Novela občanského zákoníku provedená zákonem č. 460/2016 Sb. postavila najisto, že podíl v obchodní korporaci, který za trvání manželství nabyde jeden z manželů, náleží do společného jmění manželů (leda by jej daný manžel nabyl způsobem, jež obecně vede k nabytí věci do výlučného majetku), avšak druhému z manželů nevzniká účast na dané obchodní korporaci (s výjimkou bytových družstev).[1] Je tedy zapotřebí rozlišovat „majetkový a společnický aspekt“ [2] podílu.

 

Ze zákona jasně vyplývá, jak mají manželé postupovat, chtějí-li podíl převést na třetí osobu nebo chtějí-li zúžit vlastnictví podílu pouze na toho z manželů, který je již účastníkem na dané obchodní korporaci (pro přehlednost jej dále nazývám „manžel-dosavadní společník“).[3] Zákon však naopak nedává jednoznačnou odpověď na otázku, co přesně má manžel-dosavadní společník učinit, pakliže hodlá převést pouze společnický aspekt podílu na druhého z manželů (pro přehlednost jej dále nazývám „manžel-nový společník“).

V tomto příspěvku nabízím možná řešení právě této situace, pročež příspěvek se týká jak obchodních společností, tak družstev.

 

Praktické dopady řešené problematiky 

Pro ilustraci, že nejde jen o teoretický problém bez praktických přesahů, zmíním manželku, jež je společnicí obchodní společnosti a jež nastoupila na rodičovskou dovolenou. Protože jí v důsledku péče o dítě nezbývá mnoho času na aktivní výkon práv a plnění povinností společníka, ráda by převedla účast na této společnosti na svého manžela. Manželka nicméně chce, aby majetková hodnota podílu i do budoucna náležela do jejich společného jmění manželů, neboť si chce zachovat možnost rozhodovat o nakládání s podílem. Dále si lze představit manžela jsoucího akcionářem akciové společnosti, jenž odjede na delší zahraniční pracovní pobyt a jenž by rád přenechal účast na společnosti své manželce, která zůstane doma. I on však chce mít možnost ovlivnit dispozice s podílem (akciemi).

Vůle manželů tedy v těchto případech nesměřuje k tomu, aby majetková hodnota podílu náležela jen jednomu z nich. Naopak chtějí, aby podíl nadále zůstal součástí společného jmění manželů (a aby tedy o osudu majetkového aspektu podílu mohli rozhodovat oba), a „jediné“, co chtějí, je, aby účastníkem na dané obchodní korporaci byl jen jeden z nich.

 

Omezení či vyloučení převoditelnosti podílu

Obecně mám za to, že je-li převod podílu v obchodní korporaci omezen nebo vyloučen, vztahují se tato omezení též na veškeré převody společnického aspektu z manžela-dosavadního společníka na manžela-nového společníka. Na převody pouhého majetkového aspektu ze společného jmění manželů do výlučného majetku manžela-dosavadního společníka a vice versa se naopak tato omezení či zákazy nevztahují, protože tyto převody nemění společnický aspekt podílu.

Smysl pravidel omezujících či vylučujících převoditelnost podílu (ať již jsou obsažena v zákoně či ve společenské smlouvě) lze spatřovat v tom, aby obchodní korporace měla kontrolu nad tím, kdo je jejím společníkem, resp. kdo vykonává práva spjatá se společnickým aspektem podílu, a aby mohla zamezit tomu, že se jejím společníkem stane nezpůsobilá osoba. Z pohledu obchodní korporace je totiž podstatné, kdo vykonává práva společníka; naopak kdo je vlastníkem daného podílu, pro ni natolik podstatné není.[4] Omezení a vyloučení převoditelnosti je tedy důvodné vztahovat k převodům společnického aspektu podílu, nikoliv ale k převodům majetkového aspektu, nemění-li se při nich i společnický aspekt podílu.

Mám tudíž za to, že dochází-li pouze ke zúžení společného jmění manželů tak, že se podíl původně náležející do společného jmění manželů nově stane součástí výlučného majetku manžela-dosavadního společníka, žádná omezení se neuplatní.

