NS 2021: Počet vyřízených věcí je vyšší než nových, délka řízení se neprodloužila

Soudcům Nejvyššího soudu se opět podařilo mírně snížit počet nevyřízených věcí, se kterými ukončili kalendářní rok 2021. Zatímco se například v agendě civilních dovolání z roku 2019 do roku 2020 přesouvalo 1663 nevyřízených věcí, nyní to bylo na přelomu roku 1569 věcí, tedy téměř o sto méně.

Celkem 72 soudců Nejvyššího soudu, s přispěním několika soudců stážistů, vyřídilo napříč všemi agendami v roce 2021 celkem 6789 věcí (trestní kolegium 1816 věcí, občanskoprávní a obchodní kolegium 4973 věcí). Podatelna v roce 2021 nově zaevidovala 6728 věcí (1856 věcí k rozhodnutí v trestních věcech, 4872 věcí k rozhodnutí v civilních agendách). Pro srovnání, v roce 2020 byl celkový nápad věcí 6613 (1620 trestních a 4993 civilních), soudci jich předloni vyřídili 7001 (1667 trestní kolegium, 5334 občanskoprávní a obchodní kolegium). Historicky nejvíce podání evidoval Nejvyšší soud v roce 2016, kdy to 9153 věcí. V mezidobí však, v reakci na hrozící zahlcení Nejvyššího soudu, především jeho občanskoprávního a obchodního kolegia, byla přijata novela občanského soudního řádu, která ve vybraných případech omezila možnosti dovolání v civilních věcech. Vítaným posunem z hlediska Nejvyššího soudu bylo také zrušení zákonného osvobození od soudního poplatku ve věcech náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. I zákonodárci tehdy usoudili, že absence soudního poplatku dříve vedla v těchto řízeních účastníky k „lehkovážnému podávání dovolání“, což Nejvyšší soud extrémně zatěžovalo.

Ať už kolísá nápad věcí na Nejvyšší soud jakkoli, v posledních deseti letech to má jen minimální vliv na změny průměrných délek dovolacího řízení. Dovolání v trestních věcech zdejší senáty aktuálně vyřizují průměrně za 42 dnů (agenda Tdo – trestní dovolání), u civilních dovolání, tedy v případě poněkud více zatíženého občanskoprávního a obchodního kolegia, je průměrná doba pro vyřízení asi 160 dnů (agenda Cdo – civilní dovolání). Je třeba si však uvědomit, že tato průměrná délka řízení je počítána z velkého rozptylu délek řízení v jednotlivých konkrétních věcech. U obou kolegií se vyskytují věci, které jsou schopny senáty rozhodnout v horizontu několika málo týdnů, na civilním kolegiu Nejvyššího soudu se bohužel nachází i několik málo věcí, které čekají na rozhodnutí až dva roky (aktuálně jich bylo k 31. 12. 2021 celkem 14). Byť k tomu vedou objektivní příčiny, např. se čeká na zodpovězení předběžné otázky v dané věci soudci Soudního dvora EU, popř. na rozhodnutí o ústavní stížnosti, nebo samotní účastníci řízení žádají Nejvyšší soud o jeho přerušení proto, že se chtějí mimosoudně dohodnout, nejvyšší soudní instance neustále pracuje na tom, aby tzv. „dvouletky“ nefigurovaly v jejich statistikách vůbec.

Veřejnost, odborná i laická, sledovala rozhodovací činnost Nejvyššího soudu v roce 2021 především v souvislosti s otázkou, za jakých okolností lze v trestních řízeních použít přísnější § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, vztahující se k trestným činům krádeže spáchaným v recidivě za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu z 16. března 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, přitom určil, že v předmětných soudních řízeních musí být jednoznačně prokázána věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí, za kterou lze považovat i aktuální výskyt koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2, způsobujícího onemocnění COVID-19. Ne všechny odvolací soudy v řízeních po celé České republice si tak ale v období před březnovým vydáním rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu počínaly. Tato rozhodnutí byla následně v asi 70 případech napadena dovoláním, v případech, kde už lhůta pro dovolání uplynula, hrozilo, že náprava takové křivdy bude jen stěží možná. Prakticky jedinou možností se jevila, a i nadále jeví, náprava prostřednictvím rozhodování o stížnosti pro porušení zákona, podané k Nejvyššímu soudu ministrem spravedlnosti. A tak se i stalo. Nejvyšší soud obdržel v roce 2021 na 80 takových stížností, ve kterých ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová namítala, že došlo k porušení zákona v neprospěch obviněných.

