Strukturální nárůst počtu věcí před Soudním dvorem EU potvrzují soudní statistiky za rok 2023. Částečné přenesení agendy předběžných otázek ze Soudního dvora na Tribunál (jehož kapacity byly v posledních letech zdvojnásobeny) umožní zajistit lepší rovnováhu pracovního zatížení mezi oběma soudy.

 

 

 

 

Počet věcí zahájených oběma soudy v roce 2023 poprvé v historii orgánu překročil symbolickou hranici 2 000 věcí. Tento celkový počet však zahrnuje sérii 404 věcí zahájených v říjnu 2023 před Tribunálem, které jsou v podstatě totožné. (Tyto žaloby (T-620/23 až T-1023/23) se týkají novely doplňkového dobrovolného systému důchodového pojištění europoslanců.)

Necháme-li tyto věci stranou, počet podaných žalob se nachází na úrovni, která je sice stále velmi vysoká, ale blíží se úrovni v předchozích letech (1 710 v roce 2022 a 1 720 v roce 2021).

Tyto číselné údaje tedy potvrzují rostoucí trend počtu zahájených věcí, který bylo možno zaznamenat v posledním desetiletí. Tento nárůst se jeví jako strukturální, zejména před Soudním dvorem.

V letech 2014 až 2018 tak na Soudní dvůr přicházelo v průměru 723 věcí ročně, zatímco tento průměr v letech 2019 až 2023 činil 833, což představuje průměrný nárůst o 15 % (110 věcí ročně).

Pokud jde o počet vyřízených věcí, Soudní dvůr a Tribunál v roce 2023 ukončily dohromady 1 687 věcí, což je počet nepatrně vyšší, než průměrný počet za poslední roky (1 667 věcí ročně v letech 2019 až 2022).

Počet projednávaných věcí zůstal ve srovnání s předchozími lety stabilní (odmyslíme-li si 404 totožných věcí zahájených před Tribunálem, které již byly zmíněny).

 

 

 

Soudní dvůr

Statistiky za uplynulý rok jsou znovu odrazem intenzivní činnosti Soudního dvora v posledních letech. V roce 2023 bylo Soudnímu dvoru předloženo 821 věcí, což je o několik věcí více než v roce 2022, a ukončeno bylo 783 věcí, což je dosti podobný počet jako v předchozích třech letech. Průměrná délka trvání řízení pro všechny typy věcí společně činila 16,1 měsíce a počet projednávaných věcí k 31. prosinci 2023 byl 1 149.

Rozdělení soudních věcí podle typů řízení je rovněž celkově podobné jako v předchozích letech – žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce a kasační opravné prostředky stále samy představují více než 90 % všech věcí předložených Soudnímu dvoru. Výrazný posun, na nějž je třeba upozornit, nastal v počtu přímých žalob. Zatímco tento počet dosáhl historicky nejnižší hranice v roce 2021, s pouhými 29 novými věcmi, v roce 2023 činil 60 věcí, což je více než dvojnásobný počet. Tento nárůst lze vysvětlit jak zvýšením počtu žalob na neplatnost (8 žalob podaných v roce 2023 oproti pouhým 2 žalobám v roce 2022), přičemž jeden členský stát (Polsko) sám podal v minulém roce sedm žalob proti aktům přijatým unijním normotvůrcem (v oblasti ochrany životního prostředí a energetické účinnosti), tak zvýšením počtu žalob pro nesplnění povinnosti státem: Komise se v roce 2023 rozhodla zahájit několik souběžných řízení o nesplnění povinnosti proti některým členským státům, zejména v oblasti životního prostředí.

V oblasti předběžných otázek se nejvíce otázek předložených Soudnímu dvoru v roce 2023 (82) týkalo prostoru svobody, bezpečnosti a práva, přičemž u většiny otázek šlo o výklad pravidel týkajících se práva na azyl a systému mezinárodní ochrany. Stejně jako v roce 2022 se mnoho předběžných otázek týkalo daňové oblasti (53), ochrany spotřebitele (52) a dopravy (40).

Poslední měsíce roku 2023 byly ve znamení jednání o legislativní žádosti, kterou Soudní dvůr předložil Evropskému parlamentu a Radě v listopadu 2022, jejímž cílem bylo jednak přenést agendu předběžných otázek ze Soudního dvora na Tribunál v šesti zvláštních oblastech [daň z přidané hodnoty (DPH), spotřební daně, celní kodex, sazební zařazení zboží v kombinované nomenklatuře, náhrady a pomoc cestujícím v případě odepření nástupu do dopravního prostředku, zpoždění nebo zrušení dopravní služby, jakož i systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů], a jednak rozšířit působnost mechanismu předchozího uznávání přijatelnosti kasačních opravných prostředků proti rozhodnutím Tribunálu, který vstoupil v platnost v květnu 2019.

