Měl by být při rozhodování v trestním řízení nadále zachován laický prvek, laičtí přísedící? To bylo tématem debaty, která se dne 7. března 2024 konala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy jak za účasti zástupců akademické obce, tak zkušených praktiků. Zdejší Katedra trestního práva, která diskusi zorganizovala, tak zahájila letošní sérii diskusních čtvrtků, jimiž chce navázat na loňský úspěšný seriál debat nad rekodifikací trestního práva procesního.

Podnětem pro uspořádání debaty zrovna na toto téma se stal návrh novely zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, sněmovní tisk  č. 598, který momentálně čeká ve sněmovně na projednání v ústavněprávním výboru a v němž se navrhuje zrušit účast laických přísedících u okresních soudů.

Jak poznamenal ve svém úvodním slově soudce Nejvyššího soudu a pedagog pořádající katedry JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., Ministerstvo spravedlnosti jako autor novely ji předložilo k připomínkovému řízení v nepříliš šťastném období prázdnin, a i když novelu odmítly hned tři komise, ministr pro legislativu Michal Šalomoun nepředložil tisk Legislativní radě vlády, ale se svým doporučujícím stanoviskem rovnou vládě, která tisk poslala dál do sněmovny. Katedra trestního práva se tak snaží svojí inciativou nahradit neproběhlou odbornou debatu na toto téma.

Zatímco doc. JUDr. Jiří Šouša, Ph.D., z Katedry právních dějin PF UK krátce shrnul, jak vypadala účast laiků na soudním rozhodování v minulosti, doc. JUDr. Jan Kudrna, Ph.D., z Katedry ústavního práva PF UK konstatoval, že navrhovaná změna neporušuje ani českou ústavu, ani uzavřené mezinárodní smlouvy, ale je nepochybně signálem úpadku zapojení společnosti do veřejného života a občanské pasivity. Podle jeho slov stávající systém nefunguje a bylo by třeba jej postavit na zcela nových základech, když se tak bohužel nestalo hned po roce 1989.

Z přítomných praktiků se pak postupně ujali slova prezident Soudcovské unie a zkušený trestní soudce JUDr. Libor Vávra, dále prezident Unie státních zástupců JUDr. Tomáš Foldyna, viceprezident Unie obhájců a člen představenstva ČAK Mgr. Lukáš Trojan a prezident Unie přísedících Mgr. Lukáš Stehlík. Ti se shodli, že laičtí přísedící v současnosti nejsou žádní „lidé z ulice“, ale „fanoušci práva“, kteří mají tuto službu státu jako hobby (příslušná vyhláška Ministerstva spravedlnosti se nezměnila od roku 1996, takže paušální náhrada za výkon funkce přísedícího i dnes činí 150 korun za den), podobně jako například dobrovolníci z aktivních záloh ozbrojených sil.

Základní otázkou tedy je, proč vlastně máme v justici laiky a proč je tam chceme mít. Mají to být odborníci, nebo vzorek společnosti? Podle názoru Libora Vávry by měli být laičtí přísedící zachováni u soudů s pachateli závažných trestných činů proti životu a zdraví. Podle slov Lukáše Stehlíka jsou ale laičtí přísedící pro ostatní veřejnost zvěstovateli toho, co se v justici děje, a pokud jejich počet klesne na novelou předpokládané dva tisíce, už tomu tak nebude.

Další, neméně závažnou otázkou pak je, zda toto výrazné snížení počtu laických přísedících neohrozí demokracii a lidská práva. Zatímco Libor Vávra, Lukáš Trojan i Tomáš Foldyna tuto myšlenku odmítli, podle Jiřího Říhy jsou laičtí přísedící ochranou jak pro soudce, tak pro obviněné, a i když v současnosti u nás není právní stát ohrožen, situace se může velmi rychle změnit. Poukázal přitom na novelu zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, sněmovní tisk č. 634, kde se navrhuje možnost zpřístupnit v kárném řízení protokol o hlasování soudního senátu.

Záznam celé debaty si zájemci mohou přehrát ZDE.

Další diskusní čtvrtek se bude konat 18. dubna 2024 a bude se věnovat trestnému činu znásilnění a pomoci obětem trestných činů.

Redakce AD

Foto: redakce AD