Sněmovna podpořila odklad placení pojistného z dohod na 1. leden 2025

Povinnost zaměstnavatelů platit odvody na pojistném u dohod o provedení z práce se zřejmě posune z letošního 1. července na 1. leden příštího roku.

Povinnost zaměstnavatelů platit odvody na pojistném u dohod o provedení z práce se zřejmě posune z letošního 1. července na 1. leden příštího roku. Termín, odkdy budou muset zaměstnavatelé tyto dohody registrovat, zůstane 1. července. Ve středu 17. dubna to schválila Poslanecká sněmovna novelou zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Pozměňovací návrh předložili ministr práce Marian Jurečka a poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková. S mnohem širším placením odvodů u dohod přišel loni schválený vládní konsolidační balíček. Odklad přivítali zástupci podnikatelů, zaměstnavatelů i daňových poradců.

 

Spolu s odkladem účinnosti odvodů chce ministr práce a sociálních věcí systém výběru pojistného i způsobu přihlášení se k odvodu zjednodušit a učinit bezpečnější pro samotné zaměstnance, kteří pracují na dohodu. Evidenci lidí pracujících na dohodu má vést Česká správa sociálního zabezpečení. Ministr Jurečka již dříve poukázal na to, že systém v dosavadní právní úpravě se po debatách s odbornou veřejností ukázal jako složitý a s určitými riziky pro takzvané dohodáře z hlediska případných nedoplatků. K nové úpravě zaznívaly výhrady ze strany odborníků i zaměstnavatelů.

„Základní princip zůstává zachován – to znamená, že v okamžiku, kdy by přesáhl ten objem na dohodu 25 procent průměrné mzdy, tak potom se bude odvádět pojistné,“ popsal již dříve ministr. Podle konsolidačního balíčku bude nově od odvodů osvobozena práce na dohodu jen v případě, že výdělek u jednoho zaměstnavatele nepřekročí 25 procent průměrné mzdy a výdělek u všech zaměstnavatelů dohromady nepřekročí 40 procent průměrné mzdy.

Odklad odvodů o půl roku přivítala Komora daňových poradců, Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, které vydaly 17. dubna ke schválení novely tiskovou zprávu. Upozorňují v ní mimo jiné na hlavní problémy dříve schváleného znění předpisu. Jak uvádějí, zásadní je především fakt, že by zaměstnavatelé dopředu nevěděli, zda bude či nebude odváděno zákonné pojistné z dané dohody a kolik je bude zaměstnání na dohodu o provedení práce stát. „Navíc z pohledu zdravotního pojištění by zaměstnavatelé nevěděli, jakou částku mají zaměstnanci vyplatit, protože zdravotní pojištění nijak nereaguje na schválený systém souhrnného limitu. Opakovaně jsme zdůrazňovali, a to i při projednávání v rámci Poslanecké sněmovny, že takový systém bude zaměstnavatele od dohod o provedení práce odrazovat a je zde reálné riziko přesunu do švarcsystému či šedé ekonomiky,“ uvedl ve zprávě Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR a vedoucí Sekce daně z příjmů právnických osob. Podstata nyní schváleného návrhu spočívá v tom, že u všech dohod o provedení práce by se limit, od jehož výše by bylo placeno sociální a zdravotní pojištění, snížil na 4 tisíce korun (limit pro zaměstnání malého rozsahu), stojí také v tiskové zprávě. „Navíc má zaměstnanec možnost si v každém měsíci určit jednu hlavní, takzvanou oznamovanou dohodu, u které by zůstal limit pro sociální a zdravotní pojištění v zásadě v současné výši, respektive 25 procent průměrné mzdy,“ popsaly organizace. Zaměstnavatel si bude moci online ověřit, zda takovou dohodu neoznámil už jiný zaměstnavatel dříve. V takovém případě by se vztahoval vyšší limit na zaměstnavatele, který dohodu oznámil dřív.

Poslanecká sněmovna také na návrh poslance Libora Turka mimo jiné zpřesnila ustanovení, které osvobozuje od daně z příjmů peníze z prodeje nemovitosti, pokud je poplatník použije na zajištění své bytové potřeby. Jde hlavně o případy, kdy poplatník vlastnil nemovitost méně než deset let. Podle zákona musí oznámit jejich získání do konce lhůty pro podání daňového přiznání. Podle poslance Turka se tak vyskytují případy, kdy poplatník neoznámí včas, že peníze využil na zajištění bytové potřeby, musí pak doplatit daň včetně penále a úroků. Poslanec proto navrhl, aby v takovém případě poplatník zaplatil pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle daňového řádu, ale nehrozilo by už dodatečné zdanění.

 

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: PS

Go to TOP