V závěru uplynulého týdne podepsal prezident republiky Petr Pavel celkem dvanáct zákonů, mimo jiné například novelu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákon o trhu s nevýkonnými úvěry, novelu ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., nebo novelu zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, a zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.

 

Podepsané zákony  

1) novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Pravidla proti praní špinavých peněz čeká zpřísnění. Zejména se rozšíří okruh subjektů, které budou prověřovat své klienty kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti. Novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu navíc desetinásobně zvyšuje horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz.

Zákon, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje určovat skutečné majitele firem a prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů předpis ukládá zejména těm podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích zneužitelných pro praní peněz nebo pro financování terorismu. Týká se například úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů a správců svěřenských fondů. Nově budou muset klienty prověřovat také insolvenční správci, restrukturalizační správci a provozovatelé online loterie a online binga. Dokument  navíc výslovně zakotví obchodníky s drahými kovy, protože podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje, stojí ve zdůvodnění. Rozšíření působnosti zákona si podle Ministerstva financí vyžádaly zkušenosti z praxe.

Novela rovněž zvyšuje na milion korun horní hranici pokuty pro jednotlivce za neprovedení kontroly instituce, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální postih 100 000 korun podle důvodové zprávy nesplňuje požadavek na to, aby byl dostatečně odrazující.

Předpis též zpřístupní bankám a pojišťovnám registr majetkových oznámení politicky exponovaných osob a dalších veřejných funkcionářů, jako tomu bylo v minulosti. Údaje z těchto oznámení by pak měly banky a pojišťovny podle úpravy přednostně využívat při zjišťování původu jejich majetku.

Sněmovna doplnila do novely úpravu, která směřuje proti využívání padělaných nebo pozměněných průkazů totožnosti či odcizených dokladů k otevírání platebních účtů a proti využívání služby úschovy cenností nebo pronájmu bezpečnostních schránek ke skrývání výnosů z trestné činnosti.

 

2) zákon ze dne 6. března 2024 o trhu s nevýkonnými úvěry 

3) zákon ze dne 6. března 2024, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o trhu s nevýkonnými úvěry 

Nový zákon o trhu s nevýkonnými úvěry, který v pátek 22. března 2024 podepsal prezident Petr Pavel, počítá s tím, že správci nesplácených úvěrů budou muset získat k tomuto podnikání licenci od České národní banky (ČNB). Živnostenské oprávnění jako dosud jim k tomu stačit nebude, navíc budou muset plnit i další podmínky. Zpřísní se i požadavky na obchodníky s těmito úvěry. Vláda si od této novinky slibuje především kultivaci prostředí vymáhání nesplácených pohledávek.

Obchod s nesplácenými úvěry se nyní řídí podle občanského zákoníku a, jak je zmíněno výše, obchodníci museli mít živnostenské oprávnění. Takzvané nevýkonné úvěry jsou buď nesplácené úvěry, nebo takové, kde jsou indikovány problémy s možným splácením. Podle dřívějšího vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury je cílem vytvoření jednotného evropského trhu s portfoliem takových úvěrů.

Osobami oprávněnými spravovat takzvané nevýkonné úvěry jako součást podnikání budou ze zákona kromě samotných správců také například banky nebo kampeličky. Správcem nespláceného úvěru bude moci být důvěryhodná korporace a původ jejich financí bude muset být průhledný a nezávadný. Také jeho systém správy a řízení úvěrů bude muset splňovat požadavky stanovené zákonem.

Předpis by měl otevřít českým společnostem, které obchodují s úvěry, cestu na evropský trh.

 

4) zákon ze dne 6. března 2024 o munici

Nakládání s vojenskou municí, kterou představují granáty, bomby, miny, letecké pumy nebo dělostřelecké náboje ráže 20 milimetrů a větší, bude mít nově vlastní zákonná pravidla. Nový předpis nahradí úpravu v zákoně o zbraních, který má nadále upravovat zacházení s nevojenským střelivem.

Zákon, který se týká také pyrotechnického průzkumu, podle vlády zjednodušuje a modernizuje současnou právní úpravu, odstraňuje neúčelnou administrativu, snižuje administrativní zátěž držitelů munice i státních orgánů. Zruší papírové doklady a preferuje elektronickou komunikaci prioritně prostřednictvím portálu Centrálního registru zbraní. Nový zákon počítá podobně jako nový samostatný zbraňový zákon se zrušením fyzických dokladů, jakými jsou muniční průkaz či licence, a stanovuje přísnější podmínky pro získání a držení oprávnění k manipulaci s municí. Vztahovat se bude také na ženijní munici, demoliční nálože nebo pyrotechnické prostředky.

