Právní věty rozhodnutí, schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 14. února 2024:

 

Náhrada škody, Liberace, § 2913 odst. 2 o. z.

Za překážku ve smyslu § 2913 odst. 2 věty první o. z. lze považovat skutkovou okolnost, která znemožňuje splnění smluvní povinnosti škůdce, vznikla-li (zcela) mimo sféru jeho kontroly, jejímu působení není ani nebylo možno zamezit při vyvinutí úsilí, které lze rozumně požadovat na osobě v postavení škůdce, její vznik a skutečnost, že působí jako překážka, nemohla rozumná osoba v postavení škůdce v době uzavření smlouvy předpokládat (s adekvátní mírou pravděpodobnosti) a tato okolnost se svou mimořádností zcela vymyká okolnostem, k nimž v typově podobných situacích dochází.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2023, sp. zn. 23 Cdo 125/2022)

 

Moderační právo soudu, Smluvní pokuta, Právní úkony, § 2051 o. z., § 41 odst. 2 o. s. ř.

Za návrh na snížení smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. lze považovat takový procesní úkon (námitku) dlužníka (žalovaného), ze kterého je patrno, že se dlužník domáhá (byť i jen částečného) zamítnutí žaloby z důvodu, že má požadovanou smluvní pokutu za nepřiměřenou (popírá přiměřenost její výše); není nezbytné, aby se dlužník výslovně dožadoval aplikace moderačního oprávnění soudem, tj. aby výslovně navrhoval snížení smluvní pokuty.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1398/2022)

 

Rodičovská odpovědnost (o. z.), § 858 o. z., § 866 o. z., § 869 odst. 1 o. z., § 870 o. z., § 871 odst. 1 o. z.

Důvodem pro pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti soudním rozhodnutím (§ 869 o. z.) může být i trvalá duševní porucha (plně svéprávného) rodiče, i když nevyžaduje dlouhodobou hospitalizaci rodiče ve zdravotnickém zařízení. V takovém případě – vyžaduje-li to současně zájem dítěte – soud může pozastavit výkon rodičovské odpovědnosti rodiče v celém rozsahu nebo jen v rozsahu některých jejích složek (případně jen některých právních jednání), v závislosti na tom, v jaké míře není rodič schopen (není způsobilý) z důvodu duševní poruchy rodičovskou odpovědnost vykonávat. V odůvodněných případech soud může rodiči, jemuž byl (lhostejno v jakém rozsahu) pozastaven výkon rodičovské odpovědnosti, určit soudním rozhodnutím styk s dítětem.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. 24 Cdo 3883/2022)

 

Insolvenční řízení (účinky, zahájení), Přihláška pohledávky, Odpovědnost státu za škodu [Odpovědnost státu za újmu], § 3 odst. 1 písm. b) předpisu č. 82/1998 Sb., § 4 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb., § 16 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb., § 32 předpisu č. 82/1998 Sb., § 140c insol. zák., § 141a insol. zák., § 173 odst. 1 insol. zák., § 173 odst. 3 insol. zák., § 183 insol. zák., § 184 insol. zák.

Za škodu způsobenou v době od 1. ledna 2013 soudním exekutorem při výkonu veřejné moci přenesené na něj zákonem odpovídá pouze stát; ve sporu o náhradu takové škody vedeném proti němu poškozeným není (proto) soudní exekutor pasivně věcně legitimován.

Jestliže v době do skončení propadné přihlašovací lhůty určené rozhodnutím o úpadku (§ 136 odst. 1 písm. d/, § 173 odst. 1 insolvenčního zákona) již poškozený má vůči státu (neuspokojenou) pohledávku z titulu odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím soudního exekutora coby úřední osoby při výkonu státní správy, pak stát může přihlásit do insolvenčního řízení vedeného na majetek onoho soudního exekutora regresní pohledávku podle § 16 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) jako vázanou na splnění odkládací podmínky (spočívající v tom, že uhradí poškozenému škodu, kterou mu soudní exekutor způsobil).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2023, sp. zn. 29 Cdo 1838/2022)

 

Incidenční spory (žaloba odpůrčí), Incidenční spory (odporové spory), Pasivní legitimace, Smlouva zástavní, § 237 odst. 1 insol. zák., § 239 odst. 1 insol. zák., § 240 insol. zák.

Uzavře-li dlužník jako zástavce v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení zástavní smlouvu, podle níž poskytne bez přiměřeného protiplnění svůj majetek k zajištění pohledávky zástavního věřitele vůči třetí osobě (obligačnímu dlužníku), jde za splnění dalších předpokladů uvedených v § 240 insolvenčního zákona o neúčinný právní úkon (neúčinné právní jednání). Jen z toho, že dlužník (jako zástavní dlužník) a třetí osoba (jako obligační dlužník) tvoří koncern, nelze dovozovat, že insolvenční správce může s úspěchem odporovat též takové zástavní smlouvě uzavřené v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení (§ 240 odst. 3 insolvenčního zákona).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2023, sen. zn. 29 ICdo 40/2021)

 

Incidenční spory (žaloba odpůrčí), Zástavní právo, Zvýhodňování věřitele, Insolvenční řízení (zásady), § 241 odst. 5 písm. a) insol. zák., § 241 odst. 3 písm. d) insol. zák.

