V důsledku pandemie může nastat situace, že zaměstnanec, s nímž zaměstnavatel skončil pracovní poměr, nemůže sehnat nové zaměstnání. Pak přichází pomoc od úřadu práce.

Pokud úřad práce uchazeči o zaměstnání nezprostředkuje vhodné zaměstnání, bude mu poskytovat podporu v nezaměstnanosti. Obdrží ji pouze tehdy, je-li zařazen do evidence uchazečů, a jestliže mu úřad práce vhodné zaměstnání nezprostředkoval ani mu nezabezpečil rekvalifikaci. Uchazeč musí dále prokázat, že v posledních dvou letech jeho zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů trvalo nejméně 12 měsíců a byl po tuto dobu důchodově pojištěn.

 

Účast na důchodovém pojištění

Doba zaměstnání potřebná pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, alespoň po dobu 12 měsíců v posledních dvou letech, je v zákoně č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti charakterizována tak, že toto zaměstnání musí zakládat povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění.

Uchazeč musí dále prokázat skutečnosti rozhodné pro přiznání podpory v nezaměstnanosti. To je možné evidenčním listem důchodového pojištění, potvrzením o zaměstnání (zápočtovým listem), potvrzením o výši průměrného výdělku, dokladem o výkonu jiné činnosti. Osoba samostatně výdělečně činná může skutečnosti rozhodující pro přiznání podpory prokázat potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Uchazeč může skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů rovněž osvědčit čestným prohlášením.

 

Kdy není nárok na podporu

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nevznikne tomu uchazeči, který je poživatelem starobního důchodu, neboť tento uchazeč je finančně zabezpečen z jiného systému. Podporu by však dostal v případě, kdy by měl nárok na starobní důchod, tuto dávku však nepobíral a stal by se uchazečem.

Porušení pracovních povinností vylučuje podporu

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (dále jen „hrubé porušení pracovních povinností“) – § 39 odstavec 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti.

 

Jde o případy, kdy zaměstnavatel vůči zaměstnanci:

– sice nezvolil okamžité zrušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností, ačkoliv mohl, ale dal zaměstnanci výpověď z pracovního poměru z tohoto důvodu podle § 52 písm. g) zákoníku práce nebo

– okamžitě s ním zrušil pracovní poměr z tohoto důvodu [§ 55 odstavec 1 písm. b) zákoníku práce].

Vzhledem k tomu, že i pracovní zapojení podle dohody o pracovní činnosti zakládá účast na důchodovém pojištění a na odvodu příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti uchazeč, který pracoval jen podle dohody o pracovní činnosti (neměl pracovní smlouvu) a skončil tuto dohodu pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností.

 

Obdobně je tomu i při činnosti podle dohody o provedení práce, která zakládá účast na důchodovém pojištění, je-li odměna za měsíc vyšší než 10 tisíc korun a vyplacena v příslušném kalendářním měsíci.

Z toho je zřejmé, že účast na důchodovém a sociálním pojištění splní nejen zaměstnanec v pracovním poměru, ale i ten, kdo vykonával dohodu o pracovní činnosti a odměna v ní byla měsíčně vyšší než 3 000 Kč a v dohodě o provedení práce, podle níž měl zaměstnanec odměnu vyšší než 10 000 Kč měsíčně.

 

Náhradní doby

Zákon o zaměstnanosti zakládá vazbu na důchodové pojištění po dobu 12 měsíců v posledních 2 letech. Jako zaměstnání (náhradní doba) se např. posuzuje osobní péče o dítě do čtyř let, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, příprava na zaměstnání osoby se zdravotním postižením, osobní péče o fyzickou osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby apod. Tyto doby se nezapočítávají, pokud spadají do doby zaměstnání a kryjí-li se navzájem, započítávají se jen jednou.

Rozhodným obdobím pro posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti jsou poslední dva roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Pro uznání doby předchozího zaměstnání je rozhodující skutečnost, zda toto zaměstnání zakládalo povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Zákon o zaměstnanosti dále taxativně vypočítává okruh činností, které se považují za tak závažné, aby byly rovnocenné době zaměstnání. Péče o dítě do čtyř let věku koresponduje s právní úpravou poskytování rodičovského příspěvku podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Z náhradních dob zaměstnání je vyloučena doba soustavné přípravy pro povolání. Zkušenosti z praxe ukázaly, že řada mladých lidí splní obecnou podmínku doby zaměstnání (tj. 12 měsíců v předchozích dvou letech) během studia a nárok na podporu v nezaměstnanosti jim vznikne z tohoto titulu. Opatření by mělo motivovat mladé lidi k uzavírání řádných pracovněprávních vztahů vedoucích k zápočtu dob pro podporu v nezaměstnanosti.