K hlavním principům nového zákona patří zvýšení úrovně zajištění vnitřní bezpečnosti, lepší srozumitelnost, zvýšení kvalifikačních předpokladů pro držitele muničních licencí a jejich zaměstnanců a zlepšení kontroly, kterou bude nadále provádět výhradně policejní prezidium.

 

5) zákon ze dne 6. března 2024 o zbraních a střelivu

Nový zákon o zbraních a střelivu ukládá povinnost prodejců zbraní hlásit podezřelé obchody, možnost zabavit střelné zbraně kvůli bezpečnostnímu riziku nebo zkrácení lhůty pro lékařské prohlídky držitelů zbraní z deseti na pět let. Zákon zachovává právo pořizovat, vlastnit a nosit zbraně za zákonných podmínek. Kvůli digitalizaci centrálního zbraňového registru a jeho propojení s dalšími policejními a zdravotními evidencemi nabyde účinnosti až od roku 2026.

Z dobrovolného povinným se má stát například hlášení o podezřelém chování držitelů nebo nabyvatelů zbraní. Kromě prodejců by se mělo vztahovat i na majitele střelnic.

Vedle zkrácení lhůty pro pravidelný přezkum zdravotní způsobilosti držitelů zbraní zahrnuje nový zákon možnost policie případně nařídit tuto prohlídku kdykoli. Ošetřující lékaři mají do budoucna získat přístup do centrálního registru zbraní a ověřovat, zda je jejich pacient držitelem zbrojního průkazu. Lékař, který zjistí, že jeho pacient trpí nemocí, vadou nebo stavem, které omezují jeho zdravotní způsobilost, má mít podle nového předpisu povinnost oznámit tento fakt bez zbytečného odkladu policii.

Dílčí novela by mohla zavést povinné specializované psychologické vyšetření pro nové žadatele o zbrojní oprávnění, případně o tom bude moci rozhodnout vláda na základě zmocnění podle nového zákona. Platný zákon psychologický posudek nevyžaduje, nutné je jen doložení zdravotní způsobilosti žadatele.

Nový zákon počítá také s tím, že papírové zbrojní průkazy či licence nahradí elektronická oprávnění k používání zbraní v centrálním zbraňovém registru. Předpis poskytne různé možnosti, jak oprávnění prokázat. Kromě elektronické cesty ponechává i konzervativnější možnosti, jako je vydávání zbrojních listů na kontaktních místech veřejné správy. Ruší také místní příslušnost, takže držitelé zbraní už nebudou muset vyřizovat záležitosti pouze v kraji, kde mají trvalý pobyt.

Mezi novinky patří rovněž zavedení další kategorie zbraní či zjednodušení struktury zbrojních oprávnění. Ponechány budou dva druhy zbrojního oprávnění místo současných pěti skupin zbrojního průkazu a tři skupiny zbrojních licencí ze současných deseti. Nový zákon má do budoucna povolit pouze držitelům zbrojního průkazu pořízení zbraně typu flobert. Zachování specializovaného režimu pro takzvané flobertky by podle Ministerstva vnitra nebylo v souladu s evropskou zbraňovou směrnicí.

 

6) novela ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. 

V souladu s novelou se budou krajské, senátní a obecní volby od roku 2026 konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Zakotvení pevného termínu regionálních a místních voleb zabrání tomu, aby se přibližoval k období letních prázdnin a dovolených, což by snižovalo voličskou účast.

Regionální volby se podle dosavadních volebních zákonů musejí konat vždy před uplynutím funkčního období stávajících zastupitelstev a příslušné třetiny členů Senátu. Zatímco například předloni se tak komunální a senátní volby uskutečnily na konci posledního úplného zářijového týdne, o dvě desetiletí dříve se konaly na přelomu října a listopadu.

Ústavní novela počítá také s tím, že hranice 81 senátních volebních obvodů bude možné změnit zákonem pouze jednou za 12 let. Má to podle vlády zamezit tomu, aby lidé z obcí kvůli jejich přesunům mezi obvody v důsledku změn počtu obyvatel volili senátory častěji než jednou za šest let, nebo naopak méně často.

 

7) zákon ze dne 6. března 2024 o správě voleb

Základní volební pravidla se od roku 2026 sjednotí. Vznikne jednotný informační systém voleb, kandidátní listiny bude možné podávat elektronicky, voličské průkazy bude možné získat snadněji a hlasovací lístky pro senátní a prezidentské volby budou stručnější. Změny přinese zákon o správě voleb, který je také mezi aktuálně podepsanými předpisy.

