Slovní útoky, výhrůžky, fyzické násilí i napadení s těžkými zdravotními následky. Podle analýzy organizace In IUSTITIA jsou aktuálně Ukrajinci a Ukrajinky pobývající na území České republiky z hlediska předsudečného násilí nejohroženější skupinou. V počtu případů se odráží odpor části společnosti vůči pomoci uprchlíkům i vliv dezinformací na podporu Ruska. Autoři studie uvedli, že výsledky monitorování nepředstavují úplný soubor všech kauz, ale jen jejich vzorek. Podotkli, že incidenty nejsou často policii ohlášeny. Data o předsudečných napadeních Ukrajinců a Ukrajinek In IUSTITIA publikovala při příležitosti dvouletého výročí od začátku války na Ukrajině.

„Do Česka jsem se přestěhovala proto, že v mé zemi zuří válka. Nedlouho poté jsem začala pracovat jako sociální pracovnice v pečovatelské službě. Při jedné z návštěv seniorky, která patřila k mým klientům, jsem se setkala s její dcerou. Ta mě začala slovně napadat kvůli tomu, že jsem Ukrajinka. Útok eskaloval až ve výhrůžky smrtí,“ líčí paní O., která se rozhodla na dotyčnou podat trestní oznámení. Její případ patří mezi útoky na Ukrajince a Ukrajinky k prvním, u nichž soud vedle viny pachatele uznal také jeho předsudečnou pohnutku.

Podobných útoků se ale dějí stovky. Zatímco před začátkem války na Ukrajině čítaly případy napadení Ukrajinců a Ukrajinek zaznamenané organizací In IUSTITIA nižší jednotky ročně, aktuálně vzrostly na 29 % z celkové klientely. „Od začátku války dlouhodobě pomáháme 25 klientům z Ukrajiny, dalším 90 jsme za tu dobu poskytli jednorázové poradenství. Alarmující je, že téměř polovina útoků na Ukrajince a Ukrajinky obsahuje fyzické násilí,“ popisuje ředitelka In IUSTITIA Klára Kalibová. „Vedle právní a sociální pomoci napadeným jsme služby rozšířili také o pomoc obětem válečných zločinů, které lze v mnoha případech považovat za tu nejbrutálnější formu předsudečného násilí,“ dodává.

Jak uvádí analýza protiukrajinských a protiruských incidentů „Předsudečné násilí v česku po ruské invazi na Ukrajinu“, v letech 2022 až 2024 (k 12. únoru 2024) zaznamenala společnost In IUSTTITA celkem 59 protiukrajinských a protiruských incidentů. V roce 2022 evidovali 16 protiukrajinských a 14 protiruských incidentů. V obou případech se jednalo o hodnoty, které se vymykají dosavadním trendům. V předchozích letech zaznamenávali nejvýše 5 incidentů útoků pro ukrajinskou národnost, počet útoků pro ruskou národnost byl ještě nižší, v průměru se jednalo o 2 incidenty ročně. „V roce 2023 se počet protiukrajinských incidentů zvýšil na 27 incidentů, zatímco protiruský vůbec nebyl zaznamenán. Od začátku tohoto roku rovněž zatím nebyl zjištěn žádný protiruský incident, ale už 2 protiukrajinské,“ stojí ve zprávě.

Mezi útoky v letech 2022 a 2024 převládaly ty slovní. Druhou nejčastější formou bylo u protiukrajinských incidentů fyzické násilí, které se vyskytovalo u 51 %. Následovalo zastrašování a vyhrožování (27 %). U protiruských incidentů byl druhou nejčastější formou útok na majetek včetně graffiti (43 %), naopak fyzické násilí bylo zastoupeno jen u 14 %. „Jinou formu útoku“ u protiukrajinských incidentů zastupuje především hajlování.

„Co se způsobených škod týká, v obou kategoriích byla nejčastější morální újma (zásah do lidské důstojnosti),“ je dále uvedeno v analýze. „V případě protiukrajinských útoků byla následována psychickou újmou (40 %) a újmou na zdraví s různou obvyklou délkou léčby (31 %), včetně 2 incidentů s trvalými následky.“

U protiruských útoků byla častěji zastoupena majetková škoda (36 %). Zajímavé je, že u protiruských incidentů se téměř nevyskytuje újma na zdraví. Výjimkou je jediný případ – újma na zdraví s dobou léčby nad 7 dní –, který byl navíc spáchán na člověka, který se identifikoval jako Ukrajinec, nikoli Rus. (Podrobněji jsou škody popsány v přiložené tabulce. Jako v případě forem incidentu, také u škod je třeba vzít v potaz skutečnost, že 1 incident mohl zahrnovat více typů škody.)

