Zákon na ochranu oznamovatelů o protiprávní činnosti, který je účinný od loňského srpna, poskytuje nárok na ochranu proti odvetným opatřením ze strany zaměstnavatele. Veřejnost ale zatím s tímto zákonem a garantovanou ochranou nemá dostatečné zkušenosti, často panuje skepse. Lidé mnohdy neví, jak by měli postupovat, nejsou zaměstnavatelem proškoleni a informace bývají zveřejněné pouze na internetových stránkách. Jak a proč zákon o whistleblowingu využívat?

Mezi lidmi stále panuje skepse k tomu, že by jejich oznámení protiprávní činnosti na pracovišti mohlo k něčemu vést. Pokud se s nekalými praktikami na pracovišti setkají, probírají situaci nejčastěji s rodinou a kolegy, nebo situaci vůbec neřeší. Jde o velký přelom a lidé se zákonem ještě neumí zacházet. Mnozí o existenci zákona o ochraně oznamovatelů dokonce neví nebo neznají pojem whistleblower – oznamovatel.

Až se zákon dostane více do povědomí veřejnosti, lidé získají více zkušeností, mohlo by se vnímání whistleblowingu (informování o nezákonných, neetických či škodlivých praktikách) změnit. Situaci mohou do budoucna zlepšit také rozhodnutí soudů. Ochrana oznamovatelů může mít zásadní pozitivní společenský dopad jak v oblasti prevence korupce a protiprávního jednání, tak v podobě ochrany životů a zdraví či životního prostředí.

„Cílem právní úpravy je ochrana potenciálních oznamovatelů protiprávního jednání a prevence protiprávního jednání obecně. Oznámení se může týkat jakéhokoliv trestného činu, přestupku, za který je možné uložit pokutu s horní hranicí nejméně 100 tisíc korun,“ popisuje Mgr. Barbora Klimešová z AK Bříza & Trubač. „Může jít o porušení právního předpisu nebo předpisu EU v některé z těchto oblastí: ochrany spotřebitele, daně z příjmu právnických osob, hospodářské soutěže veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek, ochrany osobních údajů, ochrany životného prostředí a podobně,“ vyjmenovává.

Před odvetnými opatřeními jsou chráněni zejména zaměstnanci, obchodní partneři zaměstnavatelů, OSVČ, stážisté, dobrovolníci, osoby, které oznamovateli pomohou protiprávní jednání oznámit nebo odhalit.

Oznamovatel si může vybrat, zda má důvěru ve vnitřní oznamovací systém zaměstnavatele, nebo se při pochybnostech o dostatečné ochraně může obrátit také na Ministerstvo spravedlnosti či na orgány činné v trestním řízení.  „Oznámení má obsahovat jméno, příjmení, datum narození, nebo jiné údaje, z nichž lze dovodit totožnost oznamovatele,“ říká Barbora Klimešová.

Jak postupuje příslušná osoba po podání oznámení

V systému whistleblowingu musí být zvolena takzvaná příslušná osoba, která oznámení přijímá a dále řeší a komunikuje s oznamovatelem.

„Příslušná osoba může být pouze fyzická osoba, bezúhonná, zletilá a svéprávná. Mezi povinnosti a obsah činnosti příslušné osoby patří přijímat a posuzovat důvodnost oznámení, navrhovat povinnému subjektu opatření k nápravě, zachovávat mlčenlivost, postupovat při výkonu činnosti nestranně, plnit pokyny povinného subjektu v zákonem stanovených mezích a vést evidenci o přijatých oznámeních,“ popisuje Mgr. Tereza Železná z AK Bříza & Trubač. „Příslušná osoba má povinnost písemně vyrozumět oznamovatele o přijetí oznámení do 7 dnů ode dne přijetí oznámení, posoudí důvodnost oznámení a musí písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení,“ vysvětluje. Ve složitých případech je možné tuto lhůtu prodloužit o 30 dnů, nejvýše však dvakrát.

Za vědomě nepravdivé oznámení může hrozit fyzické osobě pokuta až 50 tisíc korun. Za přestupky příslušné osoby, například pokud nevyrozumí oznamovatele o výsledku oznámení ve lhůtě, hrozí pokuta až 100 tisíc korun. A za přestupky povinných subjektů, například když umožní, aby oznamovatel nebo sekundárně chráněná osoba byli vystaveni odvetným opatřením, když neurčí příslušnou osobu, nezajistí přijetí vhodných opatření k nápravě a podobně, může hrozit pokuta až milion korun.

Redakce AD
Foto: canva.com