Rovněž vylučuje případy rodin, kdy rodiče přimějí dítě, aby zanechalo přípravy pro povolání a pobíralo podporu v nezaměstnanosti. Podle Úmluvy MOP č. 168 je stát povinen chránit alespoň tři kategorie osob. Tato povinnost je i při vyloučení doby soustavné přípravy pro povolání z náhradních dob splněna.

Příklad

Žena nebyla v pracovním poměru a pečovala doma o dítě do čtyř let věku. Rozhodne se, že nastoupí do zaměstnání a přihlásí se do evidence na úřadu práce. S ohledem na její kvalifikaci vhodné zaměstnání jí úřad práce nezajistí. Od úřadu práce dostane podporu v nezaměstnanosti, neboť doba péče o dítě do 4 let se pro tyto účely považuje za „výkon práce“ a splní podmínku zaměstnání v délce 12 měsíců v posledních dvou letech.

 

Od podání žádosti

Vzhledem k tomu, že uchazeč o zaměstnání o podporu v nezaměstnanosti žádá, je poskytována ode dne podání písemné žádosti. Písemná forma žádosti a podmínka jejího osobního podání je stejná jako u žádosti o zprostředkování zaměstnání. Přiznání podpory v nezaměstnanosti ode dne následujícího po ukončení zaměstnání v případech, kdy je žádost podána nejpozději do tří pracovních dnů od ukončení zaměstnání, se v praxi osvědčilo, a proto se tento postup zachovával. Skončí-li uchazeč zaměstnání např. 30. 4. a přihlásí se do 3. 5. na úřadu práce, bude mu poskytována podpora v nezaměstnanosti již od 1. 5. Pokud by se přihlásil později, např. 5. 5., a požádal o podporu, obdrží ji až od tohoto dne.

O přiznání podpory v nezaměstnanosti rozhoduje úřad práce na základě žádosti uchazeče o zaměstnání, který by tímto způsobem měl možnost ovlivnit počátek běhu podpůrčí doby.

Ustanovení § 42 zákona o zaměstnanosti uvádí povinnost uchazeče o zaměstnání doložit skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti. To je možné evidenčním listem důchodového pojištění, potvrzením o zaměstnání (zápočtovým listem), potvrzením  výše průměrného výdělku, pracovní smlouvou, dokladem o výkonu jiné činnosti. Osoba samostatně výdělečně činná může skutečnosti rozhodující pro přiznání podpory prokázat potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Výše podpory

Uchazeč ve věku do 50 let může dostávat podporu v nezaměstnanosti až po dobu 5 měsíců, ve věku nad 50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let věku 11 měsíců.

Podporu v nezaměstnanosti úřad práce poskytuje až do vzniku pracovního poměru, maximálně po dobu 11 měsíců, nenastanou-li okolnosti pro její dřívější ukončení.

Rozhodující je, kdy vzniká pracovní poměr. Podle zákoníku práce je to dnem, který byl uveden v pracovní smlouvě. Nestačí, že v určité době byla podepsána pracovní smlouva, poněvadž v pracovní smlouvě může být uveden pozdější termín vzniku pracovního poměru (např. pracovní smlouva uzavřená dnem 22. 11. se dnem nástupu do práce od 1. 12., ale je třeba skutečného vzniku pracovního poměru). Kromě toho může zaměstnavatel i zaměstnanec od pracovní smlouvy ještě do uplynutí sjednaného dne odstoupit.

Zaměstnání je zprostředkováno až vznikem pracovního poměru, do té doby je uchazeč – při splnění stanovených podmínek – úřadem práce hmotně zabezpečen podporou v nezaměstnanosti.

Podpora v nezaměstnanosti vychází z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, používaného u uchazeče naposledy pro pracovněprávní účely.

Uchazeči, který splňuje požadované podmínky, přísluší v prvních dvou měsících podpora ve výši 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, další dva měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu maximálně do 11 měsíců 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné. Uchazeči, který nastoupil rekvalifikaci, přísluší 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v posledním zaměstnání až do ukončení rekvalifikace.

Příklad

Uchazeči o zaměstnání, který měl v posledním zaměstnání průměrný čistý měsíční výdělek 25 000 Kč, náleží podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních dvou měsíců ve výši 16 250 Kč měsíčně. Třetí a čtvrtý měsíc bude mít podporu 12 500 Kč a po zbytek podpůrčí doby bude mít podporu 11 250 Kč.

JUDr. Ladislav Jouza, advokát, odborník na pracovní právo
Foto: Pixabay