Zákon navazuje na ústavní novelu, která zavádí od roku 2026 pevný říjnový termín obecních, senátních a regionálních voleb, aby se zabránilo jejich posunování směrem k létu.

Návrh počítá rovněž s racionalizací volebních okrsků, jejichž počet by obce mohly snížit ze současných zhruba 14 800 přibližně o 1000. Podle navrhovatelů by to mohlo ušetřit ročně asi 11,8 milionu korun.

8) zákon ze dne 6. března 2024, kterým se mění volební a některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb

 

9) novela zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů

Nejvyšší státní zástupce a další vedoucí žalobci budou ve funkcích po omezenou dobu sedmi let, nyní funkční období stanovené nemají. Odvolání nejvyššího státního zástupce nebude tak snadné jako nyní. Předpokládá to vládní novela zákona o státním zastupitelství, již Petr Pavel 22. března také signoval. Změny budou účinné od července a mají podle předkladatelů pomoci omezit případný politický vliv nebo tlak na činnost státního zastupitelství.

Nejvyšší státní zástupce nebude moci funkční období opakovat. Jeho odvolání zůstane podle přijaté sněmovní verze novely výhradně v pravomoci vlády, i když podle původního vládního návrhu by mohl přijít o funkci i v kárném řízení. Na odstranění takzvané dvojkolejnosti v odvolávání nejvyššího státního zástupce, tedy vládou i v kárném řízení, se poslanci shodli kvůli možným problémům, které by přinášelo. Konkurenční pravomoc kárného senátu by podle nich nebyla žádoucí.

Předpis stanoví požadavky na odborné a manažerské schopnosti nejvyššího státního zástupce, pro jeho odvolání vymezuje důvody. Nejvyššího žalobce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Bližší požadavky na kandidáta zákon nyní nestanoví, vláda ho může odvolat i bez udání důvodu.

Předloha zavádí také požadavky na odborné znalosti, profesní zkušenosti a morální vlastnosti vedoucích státních zástupců. Uchazeči budou muset splnit požadovanou dobu praxe. Aby všichni vedoucí funkcionáři státních zastupitelství nenastoupili ve funkčním období jedné vlády, výběrová řízení se budou konat postupně v několika letech.

 

10) novela zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů 

Firmy budou moci vyřazovat emisní povolenky za emise, které vypustily do ovzduší v předchozím roce, až k 30. září. Dosud tak musely učinit k 30. dubnu. Pětiměsíční odklad se vztahuje také na termín, dokdy musí firmy příslušné množství povolenek nakoupit. Budou tak moci jejich nákup rozložit do delšího období. Cena povolenek je jedním z faktorů, které se promítají do cen energií.

Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Povinnost vyřadit emisní povolenky v množství odpovídajícím vypuštěným emisím ukládá dotčeným firmám zákon.

 

11) novela zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

Ochrana proti případné exekuci se bude týkat širšího okruhu památek zapůjčených do Česka z ciziny například na výstavy. Úpravu přinese poslanecká novela o státní památkové péči. Předloha nabude účinnosti 15. dnem po zveřejnění ve Sbírce zákonů. Umožní podle předkladatelů konání výstavy z pokladů čínských císařů ze sbírek tchajwanského Národního palácového muzea a do budoucna i dalších výstavních akcí.

Ochrana proti zabavení se podle současného znění zákona vztahuje jen na ty zapůjčené kulturní statky, které jsou ve vlastnictví cizích států. Novela toto majetkové omezení ruší. „To umožní spolupráci při přípravě výstavních projektů s nejvýznamnějšími světovými kulturními institucemi, které jsou, zejména v anglosaském prostředí, typicky nadačního typu, a tedy jejich majetek nemohl být podle dosavadní právní úpravy takzvaně imunizován,“ napsali autoři v čele s Markem Bendou ve zdůvodnění.

Předpis výslovně stanoví, že tyto památky musejí být v Česku kvůli vystavování, restaurování nebo vědeckého zkoumání. Zájem Česka na jejich zapůjčení bude osvědčovat Ministerstvo kultury. Podle předkladatelů se tak nebude moci stát, že by byly pod ochranou i předměty, které by se dostaly do České republiky pokoutně.

Úprava podle předkladatelů nemá zamezit možným sporům o vlastnictví některých kulturních památek. Má podle nich zabránit tomu, aby se pro řešení takových sporů využívaly zápůjčky do Česka.

 

Posledním, dvanáctým, z balíku nově podepsaných zákonů je novela zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 

 

Zdroj: hrad.cz, ČTK
Ilustrační foto: canva.com