Z výše uvedeného dále plyne, že převod společnického aspektu na veřejné obchodní společnosti ani společnického aspektu na komanditní společnosti spojeného s podílem komplementáře tak není možný.[5] Převod společnického aspektu na společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a družstvu (kromě bytového) je možný za podmínek, které společenská smlouva či zákon stanoví pro převod podílu v té které korporaci.

 

První možné řešení: zúžení společného jmění manželů ohledně daného podílu 

Po obecném informatoriu přichází čas uvést konkrétní řešení. Zamýšleného výsledku je zajisté možné dosáhnout smluvní úpravou společného jmění manželů ohledně předmětného podílu. Aby podíl ve výsledku nadále zůstal součástí společného jmění manželů a aby se toliko změnila osoba manžela-společníka, musel by být celý proces dvoufázový, poněvadž by nestačilo jediné právní jednání.

V první fázi by manželé uzavřeli smlouvu o zúžení jejich společného jmění manželů, v jejímž důsledku by se výlučným vlastníkem podílu stal manžel-nový společník.[6] Ve druhé fázi by manželé zase uzavřeli smlouvu o rozšíření společného jmění manželů směřující k tomu, že by se podíl opět stal součástí jejich společného jmění manželů.[7]

Již na první pohled je však zřejmé, že toto řešení není jednoduché a přímočaré, ale dosti krkolomné a složité. Manželé by navíc museli navštívit notáře za účelem sepisu předmětných smluv o zúžení a rozšíření společného jmění manželů.

 

Druhé možné řešení: smlouva o převodu účasti na obchodní korporaci

Jako podstatně lepší a efektivnější řešení vnímám smlouvu o převodu účasti na obchodní korporaci, kterou by mezi sebou manželé uzavřeli. Na takovouto smlouvu se podle mě per analogiam legis[8] uplatní normy upravující smlouvu o převodu podílu, respektive normy upravující titulus převodu podílu ve společnosti.[9] Z toho plyne, že například v případě podílu ve společnosti s ručením omezeným by bylo nutné sepsat smlouvu písemně s úředně ověřenými podpisy či fakultativně ve formě notářského zápisu.[10] V případě převodu listinných akcií na jméno by zase sice stačila ústní smlouva, ale manžel-dosavadní společník by ještě musel rubopisovat příslušné akcie ve prospěch manžela-nového společníka.[11]

Nyní popsaná smlouva o převodu účasti na obchodní korporaci zaplňuje mezeru v zákoně spočívající v tom, že není jasné, jak přesně by manželé mezi sebou měli převést toliko účast na obchodní korporaci. Závěr, že pokud manželé nechtějí nijak měnit vlastnický režim podílu, musí stejně smluvně zúžit a pak opětovně rozšířit své společné jmění manželů, je absurdní a nesmyslný. Takovýto postup by leda zbytečně ztěžoval právní styk a znesnadňoval správu obchodních korporací.

Z teleologického pozadí právního řádu podle mě plyne, že smlouva o převodu účasti na obchodní korporaci nemusí být v přísné písemné formě, ale že stačí forma předepsaná pro převod toho kterého podílu. Forma veřejné listiny je logicky vyžadována u smluv o manželském majetkovém režimu, poněvadž změna manželského majetkového režimu může značně zasáhnout do práv třetích osob (například věřitelů manželů), a forma této smlouvy tedy pochopitelně souvisí s ochranou veřejného pořádku. Převod účasti na obchodní korporaci ale nijak nemění vlastnické právo k podílu, a proto zde není nezbytné naplňovat ochrannou funkci skrze přísnou písemnou formu.

Přípustnost této smlouvy podle mého mínění vyvěrá zejména z § 1746 odst. 2 o. z., podle něhož mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dalším faktem je, že takováto smlouva per se neodporuje veřejnému pořádku ani dobrým mravům, a naopak je emanací smluvní autonomie manželů. Vzhledem k tomu, že se ve vztahu k této smlouvě uplatní omezení či zákazy platící pro převod podílu, nemohla by tato smlouva také automaticky zasáhnout do právních zájmů společnosti, respektive by do nich byla způsobilá zasáhnout stejně jako jakákoliv zákonem anticipovaná smlouva o převodu podílu.

