ÚS zrušil část nařízení obce Velké Hostěrádky, kterým se vydává tržní řád

Ústavní soud zveřejnil svůj nález sp. zn. Pl. ÚS 49/23, podle kterého platí, že vymezení prodejních míst ve smyslu § 18 odst. 1 živnostenského zákona je obligatorní náležitostí tržního řádu, kterou musí vždy obsahovat, aby byl v souladu s příslušným zákonným zmocněním. Prodejní místa je třeba identifikovat přesným a nezaměnitelným popisem přímo v tržním řádu.

 

Ředitel Krajského úřadu Jihomoravského kraje (navrhovatel) se domáhá zrušení nařízení obce Velké Hostěrádky č. 1/2013, kterým se vydává tržní řád. Navrhovatel namítá rozpor napadeného nařízení s § 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Navrhovatel uvádí, že vymezení místa pro nabídku a prodej zboží a pro nabídku a poskytování služeb je obligatorní náležitostí tržního řádu. Prodejní místo musí být v tržním řádu vždy upraveno, výslovně a jednoznačně vymezeno, například přesným popisem (s uvedením parcelního čísla) či grafickým vyznačením v katastrální mapě. Napadené nařízení ve svém čl. 2 odst. 1 prodejní místo nevymezuje či jej vymezuje neurčitě a příliš obecně. Adresátům tržního řádu není zřejmé, na jaké části veřejného prostranství se prodejní místo nachází. Toto ustanovení je dle navrhovatele též nad rámec zákonného zmocnění, neboť obec nemůže v tržním řádu stanovit, že prodej zboží a poskytování služeb na místě k tomu určeném podléhá povolovacímu režimu a jeho využití vázat na získání povolení vydaného obecním úřadem. Ustanovení čl. 6 napadeného nařízení, které upravuje, na co se tržní řád nevztahuje je podle navrhovatele diskriminační a nezákonné, neboť zvýhodňuje místní spolky oproti jiným subjektům. Toto ustanovení je dle navrhovatele navíc v rozporu se zákonem, jelikož tržní řád může upravovat pouze prodej zboží a poskytování služeb, na které se vztahuje živnostenský zákon.

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) zrušilo čl. 2, 3, 4, 5, a dále čl. 6 ve slovech „provozovaného místními spolky“ nařízení obce Velké Hostěrádky č. 1/2013, kterým se vydává tržní řád, ze dne 30. 5. 2013, dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Návrh na zrušení čl. 6 ve slovech „na ohlášené očkování domácích zvířat“ nařízení obce Velké Hostěrádky č. 1/2013, kterým se vydává tržní řád, ze dne 30. 5. 2013, však zamítlo. Ve zbývajícím rozsahu návrh odmítlo.

V nálezu ÚS dále zdůraznil (stejně jako ve věci sp. zn. Pl. ÚS 31/23), že není vhodné pozastavovat účinnost celého nařízení a jako celek je navrhovat ke zrušení, jsou-li v něm obsažené části, které obstojí samostatně a proti nimž není nic namítáno, jako tomu je nyní v případě zákazu tzv. podomního a pochůzkového prodeje a souvisejících ustanovení. Argumentuje-li navrhovatel odkazem na zásadu, že orgány veřejné moci smějí činit jen to, co jim zákon výslovně umožňuje, a že podle § 125 odst. 3 zákona o obcích lze napadnout pouze celé nařízení, přisvědčit mu nelze. Takový výklad je formalistický, nerespektuje zásadu proporcionality (§ 2 odst. 3 správního řádu ve spojení s § 128 odst. 6 zákona o obcích) a nereflektuje znění čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy a § 64 odst. 2 písm. i) zákona o Ústavním soudu, podle nichž lze navrhnout zrušení pouze části právního předpisu.

 

Právní věty:

I. Vymezení prodejních míst ve smyslu § 18 odst. 1 živnostenského zákona je obligatorní náležitostí tržního řádu, kterou musí vždy obsahovat, aby byl v souladu s příslušným zákonným zmocněním. Prodejní místa je třeba identifikovat přesným a nezaměnitelným popisem přímo v tržním řádu.

II. Zákaz některých forem prodeje zboží nebo poskytování služeb podle § 18 odst. 4 živnostenského zákona není obligatorní ani fakultativní částí tržního řádu; obec jej může stanovit zvláštním nařízením mimo tržní řád či jej upravit spolu s ním – v každém případě obstojí samostatně.

III. Při stanovení rozsahu zákazu tzv. podomního a pochůzkového prodeje není přípustné mít odlišný právní režim pro druhově obdobné či shodné akce pouze na základě osoby pořadatele akce, aniž by pro takové odlišné zacházení existoval legitimní důvod.

 

Nález pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 49/23 je dostupný ZDE.

 

Zdroj: Ústavní soud
Ilustrační foto: canva.com

Go to TOP