Přiměřenou protihodnotou poskytnutou dlužníku ve smyslu § 241 odst. 5 písm. a/ insolvenčního zákona může být i okolnost, že hodnota dlužníkova majetku se nezmenší (je odvrácena hrozící skutečná škoda). Přitom musí jít o dostatečně konkrétní (nikoliv jenom hypotetickou) hrozící škodu a rozsah, v jakém je škoda odvrácena (o jakou hodnotu se nezmenší majetek dlužníka, který by v insolvenčním řízení bylo možno zpeněžit za účelem uspokojení věřitelů), musí být přiměřeně ekvivalentní hodnotě zřízení zajištění závazku dlužníka. Pro účely posouzení, zda šlo o neúčinné právní jednání podle § 241 odst. 3 písm. d/ insolvenčního zákona, není významné, že dlužník mohl přijmout i jiné opatření k odvrácení hrozící škody.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2023, sen. zn. 29 ICdo 55/2021)

 

Incidenční spory (žaloba odpůrčí), Exekuce, Přikázání pohledávky, § 235 insol. zák., § 241 insol. zák., § 175 předpisu č. 280/2009 Sb., § 177 předpisu č. 280/2009 Sb., § 178 předpisu č. 280/2009 Sb.

Provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) tím, že poskytovatel platebních služeb (peněžní ústav) na základě exekučního příkazu odepíše vymáhanou pohledávku z účtu povinného (dlužníka) a vyplatí ji oprávněnému (věřiteli), není „právním jednáním povinného“ (dlužníka). Jde naopak o (s)plnění dluhu (závazku) dlužníka (povinného) vynucené státní mocí proto, že dlužník žádnou vůli dluh splnit neprojevuje, nebo dokonce projevuje vůli opačnou (dluh neuhradit).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2023, sen. zn. 29 ICdo 108/2022)

 

Společné jmění manželů, Insolvence, Vypořádání SJM, Insolvenční správce, Smír, § 99 odst. 3 předpisu č. 99/1963 Sb., § 159 odst. 1 předpisu č. 182/2006 Sb., § 268 předpisu č. 182/2012006 Sb., § 270 odst. 1 předpisu č. 182/2006 Sb., § 271 předpisu č. 182/2006 Sb., § 274 předpisu č. 182/2006 Sb., § 272 předpisu č. 182/2006 Sb.

Usnesení, jímž insolvenční soud schválil dohodu o vypořádání společného jmění manželů uzavřenou insolvenčním správcem (popř. insolvenčními správci), lze napadnout (jen) návrhem (žalobou) na jeho zrušení, který lze podat do tří let od právní moci usnesení o jejím schválení. Insolvenční soud může zrušit usnesení o schválení takové dohody, je-li neplatná podle hmotného práva; vyvolaný spor není incidenčním sporem.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2023, sen. zn. 29 ICdo 36/2023)

 

Smlouva spotřebitelská, § 2390 o. z., § 2 odst. 1 předpisu č. 257/2016 Sb. ve znění do 30. 6. 2017, § 3 odst. 1 předpisu č. 257/2016 Sb. ve znění do 30. 6. 2017, § 7 předpisu č. 257/2016 Sb. ve znění do 30. 6. 2017, § 5 odst. 2 o. z., směrnice 2008/48/ES, směrnice 2014/17/EU

O spotřebitelský úvěr jde vždy, je-li věřitelem ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, poskytovatel (ten, kdo jako podnikatel spotřebitelský úvěr poskytuje). Stejně tak jde o spotřebitelský úvěr, jestliže v procesu úvěrování spotřebitele vystupuje jako prostředník zprostředkovatel (ten, kdo jako podnikatel spotřebitelský úvěr zprostředkovává), i když věřitelem ze smlouvy, ve které se tento úvěr sjednává, není poskytovatel ve výše uvedeném smyslu.

Absence příslušného oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů nemá sama o sobě vliv na povahu či platnost smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2023, sp. zn. 33 Cdo 2919/2022)

 

Likvidace právnické osoby (o. z.), Zápis do veřejného rejstříku, § 82 předpisu č. 304/2013 Sb., § 198 o. z.

Nezjistí-li likvidátor jmenovaný soudem nebo jiným orgánem veřejné moci po provedení potřebného šetření žádný majetek právnické osoby, podá bez dalšího návrh na její výmaz z veřejného rejstříku podle § 82 odst. 1 věty druhé z. v. r., nebrání-li tomu překážky uvedené v § 82 odst. 2 z. v. r., popř. probíhající trestní stíhání proti právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim (srov. § 90 odst. 2 z. v. r. ve spojení s § 32 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim). Postup podle § 198 odst. 2 o. z. není v takovém případě zapotřebí.

Pro účely posouzení, zda hotové výdaje vzniklé likvidátorovi v souvislosti s postupem podle § 198 odst. 2 o. z. lze považovat za účelně vynaložené ve smyslu § 9 odst. 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, je nutné zabývat se tím, zda likvidátor mohl nejpozději v okamžiku, kdy uplynula lhůta „bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 198 odst. 2 o. z., důvodně předpokládat, že nezjistí žádný majetek právnické osoby.

(Návrh stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 203/2023)

 

Zdroj: Nejvyšší soud
Ilustrační foto: canva.com