Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň 2023, 3. aktualizované a doplněné vydání, 714 stran, 1 190 Kč.

Komentář k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, od autorského kolektivu vedeného Mgr. Pavlem Hermanem a JUDr. Mgr. Vlastimilem Fidlerem považuji za zdařilou publikaci. Její pozitiva spočívají primárně v její koncepci. Komentář si neklade za cíl předkládat široké akademické rozbory, ale zaměřuje se na praktický výklad dotčené úpravy. Právě v případě veřejných zakázek se jedná o vhodný přístup.

Daná problematika nemá akademický charakter, ale naopak ovlivňuje každodenní jednání subjektů, které se s veřejnými zakázkami setkávají, ať již na straně jejich zadavatelů, nebo soukromých subjektů, které se o získání veřejných zakázek ucházejí. Z jejich pohledu je zásadní pochopit, jakým způsobem systém zadávání veřejných zakázek funguje a jaké jednání se od jeho jednotlivých subjektů očekává, resp. jaká práva a povinnosti jim zákonodárce stanovuje. Tento cíl publikace v plné míře naplňuje.

Výše uvedené však neznamená absenci odborného, ve smyslu doktrinálního, přesahu. Opak je pravda. Praktické zaměření neznamená, že by publikace neposkytovala výklad jednotlivých pravidel a neuváděla je do souvislostí, včetně odkazů na rozhodovací praxi. Nepochybně ji tedy ocení také odborná veřejnost.

Jednoznačnou výhodou publikace je složení jejího autorského kolektivu. Jedná se o osoby, které se na přípravě zákona o zadávání veřejných zakázek podílely. Čtenářům se tak nepředstavuje subjektivní interpretace ustanovení zákona, nýbrž výklad smyslu a účelu zákona, což usnadňuje práci se zákonem, resp. zde s daným komentářem. Jejím uživatelům se dostává návodu, jak se s pravidly v něm obsaženými nedostat do konfliktu. Současně je však nutné konstatovat, že se autoři komentáře nestaví do role někoho, kdo má s ohledem na svou činnost při vzniku zákona oprávnění podávat jeho autoritativní a nezpochybnitelný výklad. Jakémukoli hodnocení komentované právní úpravy se autoři až úzkostně vyhýbají. To je možná dokonce – jistě velmi pozitivní – výjimkou u literatury komentářového typu. Lze dokonce konstatovat, že tento jakýsi ostych vyjádřit se k zákonu i v tomto směru je takového typu, že může být snad až kontraproduktivní. Minimálně pro odbornou veřejnost by bylo nepochybně zajímavé seznámit se s názorem autorů na to, zda zákonná úprava z jejich pohledu splnila svůj účel, jak hodnotí fungování zákona v praxi či v čem spatřují jeho slabiny (včetně případných možných řešení). Nepochybně se nabízí také srovnání toho, nakolik záměr zákonodárce odpovídá rozhodovací praxi, která se ve vztahu k zákonu o zadávání veřejných zakázek vyvinula. Na druhou stranu je potřebné uznat, že zaměření publikace tvoří nedílnou součást autorské licence. Je proto nutné respektovat, jestliže autoři nechtěli narušit praktický charakter komentáře.

Navíc propojení s rozhodovací praxí publikaci nechybí a představuje jednu z jejích předností. Výklad ustanovení zákona doplňuje výběr relevantních rozhodnutí. Nejvíce se odkazuje na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Přestože může na první pohled vzniknout otázka, z jakého důvodu dali autoři až na výjimky přednost těmto rozhodnutím před praxí správních soudů, je odpověď nasnadě. Vezmeme-li v úvahu okamžik vzniku zákona ve spojení s tím, že před podáním správní žaloby musí proběhnout odpovídající správní řízení, je zřejmé, že v době přípravy publikace byla jen stěží k dispozici dostatečně rozsáhlá judikatura správních soudů, z níž by bylo možné čerpat, byť v tomto případě jde již o třetí vydání předmětného komentáře a rozhodovací praxe správních soudů známa je. Lze pouze přivítat snahu autorů pracovat s maximálně aktuálními rozhodnutími. Autoři ne­opomíjejí ani rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie.

Vyzdvihnout je nutné také strukturu publikace. Autoři se neomezují na strohý výčet souvisejících ustanovení. Na konkrétní úpravu důsledně odkazují také v textu komentáře. Je-li tedy při výkladu a po­užití jednoho ustanovení zákona potřebné zohlednit také další pravidlo či institut, uvádějí autoři, v jakém ustanovení se odpovídající úprava nachází. Čtenářům tento přístup značně ulehčuje práci se zákonem, resp. s komentářem jako s celkem, zejména je-li čtenářem osoba, která se na oblast veřejných zakázek přímo nespecializuje a setkává se s ní pouze – takříkajíc – čas od času. Na první pohled jsou viditelné souvislosti mezi jeho jednotlivými ustanoveními.

Stejně tak autoři všude tam, kde je zákonná úprava výsledkem transpozice evropských směrnic do českého práva, na tuto skutečnost upozorňují, a to včetně odkazu na konkrétní přejímanou evropskou úpravu. Takový odkaz nemá pouze informační hodnotu ve smyslu zjištění, že podstata určitého ustanovení není výsledkem záměru českého zákonodárce, nýbrž se jedná o pravidla, k jejichž převzetí jsme jako členský stát povinni. V praxi nebudou neobvyklé případy, kdy výklad a aplikace zákona závisí právě na obsahu přejímané směrnice. Publikace tuto původní evropskou úpravu bezprostředně identifikuje, což rozšiřuje její praktické využití.

Důraz se klade na výklad těch ustanovení, která byla dotčena novelou zákona o zadávání veřejných zakázek, provedenou zákonem č. 166/2023 Sb. Skutečnost, že se jedná o novelizované ustanovení, komentář vždy výslovně zdůrazňuje. Osobám pohybujícím se v oblasti veřejných zakázek se fakticky od prvního okamžiku dostává do rukou pomůcka, která jim umožní se na aktuální změny úpravy co nejrychleji adaptovat.

Publikace svým způsobem zpracování dokonce přesahuje velmi dobrý standard obdobných prací a z hlediska praktického využití je nutné ji hodnotit jako značně nadprůměrnou.

prof. Dr. ALEXANDER J. BĚLOHLÁVEK, advokát, rozhodce a vysokoškolský pedagog