Co vše může v lidech vyvolat zasunuté vzpomínky, prožitá traumata, jak mohou obyčejné běžné věci probudit strach, úzkost, znechucení a špatné pocity, které mnohdy ležely hluboko v podvědomí ve snaze vytěsnit tyto nepříjemné zážitky na okraj, pryč ze života. A přesto se díky oněm běžným předmětům znovu vrací a připomínají, co se stalo, nedaří se na ně zapomenout. Na to upozorňuje výstava neziskové organizace proFem „Obyčejné předměty, neobyčejná bolest“, kterou je možné vidět do konce března v OC Westfield Chodov v prvním patře, v dubnu pak bude k vidění v OC Černý Most.

Výstava, která je k vidění zdarma, bourá zažité představy a očekávání, která může veřejnost mít o obětech a podobě sexuálního násilí. Prostřednictvím sedmi příběhů upozorňuje na dopady sexuálního násilí a dlouhodobé potíže, které od základu změní životy obětí. Návštěvník výstavy si uvědomí, že cokoliv, co máme spojené s běžnou rutinou, může ztratit svůj původní význam během pouhých pár desítek minut. Seznámí se s dlouhotrvajícími následky sexuálního násilí na každodenní životy obětí a získá informace, jak tyto oběti podpořit, ale také kam je možné se v případě potřeby obrátit o pomoc. Někteří z návštěvníků mohli totiž projít podobnou zkušeností, proto jsou u výstavy také upozornění na pomoc pro oběti sexuálního násilí a obtěžování.

Putovní osvětová výstava představuje nejrůznější podoby sexuálního násilí, přibližuje, co oběti prožily a jak zásadně to ovlivnilo jejich život, čeho všeho se kvůli prožitému traumatu musely vzdát, ale i to, jaké běžné, obyčejné předměty každodenního použití jim na každém kroku, kde se s nimi setkají, připomínají to, na co by rády navždy zapomněly. Mohou to být plavecké brýle, školní taška, silonky nebo i zvuk tramvaje. Cokoli, co má oběť spojené s tím otřesným zážitkem, na který se snaží marně zapomenout.

Výstavní panely vtáhnou návštěvníky zvýrazněnými větami, které lidsky popisují běžné situace. Ovšem běžné jen do chvíle, kdy v nich postavy příběhů zažijí sexuální násilí. V ten okamžik se zcela všední prostor a věc promění ve zdroj trýznivých vzpomínek. Ve spouštěč stresové a posttraumatické reakce.

„Chceme lidem, kteří sexuální násilí nezažili, pomoci představit si, jak nedozírné následky může toto trauma na oběti mít. S čím vším se musí potýkat a jak moc to jejich život ovlivňuje,“ vysvětluje ředitelka proFem Jitka Poláková.

Příběhy mají zvýšit porozumění veřejnosti a pomoci obětem k vyhledání pomoci

„Z naší přímé práce s oběťmi sexuálního násilí totiž víme, že se často setkávají s necitlivým nebo odmítavým přístupem ze strany rodiny, přátel i institucí. Tento přístup má kořeny ve společenských stereotypech, klamných představách a neznalosti dlouhodobých následků sexuálního násilí. Přiblížením toho, co oběti zažívají, se tak snažíme zvýšit porozumění veřejnosti a předcházet domněnkám, které často působí jako překážky bránící obětem ve sdílení svého traumatu a vyhledání pomoci“, popisuje Jitka Poláková.

Obyčejné předměty doplněné konkrétními bolestnými příběhy odhalují hluboké, ale často přehlížené následky sexuálního násilí a podporují potřebnou změnu společenského vnímání a postoje k obětem. Všední předměty jsou každodenními připomínkami traumatických situací. Nesou v sobě ty hluboko zasunuté, nevyřčené a nesdělené příběhy obětí sexuálního násilí, poukazují na mnohé vrstvy traumatu, které sahají daleko za samotný čin.

Upozorňují na strach těch, kteří si bolest nesou dlouhodobě v sobě, bojí se o ní promluvit, svěřit se s ní, protože mají obavy, že jim nikdo neuvěří, nebo je třeba i odsoudí. Obyčejné věci přibližují izolaci a samotu, které oběti zažívají, když samy nesou toto břímě. Sexuální násilí zároveň způsobuje hluboké, nevyčíslitelné ztráty, ať už jde o neuskutečněné sny, nenaplněné ambice, opuštěné koníčky, prosté radosti navždy spojené s bolestí.

Nebýt na to sám!

Pár silonek například ztělesňuje zničené profesní sny a životní jistoty ženy, jejíž prosperující kariéra byla náhle zastavena v důsledku otřesné události. Odhozené plavecké brýle symbolizují ztrátu potenciálu a nadšení mladého muže pro plavání, které po traumatické události nahradil strach a úzkost. Školní taška odráží sžíravý strach ženy o své dítě, který je v příkrém kontrastu s bezstarostným dětstvím, jež jí samotné bylo odepřeno. Předměty a příběhy za nimi jsou dále doplněny informacemi o sexuálním násilí, statistikami nebo tipy, jak pomoci blízké osobě, pokud si něčím podobným prošla.

„Výstavou chceme přispět k vytvoření vnímavé a empatické společnosti, která věří, naslouchá a bez předsudků podporuje ty, kdo sexuální násilí zažili. Společnosti, ve které se oběti nemusí bát svěřit se či požádat o pomoc. To je totiž pro oběti velmi úlevné – nebýt na něco tak náročného samy,“ vysvětluje koordinátorka výstavy a projektová koordinátorka v proFem, Kateřina Karlová.

Výstava je součástí komplexní kampaně proFem a je doplněna obsahy na Facebooku a Instagramu, na webu verimeobetem.cz a třemi videospoty, které navazují na příběhy z výstavy.

V říjnu minulého roku už výstava proběhla v Liberci, v lednu tohoto roku pak navátzala v Hradci Královém a dále putovala do Prahy. V březnu je výstava k vidění v OC Westfield Chodov,  v dubnu pak v OC Černý most. Za výtvarným ztvárněním výstavy stojí designérka Kateřina Brůhová.

Doprovodné příběhy jsou k vidění ZDE, ZDE a ZDE.

Redakce AD
Foto: Adam Hecl, proFem
Grafiky: Kateřina Brůhová, Alžběta Huclová, proFem