Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podepsala zákon o změnách v trestním právu, jehož předlohu podobně jako instituce Evropské unie v minulosti sama kritizovala. Hlava slovenského státu současně novinářům 16. února řekla, že vládní novelu trestního zákoníku a souvisejících zákonů nechá přezkoumat ústavním soudem a požádá ho o pozastavení jejich platnosti. Postup hlavy státu kritizovala vládní strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD), opozice ho naopak uvítala.

 

Nevyužití práva veta, k jehož prolomení má vládní koalice ve sněmovně dostatek hlasů, prezidentka Zuzana Čaputová zdůvodnila tím, že ústavní soud bude mít více času na prozkoumaní novely. Ta počítá až na výjimky se snížením trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu a se zkrácením promlčecích lhůt trestných činů, a to už od poloviny března. O pět dnů později by pak měl být zrušen elitní útvar prokuratury ÚSP, který vykonává dozor také nad vyšetřováním kauz, mimo jiné z doby dřívějšího vládnutí strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) nynějšího premiéra Roberta Fica.

Pokud schválená novela trestního zákoníku a souvisejících zákonů nabude právní moci, budou se například nižší tresty vztahovat také na kauzy, které soudy dosud nestihly pravomocně uzavřít. To platí i pro případ, že by až později byla ustanovení schváleného zákona zrušena či zpřísněna nebo jejich platnost pozastavena.

 

Nebyly důvody ke zkrácenému legislativnímu řízení

„Napadáme tu novelu jako celek z procesních důvodů. Jsem přesvědčena, že nebyly přítomné důvody ke zkrácenému legislativnímu řízení. Zároveň v podání k ústavnímu soudu ovšem upozorňuji na konkrétní nedostatky, kde protiústavnost dosahuje značné intenzity,“ řekla prezidentka Zuzana Čaputová. Už po schválení zákona ve sněmovně uvedla, že udělá všechno proto, aby nenabyl právní moci; dříve zase řekla, že je připravena novelu vetovat.

Zuzana Čaputová při dnešním zdůvodnění svého postupu řekla, že ve sporu o nabytí právní moci změn v trestním právu se hraje o čas. Dodala, že k posouzení dostala zákon nestandardně až po šesti dnech od jeho schválení. Zákon bude po prezidentčině podpisu odeslán ke zveřejnění ve Sbírce zákonů, což má na starosti ministerstvo spravedlnosti. V případě, že ústavní soud vyhoví návrhu prezidentky Čaputové na pozastavení právních účinků změn v trestním právu, bude toto rozhodnutí závazné až po jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů.

Po dřívější kritice opozice i odborníků, že obecné zkrácení promlčecích lhůt se bude vztahovat také na trestný čin znásilnění, Fico dopisem vyzval Čaputovou, aby zákon vetovala, a zároveň hlavě státu předložil úpravy ohledně nového nastavení promlčeních lhůt u násilné kriminality.

Strana Hlas-SD předsedy parlamentu a prezidentského kandidáta Petera Pellegriniho rozhodnutí Zuzany Čaputové ve věci zákona kritizovala. „Svým postupem znemožnila prezidentka Národní radě případnou opravu ustanovení, která by mohla přinést vyšší pocit bezpečnosti lidí, znejištěných neustálým strašením a voděním za nos ze strany opozice,“ uvedla strana v prohlášení.

Exministryně spravedlnosti za opoziční stranu Svoboda a Solidarita Mária Kolíková postup hlavy státu uvítala. „Jediná šance, jak zastavit tento zákon, je včas ho dostat k ústavnímu soudu,“ řekla Kolíková novinářům. Podobně reagoval i předseda nejsilnější opoziční strany Progresivní Slovensko Michal Šimečka.

Vláda obhajuje změny v trestním právu snahou o sladění slovenské právní úpravy se zákony platnými v evropských zemích, ÚSP zase považuje za podjatou instituci.

 

Beztrestnost pro stíhané lidi s vazbou na vládní koalici

Podle opozice je cílem hlavně zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici. Novela trestního zákoníku například umožní viníkům, aby za některé trestné činy dostali od soudu pouze podmínku i v případě, že nyní jim hrozí dlouholeté vězení.

V kauzách z doby dřívějšího vládnutí Směru-SD byly obviněné nebo odsouzené desítky osob. Stíhání čelí také dva poslanci Směru-SD, včetně bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara. Vyšetřování řady těchto případů začalo, když byl Směr-SD v opozici. Až tehdy Ficova strana kritizovala vysoké trestní sazby na Slovensku a činnost ÚSP, který v zemi funguje od roku 2004.

Podle opozice i médií schválené změny v trestním právu pomohou také Gašparovi a v některých sledovaných kauzách bude muset být stíhání zastaveno, mimo jiné v případu obžalovaného guvernéra slovenské centrální banky (NBS) a bývalého ministra financí za Směr-SD Petera Kažimíra.

 

Změny v trestním právu znamenají nebezpečí narušení právního státu

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) v prosinci uvedl, že vládní návrh změn v trestním právu na Slovensku znamená vážné nebezpečí narušení právního státu. V lednu pak Evropský parlament schválil vůči Slovensku kritickou rezoluci. Evropská komise dříve zase vyzvala Slovensko, aby nepokračovalo ve změnách trestního zákoníku ve zrychleném řízení včetně snížení trestů za korupci a aby nerušilo elitní složku prokuratury bez důkladného uvážení.

Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders podle listu SME poslal ministru spravedlnosti Borisi Suskovi dopis, v němž varoval před následky, pokud parlament změny skutečně přijme. Reynders uvedl, že novely způsobí „nenapravitelné škody“ a že bude unijní exekutiva nucena zasáhnout v zájmu ochrany evropského práva a finančních zájmů EU.

Proti změnám v trestním právu, které prosadila Ficova vláda bez předchozí širší odborné diskuse, od prosince opakovaně protestovaly v ulicích slovenských měst tisíce lidí. V reakci na výtky evropských institucí slovenská vládní koalice upravila předlohu tak, že například zpřísnila tresty mimo jiné za podvody s penězi EU či za krácení cla, které je příjmem unijního rozpočtu. Soudy také nebudou muset přednostně ukládat tresty domácího vězení místo trestu odnětí svobody, jak navrhovala vláda.

Vládní koalici kvůli obstrukci opozice při jednání sněmovny nevyšel původní plán zrušit ÚSP už k polovině ledna.

Situaci na Slovensku ohledně změn v trestním právu se bude AD nadále věnovat.

 

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com