Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková bude usilovat o obnovení ratifikačního procesu takzvané Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí. Věří, že by vláda mohla dokument znovu projednat na podzim a i napodruhé podpořit. Do horní komory by se pak mohl dostat po senátních volbách. Česko úmluvu podepsalo v roce 2016. Vláda s pokračováním ratifikačního procesu souhlasila loni v červnu, Senát však letos v lednu ratifikaci neschválil a zastavil.

„Zkusíme to znovu. Ratifikace je krok potřebný a správný… Nejprve se budu snažit o to, aby tento materiál dostal podporu vlády. Následně budu věřit v možnost dalšího projednání na plénu v Senátu,“ uvedla 22. února zmocněnkyně. Připomněla, že v horní komoře pro schválení chyběly dva hlasy. Nepřijetí dokumentu označila za špatný politický signál obětem i profesím, které jim pomáhají, a také na mezinárodní scéně.

Podle zmocněnkyně by se kabinet mohl úmluvou znovu zabývat na podzim. „Věřím, když současná vláda jednou vyslovila svou podporu, mohla by ji vyslovit i podruhé. Následně je možné iniciovat znovu zařazení na plénum Senátu. Určitě to dává smysl po podzimních volbách, co se třetina Senátu obmění,“ uvedla zmocněnkyně. Dodala, že už jedná a dál chce jednat o podpoře s politiky v Senátu i Sněmovně.

Podle odpůrců je Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí nadbytečná, obsahuje genderovou ideologii, staví ženy proti mužům a Česko vše ve svém právu již má. Podle zastánců naopak přijetí dokumentu představuje závazek, že ČR služby pro potřebné zajistí a že násilí v zemi je nepřijatelné. Dokument přijalo 37 zemí Rady Evropy a mezi nimi 22 členských států EU.

V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo i s násilnými osobami. Dokument odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Násilí vůči ženám vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci a poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech.

Podle zmocněnkyně je v Česku podfinancovaná prevence a služby pro oběti nejsou dostupné všude po republice. Existuje jediné centrum pro oběti sexuálního násilí v Praze. Utajené azylové domy jsou jen v Praze a Brně. Málo je programů pro násilné osoby. Podle nového výzkumu společnosti proFem se s nějakou formou sexuálního násilí, nátlaku či obtěžování v Česku setkaly bezmála tři pětiny žen mezi 18 a 65 lety. Pětina žen pak zažila znásilnění podle projednávané nové právní definice.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com