Ústavněprávní výbor sněmovny podpořil novelu zákona o advokacii
Posílení advokátní mlčenlivosti, možnost zkrácených pracovních úvazků pro koncipienty, digitalizace některých agend České advokátní komory nebo také možnost konat sněm a volbu do orgánů Komory online. To vše má přinést vládní novela zákona o advokacii (návrh naleznete ZDE), kterou dnes 27. března 2024 projednal a podpořil Ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny.
„Na novelu zákona o advokacii advokátní stav dlouho čekal. Je pro nás skutečně mimořádně důležitá, neboť řeší vedle spíše technických změn také tři zásadní otázky,“ řekl úvodem na zasedání ÚPV předseda ČAK JUDr. Robert Němec, LL.M. „Tou první otázkou je zakotvení vyšší ochrany důvěrnosti vztahu klienta a advokáta tak, aby bylo postaveno najisto, že předmětem ochrany jsou všechny informace, které si mezi sebou klient s advokátem vymění v souvislosti s poskytováním právní služby. Dále novela přináší možnost digitalizace některých agend České advokátní komory a zejména pak možnost konat online sněm a volbu do orgánů Komory. Třetí důležitou změnou je pak odstranění jistých bariér výkonu právní praxe advokátních koncipientů pro osoby, které nemohou vykonávat tuto praxi v plném pracovním poměru, zejména z důvodu péče o rodinného příslušníka či z jiných závažných důvodů,“ upřesnil předseda ČAK.
Informace z komunikace při výkonu advokacie mezi advokátem, jeho koncipientem a zaměstnanci na straně jedné a klientem na straně druhé bude zákon v případě schválení novely výslovně pokládat za důvěrné, pokud tato důvěrnost bude v zájmu klienta. Každý, kdo takové informace získá, bude mít povinnost zajistit, aby nebyly zneužity nebo prozrazeny bez zákonného důvodu či bez klientova souhlasu. Pokud se tyto informace budou nacházet jinde než u advokáta, budou muset být výslovně označeny jako důvěrné, aby bylo zřejmé, že požívají této ochrany.
Novela také zpřesňuje a rozšiřuje ochranu před takzvaným vinklařením, tedy nabízením, zprostředkováním a poskytováním právních služeb osobami, které k tomu nemají zákonné oprávnění. Dále upravuje například eLegalizaci, tedy postup advokáta v souvislosti s úředním ověřováním elektronického podpisu klienta. Advokátovi zajišťuje přístup k některým nezbytným údajům klientů z vybraných informačních systémů veřejné správy.
Rozsáhlejší debata se ve výboru vedla o přerušení projednávání novely. Zastánci tohoto postupu chtěli získat čas na přípravu úpravy, která by podle nich měla minimalizovat riziko zpronevěr peněz z advokátních úschov. Návrh na přerušení debaty výbor v následném hlasování nepodpořil.
Předseda ČAK JUDr. Robert Němec, LL.M., v této souvislosti uvedl, že „Česká advokátní komora si uvědomuje závažnost situace kolem advokátních úschov a na legislativních úpravách aktivně spolupracuje a bude se zasazovat o to, aby důvěra veřejnosti v bezpečnost advokátních úschov byla obnovena a aby zároveň služby poskytované advokáty nebyly zatíženy nepřiměřenou administrativou a náklady.“
V navazující rozpravě byl načten a schválen pozměňující návrh předsedy ÚPV Radka Vondráčka týkající se výkonu politických práv, podle něhož se Komora nebude muset zabývat kárnými podněty vůči advokátům kvůli jejich politickému působení nebo vyjadřování. Podle tohoto návrhu by § 17 zákona o advokacii nově mohl znít takto (změna vyznačena tučně): „Advokát postupuje zejména při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Výkon politických práv tím není dotčen. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví stavovský předpis.“
Redakce AD
Foto: redakce AD