Místa incidentů se sledují na krajské a lokální úrovni. Z hlediska krajů jasně převládá hlavní město Praha. Stalo se zde 60 % protiukrajinských incidentů a 79 % protiruských incidentů. Protiukrajinské incidenty se dále objevily čtyřikrát v Plzeňském a třikrát v Jihomoravském kraji. Dva incidenty se staly ve a Středočeském, Ústeckém a Karlovarském, kraji. Jeden incident v, Libereckém, Pardubickém, Královéhradeckém, Olomouckém a Zlínském kraji. Protiruské incidenty byly dále zjištěny v Olomouckém (2x) a Jihočeském kraji (1x).

Pokud jde o lokalitu, protiukrajinské incidenty se nejčastěji stávaly ve veřejném prostoru (29 %) a v domově oběti (16 %), v menší míře se pak děly na internetu, v dopravních prostředcích, v hostinském zařízení, v zaměstnání, ve škole, na sportovišti a v obchodu. U protiruských útoků autoři studie vypozorovali nejčastější zastoupení domova oběti (36 %) a dopravních prostředků (21 %), následuje veřejný prostor, škola, hostinské zařízení a obchod.

Ve své analýze společnosti také sleduje charakteristiky na úrovni známosti útočníka, počtu útočníků a skutečnosti, zda se jedná o příznivce krajní pravice. V obou kategoriích incidentů častěji útočili jednotlivci oproti skupinám 2 a více osob. Příznivci krajní pravice byli mezi útočníky zastoupeni jen výjimečně, avšak i toto zjištění je poznamenáno vyšším podílem incidentů s hodnotou „neznámé“ zejména u protiruských incidentů.

PŘÍKLADY ÚTOKŮ NA UKRAJINCE A UKRAJINKY V ČR

Napadené ženy

Dvě ženy z Ukrajiny byly napadeny skupinou tří mužů během poutě, na kterou ženy se svými dětmi vyrazily. Zatímco seděly u cesty, zastavilo u nich auto. Řidič se jich zeptal, jestli jsou z Ukrajiny. Když to potvrdily, poodjel, vystoupil z auta, začal jim sprostě nadávat a poté na ně fyzicky zaútočil. „Nejdříve jsem dostala tři rány pěstí do tváře. Potom mně začal tahat za vlasy, abych vstala. Vzápětí se vrhl na kamarádku,“ popsala útok napadená. Ta se posléze snažila zavolat policii, což jí znemožnili další dva útočníci, kteří ji napadli zezadu. Druhé napadené způsobil útočník, než z místa činu ujel, otevřenou zlomeninu čelisti a dále zlomeniny lícní kosti a nosních kůstek. V bezvědomí musela být převezena do nemocnice. Ženy odmítají, že by útočníky znaly, či že by s nimi dokonce měly nějaký předchozí spor. Hlavní útočník byl policií dopaden a je obviněn z trestných činů „ublížení na zdraví“ a „výtržnictví“, za což mu hrozí trest odnětí svobody v délce až 5 let. Další dva spolupachatelé nebyli ztotožněni. Státní zástupkyně v obžalobě podané k okresnímu soudu jeho čin označila za národnostně motivovaný. Pro pachatele požaduje dvouletý podmíněný trest odložený na dva a půl roku.

Zlomený prst

Chlapec dlouhodobě čelí šikaně spolužáků pro ukrajinskou národnost. Nejdříve jej napadali verbálně a několikrát mu zničili mobilní telefon. Následně jej napadli fyzicky, přičemž mu jeden útočník zlomil prst. Napadení řeší rodiče spolu s ženou, která chlapce doučuje česky. Vedení školy s ní ale odmítá jednat. Policie se útokem nezabývá, neboť podezřelým je dítě mladší 15 let.

Skenerem po hlavě

Žena původem z Ukrajiny byla dlouhodobě verbálně napadána kolegou z Ruska. Nadával jí do „ukrajinských sviní“. To v prosinci 2022 eskalovalo do fyzického útoku, kdy útočník hodil na ženinu hlavu skener a následně jí tahal za vizitku, kterou měla pověšenou na krku. Věcí se začala zabývat policie, která věc po velmi dlouhou dobu šetřila jako pouhý přestupek, nicméně po intervencích advokátky spolupracující s organizací In IUSTITIA se věc dostala do trestního řízení. Aktuálně končí přípravné řízení, kdy pachatel je stíhán pro přečin „násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci“ podle § 352 odst. 2 trestního zákoníku.

Popis dalších případů naleznete ZDE.

Zdroj: In IUSTITIA
Ilustrační foto: canva.com a In IUSTITIA