Právní věty rozhodnutí, schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 13. března 2024:

 

Exekuce, Prodej movitých věcí a nemovitostí, Dražební jednání, § 336 odst. 1 o. s. ř., § 46 předpisu č. 120/201 Sb., § 52 odst. 1 předpisu č. 120/2001 Sb., § 58 odst. 3 předpisu č. 120/2001 Sb.

Určuje-li v exekučním řízení způsob provedení exekuce pověřený soudní exekutor (§ 58 odst. 3 věta první ex. řádu), jenž je v souladu s ustanovením § 46 ex. řádu povinen vést exekuci v zájmu oprávněného rychle a účelně i bez návrhu, nemůže být jeho postup při nařízení dalšího dražebního jednání ve lhůtě od tří měsíců do jednoho roku po předchozí bezúspěšné dražbě podmíněn podáním návrhu oprávněného ve smyslu § 336m odst. 1  o. s. ř., ledaže by oprávněný vyslovil (dal soudnímu exekutorovi nepochybně najevo), že s další dražbou již nesouhlasí.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2023, sp. zn. 20 Cdo 1058/2023)

 

Výhrada vlastnického práva, Nabytí vlastnického práva od neoprávněného, § 2134 věta první o. z., § 1109 o. z.

Sjednání výhrady vlastnického práva k věci, jež se nezapisuje do veřejného seznamu, mezi prodávajícím a kupujícím ve formě neodpovídající § 2134 větě první o. z. nevylučuje aplikaci § 1109 a násl. o. z. pro posouzení, zda se stala vlastníkem věci třetí osoba, které se kupující smluvně zavázal věc převést.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1888/2022)

 

Analogie legis, Autorské právo, Autorské dílo, Duševní vlastnictví, Licence, § 38g předpisu č. 121/2000 Sb. ve znění od 20. 4. 2017 do 4. 1. 2023, § 10 odst. 1 o. z.

Užití díla pro účely parodie na základě zákonné licence podle § 38g autorského zákona může spočívat rovněž v pozměnění audiovizuálního díla vložením nových záběrů a následném užití audiovizuálního díla v takto pozměněné podobě.

Ustanovení § 38g autorského zákona o zákonné licenci pro karikaturu a parodii, ve znění účinném od 20. 4. 2017 do 4. 1. 2023, se použije obdobně i pro předměty práv s autorským právem souvisejících.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2023, sp. zn. 23 Cdo 2178/2022)

 

Poctivost (o. z.), Omyl, Neplatnost právního jednání (o. z.), Výklad právních jednání (o. z.) [Právní jednání (o. z.)], § 6 odst. 2 o. z., § 583 o. z., § 584 odst. 2 o. z., § 555 o. z., § 556 o. z.

Omyl jednajícího v projevu jeho vůle nevyvolává následky podle § 583 a násl. o. z., byla-li nebo musela-li být adresátovi právního jednání známa skutečná vůle jednajícího. Při výkladu takového právního jednání je nutno upřednostnit podle § 556 odst. 1 věty první o. z. skutečnou vůli jednajícího před jejím vnějším projevem, včetně objektivního významu užitých slov.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2023, sp. zn. 23 Cdo 2856/2022)

 

Prohlášení za mrtvého, § 74 o. z., § 56 předpisu č. 292/2013 Sb., § 72 o. z., § 71 odst. 1 o. z., § 71 odst. 2 o. z., § 76 o. z.

Den, který se pokládá za den smrti člověka, který se stal nezvěstný tím, že opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje, avšak nebyl za nezvěstného prohlášen (§ 74 odst. 1 o. z.), může být určen zpětně ke dni, který bude předcházet konci ochranné sedmileté doby.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2023, sp. zn. 24 Cdo 1761/2021)

 

Prostá správa cizího majetku (o. z.) [Správa cizího majetku (o. z.)], Správce pozůstalosti (o. z.), Dědic zákonný, § 1677 odst. 1 a 2 o. z., § 156 předpisu č. 292/2013 Sb., § 157 odst. 1 předpisu č. 292/2013 Sb., § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř.

Dochází-li mezi dědici k neshodám ohledně správy pozůstalosti, může soud rozhodnout o tom (§ 156 z. ř. s.), že správu pozůstalosti má vykonávat pouze jeden z dědiců, zejména za situace, kdy tomuto dědici svědčí právní důvod k dědění, o němž nejsou pochybnosti, dědictví neodmítl a je schopen a ochoten spravovat pozůstalost.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2023, sp. zn. 24 Cdo 111/2023)

 

Opatrovník hmotně právní [Opatrovník], Opatrovník kolizní [Opatrovník], Právní moc rozhodnutí, § 165 odst. 2 o. z., § 487 odst. 2 o. z., § 159a o. s. ř., § 25 odst. 1 předpisu č. 292/2013 Sb., § 27 předpisu č. 292/2013 Sb., § 85 písm. a) předpisu č. 292/2013 Sb., § 85 písm. e) předpisu č. 292/2013 Sb. ve znění od 1. 10. 2017

Rozhodnutí, kterým soud jmenuje právnické osobě hmotněprávního opatrovníka, je závazné pro každého.

