Zastupitelstvo Hlavního města Praha předložilo na jednání vlády zákon, který reaguje na nedostatek bytů v Česku a na jejich nedostupnost kvůli příliš vysokým cenám. Jde o zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní). Dne 13. ledna 2020 se daňovým „balíčkem“ zabývala vláda, která k němu zaujala negativní stanovisko.

Praha navrhla snížit DPH z 15 na 10 procent nebo za určitých okolností zrušit daň z nabytí nemovitosti. Obojí dohromady by mohlo ušetřit při pořízení bytu i statisíce korun. Soubor daňových změn, který by měl lidem podle pražských zastupitelů zlevnit pořízení vlastního bydlení, projedná Sněmovna s negativním stanoviskem vlády. Například snížením sazby daně z přidané hodnoty na nákup bytů z 15 na 10 procent by podle Ministerstva financí ČR přišly veřejné rozpočty asi o šest miliard korun ročně a ceny bytů by se vzhledem ke stavu nabídky a poptávky vůbec snížit nemusely. Vláda vydala k návrhu nesouhlasné stanovisko.

Daň z nabytí nemovitosti a daň z příjmu

Změny navrhované pražskými zastupiteli se týkají i daně z nabytí nemovitosti a daně z příjmu. Daň z nabytí nemovitosti by podle předlohy nehradili lidé, kteří si pořizují nemovitost pro bydlení a zároveň žádnou jinou nevlastní, a také bytová družstva v případě, že všichni členové splňují stejnou podmínku. Vládní legislativci v návrhu stanoviska pro ministry úpravu označili za „nekoncepční a nedotažené řešení, jehož dopady nelze vzhledem k pochybnostem nad významy použitých pojmů řádně posoudit“.

V případě daně z příjmu navrhují pražští zastupitelé rozšířit možnosti daňových odpočtů nejen na koupi bytů do soukromého vlastnictví, ale rovněž do družstevního. Družstevník, který splácí úvěr družstva, by si tak mohl odečíst uhrazené úroky od základu daně. Vláda měla podle návrhu stanoviska uvést, že by se jednalo o nežádoucí rozšiřování daňové výjimky.

Skoro o 12 miliard korun ročně by podle Ministerstva financí ČR přišel státní rozpočet navrhovanou změnou přerozdělování výnosu daně z přidané hodnoty mezi stát, obce a kraje. Obce by si polepšily o 8,6 miliardy korun a kraje o 3,3 miliardy korun. „Vláda považuje tuto změnu za nesystémovou, neboť předpokládá pouze prosté navýšení objemu sdílených daní pro obce a kraje na úkor státního rozpočtu, a za neopodstatněnou,“ stojí ve stanovisku, které dostali zákonodárci. Cílem změn bylo podle návrhu Prahy zajištění peněz na budování veřejné infrastruktury, která je pro bytovou výstavbu nutná.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay