Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny na svém jednání dne 10. ledna 2024 opět nedokončil debatu o vládní novele zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), jež zkracuje dobu oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Podle zpravodajky Mgr. Ing. Taťány Malé se sešla pětice pozměňovacích návrhů. Neznamenají ale podle ní zásadní posun k hájení práv poctivých dlužníků a věřitelů a k posílení požadavků na řádné plnění povinností dlužníka. Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Navrhované změny insolvenčního zákona vycházejí z evropské směrnice a měly by podle vlády proces zpřístupnit širšímu okruhu podnikatelů i spotřebitelů.

Projednávání novely insolvenčního zákona přerušil Ústavně-právní výbor hlasy všech přítomných členů, a to už počtvrté. Vrátí se k ní koncem ledna. Náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Antonín Stanislav, Ph.D., zdůraznil, že předloha vychází z vládního programu. „Snažili jsme se připravit vyvážený předpis,“ uvedl.

Úpravy mají podle Ministerstva spravedlnosti zajistit to, aby lidé v úpadku získali druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Část poslanců se ale k navrhované změně podmínek oddlužení staví rezervovaně, poukazuje na možné narušení rovnováhy v postavení věřitelů a dlužníků a na princip, že dluhy se mají platit.

Evropská směrnice předpokládá tříletou dobu oddlužení jen pro podnikatele. Vláda se v programu zavázala k tomu, že ji vztáhne na všechny dlužníky.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Novela insolvenčního zákona zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení“.

Pro řádné plnění povinností by dlužník musel při plnění splátkového kalendáře plně využívat možnosti svých příjmů a dosahovat odpovídající mzdy, nebo jiného příjmu. Nesměl by uměle své příjmy snižovat. Předpokladem povolení oddlužení by zůstala podmínka, že ostatní věřitelé obdrží alespoň tolik, kolik zpravidla při plnění splátkového kalendáře obdrží insolvenční správce za svou činnost. Předloha podle zdůvodnění zakotvuje přísnější požadavky na řádné plnění povinností dlužníka i na dohled ze strany insolvenčního správce tak, aby dlužník splatil dluhy v nejvyšší reálně dosažitelné míře.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com