj: curia.europa.eu
Foto: Pixabay