Zpřesnit definici utajované informace či omezit administrativní zátěž související s osvědčeními a doklady o bezpečnostní způsobilosti si klade za cíl vládní novela zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, kterou dne 12. prosince 2023 podpořila Poslanecká sněmovna v prvním kole projednávání. Předpis posoudí před dalším schvalováním sněmovní Výbor pro bezpečnost.

Novela zákona o ochraně utajovaných informací, kterou připravil Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), vychází z předlohy minulé vlády z června 2020, kterou sněmovna v bývalém složení nestihla do voleb o rok později projednat. Současná úprava původní předlohu doplňuje podle NBÚ o dílčí změny vycházející z aplikační praxe.

Předpis také zapracovává požadavky směrnic NATO a usiluje o snížení administrativní zátěže u fyzických osob i podnikatelů. Zavádí například speciální režim pro příslušníky bezpečnostních sborů, státní zaměstnance, vojáky a státní zástupce k utajované informaci ve stupni vyhrazené.

Změnou definice utajované informace reaguje NBÚ na to, že ta nynější podle úřadu nepokrývá všechny možné podoby utajované informace. „Cílem precizované definice je zohlednit též ústní, obrazovou nebo zvukovou podobu utajované informace, neboť utajovaná informace může existovat, aniž by byla zachycena na nějakém nosiči,“ stojí v návrhu.

Zlepšení má zajistit také možnost fyzické osoby i podnikatelů požádat současně o národní osvědčení i osvědčení pro cizí moc. „Podle stávající úpravy může o vydání osvědčení pro cizí moc požádat pouze držitel osvědčení národního,“ stojí v návrhu.

Návrh si podle NBÚ vyžádá pouze náklady na úpravu, případně pořízení příslušného hardwarového a softwarového systému pro potřeby NBÚ. Celkové náklady na takový systém odhaduje úřad na 70 milionů korun, přičemž zhruba 20 milionů jsou náklady související přímo s projednávanou novelou. „Budou hrazeny v rámci schváleného limitu výdajů a střednědobého výhledu kapitoly NBÚ,“ uvádí návrh.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com