Přezkum „správnosti“ pravomocného rozhodnutí soudu o jmenování hmotněprávního opatrovníka je vyhrazen pouze řízením o mimořádných opravných prostředcích uplatněných proti takovému (pravomocnému) rozhodnutí.

Ustanovení § 27 z. ř. s. je již ve znění účinném do 29. 9. 2017 zapotřebí vykládat tak, že dopadá i na usnesení o statusových věcech právnických osob vydaná ve věci samé.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2023, sp. zn. 27 Cdo 3039/2022)

 

Náhrada škody, Pojištění odpovědnosti za škodu, Insolvenční řízení (účinky, zahájení), Změna návrhu na zahájení řízení, Poučovací povinnost soudu, § 95 o. s. ř., § 3028 odst. 3 o. z., § 43 předpisu č. 37/2004 Sb. ve znění do 31. 12. 2013, § 44 předpisu č. 37/2004 Sb. ve znění do 31. 12. 2013, § 205 odst. 1 IZ., § 229 insol. zák., § 246 odst. 1 IZ., odst. 249 písm. 1) insol. zák., § 5 o. s. ř., § 118a odst. 2 o. s. ř.

Požaduje-li pojištěný z titulu odpovědnosti za škodu, kterou způsobil jinému, podle ustanovení § 44 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě po pojistiteli v nalézacím řízení splnění závazku z pojistné smlouvy pro sebe (na svůj účet) [aniž jde o případ uvedený v § 44 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě], je to důvodem pro zamítnutí žaloby. I poté, co insolvenční soud rozhodl o úpadku pojištěného z odpovědnosti za škodu a prohlásil konkurs na jeho majetek, je insolvenční správce pojištěného, který poškozenému neuhradil způsobenou škodu, oprávněn domáhat se v nalézacím řízení po pojistiteli pouze toho, aby za něj uhradil škodu přímo poškozenému; právo požadovat úhradu pojistného plnění do majetkové podstaty mu nenáleží.

Součástí poučovací povinnosti obecných soudů není poučení o tom, že žalobce může žalobu změnit (§ 95 o. s. ř.) a domáhat se jiného nároku.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2023, sp. zn. 29 Cdo 2304/2022)

 

Neúčinnost právního jednání, Smír, Rozsudek pro uznání, § 99 o. s. ř., § 114b o. s. ř., § 153a o. s. ř., § 205b o. s. ř., § 589 o. z., § 593 o. z., § 594 o. z., § 595 o. z., § 597 o. z., § 1930 o. z.

Povaha řízení o odpůrčí žalobě podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nevylučuje skončení řízení soudním smírem, a tudíž ani možnost vydat v takové věci rozsudek pro uznání (§ 153a odst. 2 o. s. ř.).

Má-li to, co neúčinným jednáním ušlo z dlužníkova majetku, nižší hodnotu než je výše věřitelovy pohledávky za dlužníkem, zprostí se osoba, která je zatížena povinností podle § 595 o. z., této povinnosti ve smyslu ustanovení § 597 odst. 1 o. z. tím, že uspokojí věřitelovu pohledávku za dlužníkem ve stejném rozsahu, v jakém má vůči ní věřitel právo na odpovídající náhradu podle § 595 odst. 1 věty druhé o. z.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2023, sp. zn. 29 Cdo 1772/2023)

 

Leasing, Incidenční spory, Smluvní pokuta, Úroky z prodlení, § 172 odst. 2 předpisu č. 182/2006 Sb. ve znění od 1. 6. 2019, § 269 odst. 2 předpisu č. 513/1991 Sb.

Limitem pro posouzení, zda a v jakém rozsahu je pohledávka z titulu úroků, úroků z prodlení a poplatku z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů a smluvní pokuty sjednané pro případ prodlení s plněním přihlášené pohledávky, není-li taková smluvní pokuta dluhem z podnikání, podřízenou pohledávkou (§ 172 odst. 2 věta druhá insolvenčního zákona), je výše jistiny přihlášené pohledávky v okamžiku jejího vzniku, a to bez ohledu na skutečnost, zda, kdy a v jaké výši následně dlužník plnil věřiteli na jistinu pohledávky.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2023, sen. zn. 29 ICdo 65/2022)

 

Insolvenční řízení (zásady), Dohlédací činnost soudu, Přípustnost odvolání, Žaloba pro zmatečnost, § 229 odst. 4 o. s. ř., § 5 IZ., § 7 insol. zák., § 9 insol. zák., § 10 insol. zák., § 11 insol. zák., § 91 insol. zák., § 229 insol. zák., § 324 insol. zák.

