Velké společnosti působící v Evropské unii budou muset dbát na to, aby nedovážely zboží, jehož výroba je spojená s dětskou prací nebo poškozuje životní prostředí. Vyjednavači členských států EU a Evropského parlamentu se dne 14. prosince na zasedání vedoucích představitelů EU v Bruselu shodli na směrnici o odpovědnosti firem, které mají více než 500 zaměstnanců. Pokud velké společnosti zjistí, že nějaká firma v jejich dodavatelském řetězci tyto principy porušuje, budou muset zjednat nápravu.

Evropská komise loni přišla s návrhem závazných pravidel ve snaze ukončit praxi, při níž často nadnárodní korporace ve snaze o levnou výrobu v Africe, Asii či Latinské Americe přehlížejí využívání nucené práce nebo devastaci deštných pralesů. Hlavní vyjednavačka Evropského parlamentu Lara Woltersová připomněla zřícení osmipodlažní budovy v komplexu Rana Plaza v Bangladéši, při němž před deseti lety zahynulo 1129 lidí, většinou šiček textilu pracujících v zoufalých podmínkách.

„Nechť je tato dohoda věnována obětem oné tragédie,“ řekla nizozemská členka socialistické frakce v EP. Směrnice má podle ní namířit unijní ekonomiku do doby, kdy bude mít přednost blaho lidí a životní prostředí před okamžitým ziskem.

Nová povinnost se bude vztahovat na všechna odvětví. V činnostech označených jako zvláště rizikové, například výrobě a dovozu oblečení, těžbě či potravinářství, bude prahem již 250 zaměstnanců. Částečnou dočasnou výjimku budou mít firmy z finančního sektoru, které například nebudou muset zjišťovat, zda jejich úvěry nebo investice nemíří do projektů využívajících nucenou práci. Naproti tomu i finančních firem se má týkat povinnost vypracovat „plán klimatické transformace“, který má jejich činnost přizpůsobit ochraně životního prostředí. Někteří kritici nové normy tvrdí, že přinese firmám další administrativní zátěž.

Směrnice se dotkne společností, jejichž roční celosvětový obrat přesáhne 150 milionů eur (3,7 miliardy korun), u rizikových sektorů 40 milionů eur. Podle odhadů by měla v Evropské unii zasáhnout na 13 000 firem. „Nemusí to být lehké. Ale chceme, aby velké firmy používaly svoji sílu jako páku k dosažení změn k lepšímu,“ řekla novinářům Woltersová.

Připustila, že společnosti mohou čelit obtížím u svých subdodavatelů v některých zemích, jako je například Čína a další, kde jsou těžce vynutitelná pravidla týkající se transparentnosti.

Směrnice se bude vztahovat i na společnosti sídlící mimo EU, které jsou součástí dodavatelských řetězců vedoucích do unijních zemí. Ty budou spadat do její působnosti, pokud obrat z podnikání souvisejícího s EU přesáhne 300 milionů eur.

„Vůbec poprvé vznikne ucelený právní rámec, v němž budou moci komunity z celého světa žalovat u evropských soudů firmy odpovědné za porušování lidských práv a poškozování životního prostředí,“ uvedla podle agentury Reuters k dohodě světová organizace hájící lidská práva Global Witness.

Společnosti, které nebudou stanovená pravidla dodržovat, mohou dostat pokutu až do výše pěti procent svého ročního světového obratu.

Dohodu musí formálně potvrdit ministři členských zemí EU a plénum Evropského parlamentu. Pravidla by měla začít platit v průběhu příštího roku.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com