Kulatý stůl na téma Dohoda o vině a trestu ve vztahu ke zvlášť zranitelným obětem uspořádaly první únorový den ve sněmovně poslankyně Ing. Mgr. Taťána Malá a Ing. Barbora Urbanová. Se svými příspěvky vystoupili JUDr. Igor Stříž, nejvyšší státní zástupce, JUDr. Lucie Hrdá, advokátka a spoluzakladatelka organizace Bez trestu, advokát Mgr. Lukáš Trojan, člen představenstva ČAK a Unie obhájců ČR, a Mgr. Karel Dvořák, náměstek ministra spravedlnosti. Diskuse se následně zúčastnily další významné osobnosti z řad státních zástupců, psychologů, soudních znalců a dalších.

Dohod o vině a trestu přibývá, objevují se ale i pochybnosti a otázky, zda by v této souvislosti neměla být posílena role zvlášť zranitelných obětí. Aby pachatelé neodcházeli od soudu s podmínkou, zatímco oběti si odnášejí do života hluboké šrámy a traumata, se kterými se vyrovnávají třeba i dlouhé roky. Jak upozornila advokátka Lucie Hrdá, oběti závažných trestných činů si v počáteční fázi krátce po útoku často neuvědomují a nepřipouští, jak hluboce jsou zraněni a traumatizováni, mohou mít pocit, že vše zvládají a odbornou pomoc nepotřebují. Trauma na ně ale může dolehnout až po mnoha týdnech i měsících, což potvrzují i psychologové a soudní znalci.

A právě mnohé příklady z praxe, které ukazují, že dohoda o vině a trestu není vždy ideálním způsobem řešení, vedou podle Lucie Hrdé k otázce změny institutu dohody o vině a trestu. Oběť se nemůže odvolat, což podle dosavadních zkušeností není ve všech případech vhodné. A není také vždy jisté, zda při využití dohody dochází k adekvátnímu potrestání pachatele. Následně má celý tento proces vliv i na výši odškodnění oběti.

Zvlášť zranitelné oběti mají zvláštní postavení, podle zákona platí povinnost přistupovat k nim citlivě. „Ale při využití institutu dohody to vlastně neplatí a na jejich pocit bezpečí se tu nebere ohled,“ popisuje Barbora Urbanová, podle níž možnost uzavřít dohodu o vině a trestu u trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti jde proti zájmům obětí. Proto se obě poslankyně rozhodly najít odbornou i politickou shodu k vhodnému řešení tak, aby se dostalo spravedlnosti všem stranám.

Dbát na zájmy a ochranu práv poškozeného a ukládat přiměřené tresty

„Systém uzavírání dohod o vině a trestu je nastaven správně, není třeba vylučovat žádné trestné činy, je ale nutné, aby státní zástupci při sjednávání dohod chránili zájmy poškozených,“ míní advokát Lukáš Trojan, místopředseda Sekce ČAK pro právo trestní, člen představenstva ČAK a člen prezídia Unie obhájců. „Právní ochraně poškozeného by prospělo povinné zastoupení zmocněncem,“ dodává.

„Pro oběti je trestní řízení extrémně traumatizující. Uzavřením dohody je možné se vyhnout hlavnímu líčení, při kterém dochází k dokazování, jež může trauma poškozeného ještě více a dramaticky prohloubit. Dohoda o vině a trestu tak může být pro oběti i určitým východiskem,“ vysvětluje Lukáš Trojan. „Musí v ní být ale zároveň dostatečně garantována práva poškozeného a obviněnému musí být uložen přiměřený trest,“ zdůrazňuje Lukáš Trojan. Soudy by pak podle něj při schvalování dohod měly pečlivě zkoumat parametry dohody o vině a trestu, včetně druhu a výše trestu.

Dohody o vině a trestu výrazně zkracují soudní proces, rychlost ale i podle vyjádření vrchní státní zástupkyně JUDr. Lenky Bradáčové, Ph.D., není to nejdůležitější. Podstatné je čin řádně a důkladně prošetřit, ochránit oběti, uložit pachateli odpovídající trest. A tresty by měly být individualizované.

Podle Mgr. Tomáše Foldyny, prezidenta Unie státních zástupců, navrhují státní zástupci dohodu o vině a trestu častěji i proto, že co nejméně zatěžuje všechny zúčastněné osoby i společnost. Dohoda je šetrnější k obětem trestných činů, protože se vyhnou projednávání případu před soudem a nejsou vystaveny druhotné viktimizaci.

Zlepšit přístup k obětem, vzdělávat soudce a další pracovníky v justici

U kulatého stolu panovala shoda, že je třeba především zlepšit přístup ke zranitelným obětem a vzdělávat ty, kteří s poškozenými pracují, aby věděli, jak se zvlášť zranitelnými oběťmi citlivě jednat, jak k nim přistupovat a předcházet druhotné viktimizaci, jak jim pečlivě naslouchat. Podle Igora Stříže jsou lidé na státním zastupitelství proškoleni, na soudech ale podobná specializace chybí. Domnívá se také, že by soudci měli více a lépe zdůvodňovat a vysvětlovat svá rozhodnutí.

Dohoda o vině a trestu může být podle vyjádření diskutujících dobrým sluhou, ale zlým pánem. V některých případech může být vhodná a výhodná, v jiných ale vyvolává otázky, zda nejde spíše proti obětem či zda nejde například jen o ulehčení práce.

Dohoda o vině a trestu se stala součástí českého trestního řádu v roce 2012. Obviněný přizná vinu, vzdá se práva na projednání případu před soudem a přijme trest navržený státním zástupcem. Soudní líčení se nekoná, soud jen schválí dohodu a vynese rozsudek. Od října 2020 je pak možné uzavřít dohodu o vině a trestu u všech trestných činů, včetně závažných.

Redakce AD
Foto: redakce AD