Jak zdůraznil předseda Soudního dvora Evropské unie pan Koen Lenaerts, „Soudní dvůr se tak bude moci víc soustředit na své hlavní úkoly ústavního a nejvyššího unijního soudu. Stejně jako v posledních letech se totiž věci předkládané Soudnímu dvoru týkají citlivých otázek, jako je zachování hodnot právního státu v kontextu vnitrostátních soudních reforem, azylová a imigrační politika, ochrana osobních údajů, uplatňování pravidel hospodářské soutěže v digitálním věku, boj proti diskriminaci nebo též otázky životního prostředí, energetiky a klimatu.“

 

 

 

Pokud jde o zeměpisný původ žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, které Soudnímu dvoru došly v roce 2023, je třeba poznamenat, že v uplynulém roce se na Soudní dvůr obracely soudy všech členských států bez výjimky, což svědčí o vitalitě dialogu mezi soudy, který byl zaveden Smlouvami.

Lze konstatovat, že v roce 2023 podaly k Soudnímu dvoru nejvyšší počet žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce soudy německé (94), bulharské (51), polské (48), italské (43), rumunské (40), španělské (32) a belgické (30).

Pokud jde o Polsko, počet žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce podaných v roce 2023 představuje nejvyšší počet od přistoupení tohoto státu k Evropské unii před 20 lety, zatímco počet žádostí předložených bulharskými soudy v roce 2023 se blíží rekordnímu počtu žádostí podaných těmito soudy v roce 2021 (58 žádostí).

Podobné zjištění lze učinit ohledně žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce z Rumunska. Rumunské soudy totiž zaslaly v roce 2023 Soudnímu dvoru 40 žádostí, což představuje vysoký počet žádostí, který též připomíná vrchol dosažený v roce 2019, během něhož bylo Soudnímu dvoru předloženo 49 žádostí.

 

 

 

Tribunál

V průběhu roku 2023 se plně projevily účinky reformy Tribunálu, na základě které byl zdvojnásoben počet jeho soudců (nařízení 2015/2422). Soudní statistiky Tribunálu jsou toho důkazem. Tribunál ukončil 904 věcí oproti 1 271 zahájeným věcem (868, odmyslíme-li si 404 totožných věcí zahájených ke konci roku, které již byly zmíněny). Průměrná délka trvání řízení se navíc udržela na uspokojivé úrovni: v průměru 18,2 měsíce, což je ukazatelem efektivního vyřizování věcí.

Jak zdůraznil předseda Tribunálu pan Marc van der Woude, „v průběhu celého roku 2023 pokračoval Tribunál v procesu modernizace, zejména ve snaze zlepšit vyřizování nejobsáhlejších a nejsložitějších věcí. Tyto věci, většinou z oblasti hospodářského a finančního práva, zasluhují proaktivní a individualizovaný přístup jak po stránce přidělování zdrojů, tak po stránce plánování práce. Tento přístup, do něhož budou zapojeni zástupci účastníků řízení, umožní zkrátit dobu trvání řízení a cíleně reagovat na očekávání účastníků řízení.“

Pokud jde o jednotlivé oblasti soudní agendy Tribunálu, lze konstatovat nárůst zejména v oblasti duševního vlastnictví (310 oproti 270 v roce 2022) a v oblasti hospodářské a měnové politiky, což je oblast zahrnující zejména bankovní právo (56 nových věcí zahájených v roce 2023). Kromě toho měl Tribunál i nadále zajištěn přísun sporů z oblasti omezujících opatření, avšak v menší míře než v roce 2022: 63 zahájených věcí v roce 2023 oproti 103 v roce 2022. Nové věci v této oblasti se převážně týkají (41 věcí z 63) série omezujících opatření přijatých Evropskou unií v roce 2022 vůči fyzickým osobám a subjektům v rámci konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Lze také konstatovat, že se v roce 2023 objevila nová soudní agenda, a to spory z oblasti regulace digitálních trhů a služeb. (Tři žalobci již podali čtyři žaloby k Tribunálu, jimiž napadli rozhodnutí přijatá v rámci řízení o označení subjektu za strážce přístupu: věc T-1077/23, Bytedance v. Komise (viz též tisková zpráva č. 28/24), věc T-1078/23, Meta v. Komise, a věci T-1079/23 a T-1080/23, Apple v. Komise)

Potvrzuje se také rostoucí trend počtu věcí ukončených rozšířenými kolegii o 5 soudcích, což se týkalo 123 věcí (+23 % oproti roku 2022), které představují téměř 14 % všech ukončených věcí. Za zmínku též stojí, že jedna věc (T-65/18 RENV, Venezuela v. Rada, týkající se omezujících opatření přijatých vzhledem k situaci ve Venezuele) byla ukončena velkým senátem Tribunálu (15 soudců).

V souvislosti s plánovaným částečným přenesením agendy předběžných otázek v určitých zvláštních oblastech a rozšířením mechanismu předchozího uznávání přijatelnosti kasačních opravných prostředků navíc Tribunál pracoval během celého roku 2023 na nezbytných změnách organizačního rázu a na budoucích procesních pravidlech.

 

 

 

Zdroj a foto: SDEU