Kárná řízení se soudci, státními zástupci a exekutory by měla být dvoustupňová, účastníci se proti nim budou moci odvolat. Počítá s tím návrh Ministerstva spravedlnosti, který ve středu projedná vláda. Novela obsahuje i řadu dalších změn, týkají se mimo jiné složení kárných senátů nebo zavedení možnosti dohody o vině a kárném opatření.

V současnosti je jediným kárným soudem Nejvyšší správní soud (NSS) a rozhodnutí kárného senátu lze zvrátit pouze návrhem na obnovu řízení či ústavní stížností. Nově by kárná řízení spadala v prvním stupni pod Vrchní soudy v Praze a v Olomouci. Odvolacím kárným soudem pak má být vedle NSS i Nejvyšší soud (NS).

Novela zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, upravuje složení kárných senátů. V prvním stupni by měly být sedmičlenné, zasedal by v nich soudce vrchního soudu jako předseda senátu, dále soudce NS a soudce NSS. U kárných řízení soudců by složení senátu doplnil další soudce z nižších stupňů soudní soustavy a tři přísedící: státní zástupce, advokát a člověk s jiným právnickým povoláním.

U kárných řízení státních zástupců a exekutorů by v senátu byli předseda z vrchního soudu, soudce NS a NSS. U žalobců by pak přísedícími byli tři státní zástupci a advokát, u exekutorů dva exekutoři, advokát a jeden přísedící navržený ombudsmanem.

Odvolací kárné senáty budou podle novely složené z předsedy senátu, jeho zástupce, čtyř soudců a dvou přísedících. Zasedali by v nich tři soudci NS a tři soudci NSS. Přísedícími ve věcech soudců budou dva advokáti, ve věcech státních zástupců dva státní zástupci a ve věcech exekutorů dva exekutoři. Výjimkou by bylo kárné řízení s nejvyšším státním zástupcem, které by řešil senát složený ze šesti soudců. V případě rovnosti hlasů bude mít v odvolacím senátu rozhodující hlas jeho předseda.

NS a NSS podle návrhu budou jednat a rozhodovat také ve tzv. sjednocujícím kárném senátu, jehož cílem bude sjednocovat judikaturu. Má být složený ze tří soudců z kárných senátů z NS a tři soudců z kárných senátů na NSS. Pokud by byli členy kárných senátů na obou soudech více než tři soudci, určí se, kdo bude členem sjednocujícího kárného senátu losem.

Možnost dohody o vině a kárném opatření

Novela dále zavádí možnost dohody o vině a kárném opatření. Ten, proti komu je návrh podán, v ní bude muset prohlásit, že spáchal skutek, který je předmětem dohody. Kárný senát dohodu neschválí, pokud ji bude považovat za nesprávnou či nepřiměřenou.

Návrh chce také omezit okruh případů, v nichž se soudcům a státním zástupcům dočasně zproštěným výkonu funkce zpětně doplácí část platu. Nynější znění zákona totiž umožňuje kárně obviněnému, aby se účelově vzdal funkce – tím zastaví kárné řízení, čímž se nejen vyhne sankci, ale dosáhne také doplacení platu, na které by v případě svého odvolání z funkce neměl nárok. V případě, že ale bude obviněný požadovat pokračování kárného řízení i poté, co se funkce vzdá, nebude mu plat doplacen pouze v případě, kdy senát rozhodne, že se kárného provinění skutečně dopustil.

Ministerstvo chce, aby pravidla k tvorbě kárných senátů nabyla účinnosti od letošního července, ostatní ustanovení by měla začít platit příští rok.

Soudcům i státním zástupcům hrozí za kárné provinění důtka, snížení platu či nejpřísnější odvolání z funkce, soudcům navíc odvolání z funkce předsedy senátu. Exekutora lze za kárný delikt postihnout napomenutím, pokutou nebo odvoláním z exekutorského úřadu.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com