Evropská komise by měla více kontrolovat, zda její opatření vydaná vůči členským zemím v případě porušení principů právního státu jsou řádně odůvodněná a zda daná země případná nápravná nařízení opravdu plní a následně je nezruší. Uvádí se to ve zprávě aktuálně zveřejněné Evropským účetním dvorem (EÚD). Porušení zásad právního státu daným členským státem může vést k zablokování finančních prostředků z EU, což se nyní děje například v případě Maďarska či Polska.

„Nové záruky EU pro oblast právního státu představují chvályhodný krok vpřed,“ uvedla Annemie Turtelboomová, členka Evropského účetního dvora, která audit vedla. „Nástroje mají ale ještě určité slabiny. Vzhledem k tomu, že právní stát je jednou ze základních hodnot EU, by jistě bylo potřebné, aby byl systém dokonalejší.“

Jak Evropský účetní dvůr uvedl, v případě Maďarska byl návrh na zablokování finančních prostředků řádně zdůvodněn. U ostatních států však auditoři nebyli vždy schopni ověřit důvody, proč byl využit určitý nástroj, a nikoli jiný. Dospěli proto k závěru, že komise nemůže transparentně prokázat, že finanční zájmy EU jsou náležitě chráněny ve všech členských státech. Audit se týkal opatření Evropské komise ve vztahu ke vzorku šesti zemí EU – Bulharska, Řecka, Itálie, Maďarska, Polska a Rumunska.

„Nové nástroje umožňující blokovat finanční prostředky zajišťují lepší ochranu rozpočtu EU v případech, kdy členské státy nedodržují zásady právního státu. Hrozí ale, že z plnění nápravných opatření se stane pouhé zaškrtávání kolonek,“ uvedl ve své zprávě Evropský účetní dvůr. „Například ohlášené zřízení orgánu pro otázky prověřování bezúhonnosti samo o sobě automaticky nezajišťuje účinný boj proti korupci,“ dodal. Auditoři EU také podle něj upozorňují na riziko, že nápravná opatření mohou být zrušena, jakmile budou rozpočtová opatření odvolána.

Rozpočtová opatření související s oblastí právního státu se v současné době uplatňují proti Maďarsku a Polsku. Jejich odhadovaný dopad činí u Maďarska 22 miliard eur (558 miliard Kč) a u Polska 134 miliard eur (3,4 bilionu Kč). Evropský účetní dvůr poznamenal, že to nejsou zatím reálné částky, protože se jedná pouze o potenciální dopad na budoucí platby a závazky až do konce tohoto desetiletí. Jinými slovy, přímé rozpočtové důsledky jsou dosud daleko nižší, než by se z uvedených částek mohlo zdát.

Rozhodnutí o blokování nebo uvolnění prostředků EU by měla být založena na technické a právní analýze. Nicméně právě v této souvislosti označili auditoři EU za další riziko fakt, že nakonec mohou hrát rozhodující úlohu politické aspekty. Rozhodnutí o zrušení rozpočtových opatření totiž budou pravděpodobně projednávána s dalšími důležitými rozhodnutími, která vyžadují jednomyslnost při hlasování všech 27 členských států.

„Přesně k této situaci došlo v prosinci 2023, několik týdnů po konci tohoto auditu, kdy bylo nutné přijmout rozhodnutí pro oblast právního státu v Maďarsku současně s hlasováním o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, proti němuž právě Maďarsko původně vznášelo námitky,“ poznamenal účetní dvůr ve své tiskové zprávě. Právě vzhledem k tomu, že Budapešť nakonec zahájení přístupových rozhovorů nezablokovala, objevily se v médiích i mezi experty otázky, co za to dostala. A zda to nebylo právě odblokování některých zmrazených peněz z unijních fondů.

Evropský účetní dvůr je nezávislý kontrolní orgán EU se sídlem v Lucemburku. Zaměstnává přibližně 950 lidí, z toho přes 30 Čechů, v oblasti auditu, podpory a administrativy ze všech členských států EU. Jeho cílem je přispívat ke zlepšení finančního řízení EU, posílit tak důvěru občanů a účinně reagovat na současné i budoucí výzvy, jimž EU čelí.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com