Pro názornost ještě navážu na závěry uvedené pod bodem 2 a zmíním, že jestliže kupříkladu společenská smlouva společnosti s ručením omezeným obsahuje jen zákonem vyžadované náležitosti, a ze zákona je tedy účinnost smlouvy o převodu podílu na osobu odlišnou od společníka podmíněna souhlasem valné hromady,[12] nenabude ani smlouva o převodu účasti na obchodní korporaci účinnosti, dokud tento převod neschválí valná hromada.

 

Právně vadné řešení: smlouva o převodu podílu mezi manželi

Klasickou smlouvu o převodu podílu mezi sebou manželé uzavřít nemohou, poněvadž převod mezi manželi, jde-li o věc, která již náleží do jejich společného jmění manželů a která v něm má nadále zůstat, není podle převažujícího mínění možný.[13] Kdyby ale manželé uzavřeli smlouvu, jejímž obsahem by byl převod podílu z manžela-dosavadního společníka na manžela-nového společníka a z níž by plynula vůle, aby podíl stále náležel do společného jmění manželů, bylo by ji lze podle mého mínění vyložit jako smlouvu o převodu účasti na obchodní korporaci, a to v důsledku zásady potius valeat actus quam pereat, třebaže by manželé výslovně nezmínili, že se převádí jen účast na obchodní korporaci.[14]

 

Závěr

V tomto příspěvku jsem se zabýval možnostmi, které právní řád poskytuje manželům, kteří mezi sebou chtějí převést společnický aspekt podílu v obchodní korporaci a zároveň chtějí, aby majetková hodnota podílu stále zůstala ve společném jmění manželů. Manželé zajisté mohou postupně zúžit a posléze opětovně rozšířit své společné jmění manželů ohledně předmětného podílu. Za lepší řešení nicméně považuji (inominátní) smlouvu o převodu účasti na obchodní korporaci, pro niž by se uplatnily omezení či zákazy platící obecně pro převod podílu v té které korporaci.

 

Kristián Fischer, student PF UK, pomocná vědecká síla Katedry občanského práva PF UK, asistent JUDr. Blanky Čechové, notářky v Praze
Ilustrační foto: canva.com

 

---

Tento příspěvek vznikl v rámci plnění specifického vysokoškolského výzkumu (SVV) Univerzity Karlovy č. 260 622 „Technologický pokrok a společenské proměny jako výzvy pro zkoumání základních otázek práva“.

 

---

[1] Srov. § 709 odst. 3 o. z.

[2] EICHLEROVÁ, K. In: ČERNÁ, S. a kol. Právo obchodních korporací. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2021, str. 336.

[3] Společníkem chápu i člena družstva.

[4] To je podstatné spíše pro třetí osoby odlišné od obchodní korporace, například pro věřitele obchodní korporace.

[5] Srov. § 116 z. o. k.; § 123 z. o. k. a k tomu ŠTENGLOVÁ, I. § 123. In: ŠTENGLOVÁ, I. a kol. Zákon o obchodních korporacích. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, str. 328.

[6] V důsledku tohoto zúžení by dle mého soudu bez dalšího došlo i ke změně osoby, jíž náleží společnický aspekt podílu, z manžela-dosavadního společníka na manžela-nového společníka.

[7] Tato smlouva by vedla ke změně vlastníka podílu, nikoliv ale ke změně společnického aspektu podílu.

[8] Srov. § 10 odst. 1 o. z.

[9] Srov. převod listinných akcií na jméno, který je dvoufázový (titulus a modus).

[10] Srov. § 209 odst. 2 věta první z. o. k.

[11] Srov. § 1103 odst. 2 o. z.

[12] Srov. § 208 odst. 2 z. o. k.

[13] Srov. PSUTKA, J. § 709. In: KRÁLÍČKOVÁ, Z. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, str. 154.

[14] Srov. § 574 o. z.