Jak předpokládá předseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D.: „Je reálné, že nový pan ministr JUDr. Pavel Blažek podá takových stížností pro porušení zákona ještě více. Aktuálně víme asi o 140 dalších podnětech, kterými se ministerstvo zabývá. Tak velké množství podaných stížností jako loni, a kolik jich současně předpokládáme ještě letos, Nejvyšší soud ve své historii nikdy nezaznamenal. Jsme rádi, že od 8. prosince loňského roku je účinná novela trestního řádu, která senátům trestního kolegia Nejvyššího soudu umožňuje o všech těchto stížnostech rozhodovat rychleji v neveřejných zasedáních. Prakticky od prvního dne toho naše senáty využívají a o podaných stížnostech tak velmi rychle rozhodují v řádech několika málo týdnů. Přestože nejsem zastáncem toho, aby se ke každému novému problému, který se objeví ve společnosti, měnil zákon, příslušná novela trestního řádu byla tou nanejvýš žádoucí výjimkou.“


Statistika Nejvyššího soudu
za rok 2021

 

Agenda Nevyřízeno z minulého období Nově napadlo Vyřízeno Nevyřízeno
Cdo 1662 3762 3855 1569
Cul 0 10 10 0
ICdo (ICm) 163 142 167 138
Ncu 38 187 173 52
Nd 60 674 645 89
NSČR (INS) 96 97 123 70
Pzo 3 9 12 0
Tcu 2 224 193 33
Td 5 77 81 1
Tdo 150 1 383 1 386 147
Tul 0 4 3 1
Tvo 1 23 22 2
Tz 8 136 119 25
Zp 0 0 0 0

 

Agendy občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu:

Cdo

– dovolání proti pravomocným rozhodnutím odvolacích soudů ve věcech občanskoprávních a obchodních;

Cul

– v občanskoprávních a obchodních věcech návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích;

ICdo

– incidenční spory vyvolané insolvenčním řízením;

Ncu

– návrhy na uznání cizích rozhodnutí;

Nd

– spory o příslušnost mezi soudy,

– návrhy na přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodů uvedených v ustanovení § 12 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř., je-li jeden ze soudů v obvodu působnosti Vrchního soudu v Praze a druhý v obvodu působnosti Vrchního soudu v Olomouci,

– návrhy na vyloučení soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodování věci,

– návrhy na určení soudu, který věc projedná a rozhodne o ní, jde-li o věc, jež patří do pravomoci českých soudů, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit (§ 11 odst. 3 o. s. ř.),

– jiné typově nezařazené věci, kde je však třeba procesního rozhodnutí;

NS ČR

– věci předložené soudu k rozhodnutí v insolvenčním řízení;


Agendy trestního kolegia Nejvyššího soudu:

Pzo

– návrhy na přezkum zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu (§ 314l až § 314n tr. ř.);

Tcu

– návrhy na zaznamenání údajů o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů (§ 4 odst. 2, § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů),

– návrhy podle zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, (např. návrhy o vzetí předávané osoby do průvozní vazby po dobu průvozu územím České republiky, návrhy na přezkum rozhodnutí o přípustnosti vydání do ciziny atd.),

– návrhy na vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10 odst. 2 tr. ř.);

Td

– spory o příslušnost mezi soudy nižších stupňů (§ 24 tr. ř.),

– návrhy na odnětí a přikázání věci (§ 25 tr. ř.),

– návrhy na rozhodnutí o vyloučení soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodování věci (§ 31 tr. ř.);

Tdo

– dovolání proti pravomocným rozhodnutím soudů druhého stupně ve věcech trestních (§ 265a a násl. tr. ř.);

Tul

– v trestních věcech návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu (§ 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů);

Tvo

– stížnosti proti rozhodnutím vrchních soudů o prodloužení vazby (§ 74 tr. ř.) a proti dalším rozhodnutím vrchních soudů, pokud rozhodovaly v postavení soudu prvního stupně;

Tz

– stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti proti rozhodnutím státních zástupců a soudů v řízení konaném podle trestního řádu (§ 266 a násl. tr. ř.);

Zp

– věci, v nichž je podané odvolání proti rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu (§ 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů).


Zdroj: Nejvyšší soud
Foto: NS – autor: Aleš Ležatka; canva.com

 

 

Go to TOP