Dohlédací činnost insolvenčního soudu je ve smyslu ustanovení § 10 písm. b/ insolvenčního zákona též dohledem nad činností věřitelů, kteří uplatňují svá práva vůči dlužníku (§ 9 písm. c/ insolvenčního zákona).

Jestliže banka po rozhodnutí o úpadku dlužníka a poté, co dlužník podal návrh na povolení reorganizace, k zajištění své přihlášené zajištěné pohledávky za dlužníkem zablokuje prostředky dlužníka na běžném účtu, který pro něj vede (pohledávku dlužníka coby majitele účtu za bankou), na základě smluvních ujednání s dlužníkem ve smlouvě o běžném účtu a ve smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávce dlužníka na běžném účtu, pak je usnesení, jímž insolvenční soud bance uloží, aby tak dále nečinila a aby umožnila nakládání s pohledávkou osobě s dispozičními oprávněními k majetkové podstatě dlužníka (kterou ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona může být i dlužník), usnesením vydaným v rámci dohlédací činnosti insolvenčního soudu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2023, sen. zn. 29 ICdo 117/2022)

 

Insolvenční řízení, Zpeněžování, Pohledávka přednostní, § 289 insol. zák., § 293 insol. zák., § 7 insol. zák., § 9 insol. zák., § 14 odst. 1 insol. zák., § 41 o. s. ř.

Pokyn zajištěného věřitele ke zpeněžení zajištění podle § 293 odst. 1 insolvenčního zákona je procesním úkonem, jehož účinky insolvenční soud zkoumá podle toho, jak byl navenek projeven, nikoliv podle toho, jestli mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůlí jednajícího je skutečný souhlas.

Jestliže insolvenční správce dlužníka vyvine předběžnou iniciativu ke zpeněžení zajištění prodejem mimo dražbu (např. inzercí takového prodeje na inzertních portálech) v době, kdy zajištěný věřitel stále může udělit pokyn k jinému zpeněžení zajištění, není vyloučeno ani to, že iniciátorem sdělení, že je zde příležitost zpeněžit zajištění prodejem mimo dražbu za určitou (dosud nejvyšší) nabídku, adresovaného zajištěnému věřiteli, bude insolvenční správce dlužníka. „Pokyn“ zajištěného věřitele se v takovém případě může omezit na „přitakání“ takovému postupu (souhlas s ním). Jen proto, že akceptace postupu navrženého ohledně zpeněžení zajištění insolvenčním správcem dlužníka, projevená v podání zajištěného věřitele, bude v některých případech vyžadovat znalost vůle projevené insolvenčním správcem dlužníka při návrhu takového postupu zajištěnému věřiteli, nelze mít procesní úkon, jímž zajištěný věřitel onen postup akceptuje, za vadný (nevyvolávající zákonem předjímané účinky).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2023, sen. zn. 29 ICdo 137/2022)

 

Insolvenční správce (odvolání, zproštění), Plná správa cizího majetku (o. z.) [Správa cizího majetku (o. z.)], § 24 insol. zák., § 32 insol. zák., § 40 insol. zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 2 předpisu č. 312/2006 Sb., § 5 předpisu č. 312/2006 Sb., § 8 předpisu č. 312/2006 Sb., § 1401 o. z.

Postup, jímž insolvenční správce paušálně přenese již na počátku výkonu správy majetkové podstaty dlužníka plnění všech povinností insolvenčního správce na fyzickou osobu, která by funkci insolvenčního správce jinak sama nemohla vykonávat, patří ke skutečnostem, jež odůvodňují (i) zproštění výkonu funkce insolvenčního správce podle § 32 insolvenčního zákona.

Následkem porušení povinnosti vykonávat funkci insolvenčního správce zásadně osobně není neplatnost, zdánlivost nebo neúčinnost hmotněprávních jednání, která namísto insolvenčního správce (fyzické osoby) činila jím (nesprávně) zmocněná osoba, nebo která namísto ohlášeného společníka insolvenčního správce (veřejné obchodní společnosti) činil jím (nesprávně) zmocněný neohlášený společník. V souladu s ustanovením § 40 odst. 3 insolvenčního zákona a s ustanovením § 1401 odst. 2 o. z. v takovém případě platí, že insolvenční správce je společně s neoprávněným zmocněncem odpovědný společně a nerozdílně ze všeho, co onen zmocněnec učinil.

O nezastupitelné procesní úkony nebo o nezastupitelná právní jednání insolvenčního správce jde v případě, že má jít o zastoupení při jednotlivém procesním úkonu nebo při jednotlivém právním jednání, zásadně jen tam, kde tak určuje pro daný procesní úkon nebo pro dané právní jednání insolvenční zákon. Typově se tak děje tehdy, jestliže insolvenční zákon zdůrazňuje „nezbytnost“ účasti insolvenčního správce při daném procesním úkonu nebo při daném právním jednání.

V těch případech, v nichž se „nezastupitelnost“ při procesních úkonech a právních jednáních, o nichž se předpokládá, že je insolvenční správce bude činit zásadně osobně, nepodává z insolvenčního zákona, nebude takové zastoupení odporovat povaze insolvenční správy majetku, půjde-li o zastoupení při jednotlivém procesním úkonu nebo při jednotlivém právním jednání a bude-li zástupce (zmocněnec) insolvenčním správcem pečlivě vybrán a vybaven dostatečnými pokyny (srov. § 1401 odst. 1 o. z.). Jednotlivé procesní úkony nebo jednotlivá právní jednání insolvenčního správce, při nichž se insolvenční správce může nechat zastoupit (za podmínek plynoucích především z § 40 odst. 3 insolvenčního zákona a z § 1401 odst. 1 o. z.), se však mohou stát „nezastupitelnými“ i tím, že si (osobní) účast insolvenčního správce při takovém procesním úkonu nebo při takovém právním jednání vyžádá insolvenční soud (označí ji za nezbytnou např. usnesením vydaným v rámci své dohlédací činnosti).

Tam, kde by zastoupení insolvenčního správce při jednotlivém procesním úkonu nebo jednotlivém právním jednání jinou osobou bylo možné, půjde v situaci, že tak zástupce (zmocněnec) bude činit (z vůle insolvenčního správce) soustavně, o porušení povinnosti vykonávat funkci insolvenčního správce osobně (u veřejné obchodní společnosti prostřednictvím ohlášeného společníka).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2023, sen. zn. 29 NSČR 208/2022)

 

Dovolání, Nepřípustnost dovolání subjektivní [Nepřípustnost dovolání], Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu [Odpovědnost státu za újmu], § 243c odst. 3 věta první o. s. ř., § 237 o. s. ř., § 7 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb., § 2 předpisu č. 94/2021 Sb., § 5 písm. a) předpisu č. 82/1998 Sb., § 80 odst. 1 písm. g) předpisu č. 258/2000 Sb.

Mimořádná opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví v souvislosti s epidemií covid-19 dle § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb. nebo dle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb. jako opatření obecné povahy představují rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.

Za účastníka řízení ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. je třeba považovat osobu, která sice nemohla být účastníkem řízení o vydání mimořádného opatření Ministerstvem zdravotnictví v souvislosti s epidemií covid-19, které je vydáváno bez řízení, ale nezákonným mimořádným opatřením bylo o jejích právech a povinnostech rozhodováno a současně v zákonem stanovené lhůtě využila možnost podat žalobu na zrušení mimořádného opatření pro nezákonnost.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2023, sp. zn. 30 Cdo 414/2023)

 

Ochrana osobnosti, Nemajetková újma (o. z.), čl. 10 odst. 2 předpisu č. 2/1993 Sb., § 81 o. z., § 2956 o. z., § 2951 o. z., § 2910 o. z.

Uplatnění žalob na odčinění nemajetkové újmy způsobené pochybením poskytovatele zdravotních služeb při prenatálním vyšetření, narodí-li se posléze dítě postižené genetickou vadou, k jejímuž zjištění prenatální vyšetření směřovalo (tzv. žaloby typu wrongful birth), je v českém právním řádu přípustné. Předpokladem vzniku tohoto nároku je prokázání pochybení při prenatálním vyšetření, dále vznik nemajetkové újmy, při níž se musí rozlišit, do jakých dílčích osobnostních práv bylo zasaženo, a konečně prokázání existence příčinné souvislosti mezi neoprávněným zásahem do konkrétního dílčího osobnostního práva a nemajetkovou újmou. Vzhledem k tomu, že může jít o zásahy do různých dílčích osobnostních práv, je třeba všechny tři předpoklady splnit ve vztahu ke každému dílčímu osobnostnímu právu.

Přiznání nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené zásahem do soukromého a rodinného života, spočívající  v trvalé obavě o vývoj a budoucnost dítěte postiženého genetickou chorobou a v dopadu náročné péče o ně na život celé rodiny, je podmíněno zjištěním, že nebýt pochybení poskytovatele zdravotní péče, nastávající matka by skutečně podstoupila nejen další doporučená vyšetření, ale i umělé přerušení těhotenství (že by to např. nevylučovaly zdravotní důvody na její straně nebo její světonázorové přesvědčení).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2023, sp. zn. 25 Cdo 2202/2021)

 

Zdroj: Nejvyšší soud
Ilustrační foto: canva.com