Zdálo by se, že nouzový stav zpomalí nebo dokonce ochromí život institucí, zbrzdí jednání a plnění úkolů a zcela zastaví nové aktivity, takže si její představitelé i zaměstnanci mohou vybírat „oddechový čas.“ V případě České advokátní komory je však opak pravdou. Nouzový stav se chodu ČAK dotýká velmi výrazně. Na to, jak se žije České advokátní komoře v nouzovém stavu, jsme se zeptali předsedy představenstva ČAK JUDr. Vladimíra Jirouska.

„Řešíme nejen obvyklá stavovská témata, vnitřní a vnější legislativu, aktuální provozní otázky a podobně, ale zároveň řadu specifických problémů, s nimiž nepočítají ani stavovské předpisy, ani dosavadní komorová praxe. Budu-li mluvit za sebe, zatížení představenstva i zaměstnanců Komory je enormní,“ řekl na úvod rozhovoru předseda ČAK.

Pandemie zasáhla i advokátní zkoušky. Kvůli vládním restrikcím musel být termín listopad/prosinec zrušen. Komora následně jednala s Ministerstvem spravedlnosti o výjimce z dočasného zákazu advokátních zkoušek a nutno říct, že úspěšně. Jak nakonec prosincové advokátní zkoušky proběhly?

Právě to byl jeden z problémů, který je typicky „covidový“. Plně jsme si uvědomovali, že odklad zkoušek znamenal pro koncipienty odklad zahájení výkonu advokacie, takže pro ně šlo o problém zásadní. Proto jsme iniciovali jednání o výjimce, která svědčí zdravotnictví a vysokým školám a umožňuje při zkouškách přítomnost deseti osob. Mezitím, než se obě ministerstva – spravedlnosti i zdravotnictví vyjádřila, jsme zpracovali i scénář krizového zkouškového systému tak, aby vyhovoval tehdy aktuálnímu stavu závazných předpisů i přesto, že jeho realizace by byla věcně, personálně i časově náročná jak pro nás, tak pro zkušební komisaře a v neposlední řadě i přihlášené adepty advokacie. Naštěstí nakonec dala obě ministerstva souhlasná stanoviska, takže příprava a provádění profesních zkoušek byly vládním nařízením umožněny od 23. 11. 2020. ČAK okamžitě zveřejnila jak mimořádné, tak řádné termíny pro uskutečnění zkoušek. Ke zkouškám v mimořádných prosincových termínech, které právě nyní skončily, se přihlásilo z původních 208 adeptů jen 11. Devět do Prahy a dva do Brna. Většina původně přihlášených (173) využije raději lednové a únorové termíny roku 2021, dalších 22 adeptů pak termíny ještě pozdější a dva koncipienti od zkoušek odstoupili zcela.

Když už jsme u advokátních zkoušek, před více než rokem se změnil jejich systém, kdy podmínkou k připuštění ke zkoušce je složení tzv. vstupních testů. Jak se osvědčily?

Tuto otázku jsme řešili na mimořádném představenstvu ČAK v říjnu. Proti testům nic nemám, ale jejich řazení těsně před třídenní písemné zkoušky a následné komisionální ústní zkoušky nepovažuji za úplně šťastné. Osobně doporučuji, aby se testy staly jakousi první atestací v průběhu koncipientské doby a byly primárně zaměřeny na stavovskou problematiku. Ostatně už kolega JUDr. Aleš Pejchal (bývalý místopředseda ČAK, dnes soudce ESLP ve Štrasburku) správně zdůrazňoval, že stavovské předpisy, jejich znalost a dodržování, jsou právě tím, co advokacii významně odlišuje od jiných právnických stavů. Bohužel, a výrazně se to projevuje právě dnes, mnohým advokátům je znalost, byť základních stavovských předpisů, ať již vnějších či vnitřních, na hony vzdálená.

K neplánovaným covidovým akcím, které se objevily, přibyla navíc další, plánovaná dlouho dopředu – rekonstrukce paláce Dunaj…

Věřte, že když jsem se v roce 2017 po svém nástupu do funkce dozvěděl o generální rekonstrukci, které se nevyhneme, byl jsem z toho nešťastný. Dnes všichni, kteří na procesu zajištění chodu Komory pracovali, všichni, kteří se podrobně seznámili s rozhodnými okolnostmi a schvalují novou smlouvu kontinuálně navazující na tu z roku 2004, považují právem dosažené výsledky za optimální. A to jak ve směru zabezpečení náhradních prostor, tak ohledně obchodních podmínek, jež jsou zcela srovnatelné s těmi předchozími. Nejdůležitější bylo a stále je nezbytné zajištění provozu, bez něhož by Komora nemohla fungovat a plnit již zmíněné povinnosti, například školícího centra. Jen namátkou: průměrná návštěvnost školícího centra přesahovala v roce 2019 počet dvou a půl tisíc koncipientů a advokátů měsíčně! Během jednoho roku se v prostorách realizuje téměř tisíc advokátních, uznávacích a mediačních zkoušek! A to nemluvím o pravidelných zasedáních Kontrolní rady, Kárné komise a Odvolací kárné komise (celkem 164 členů), o kárných řízeních, advokátních slibech a chodu oddělení a odborů Komory původně sídlících v paláci Dunaj.

Advokátní deník se zabýval kauzou Paláce Dunaj několikrát, zveřejnil jak komplexní materiál s vyjádřením a důkladným vysvětlením ČAK, tak prohlášení představenstva k nájmům prostor v paláci Dunaj.

Koronavirová epidemie obecně přinesla v určitém směru i některá pozitiva, třeba urychlení využití informačních technologií v každodenním životě. Jak je na tom ČAK například při online vzdělávání advokátů a advokátních koncipientů?

Zcela zásadní bylo zavedení Komplexního informačního systému Konica-Minolta, na jehož základě byla již v předchozím funkčním období realizována první etapa digitalizace chodu Komory. Samozřejmě, že na rozšíření funkčnosti systému dovnitř i navenek dle našich možností pracujeme. Ohledně online vzdělávacích akcí jsme právě na listopadovém představenstvu přijali novelu usnesení o výchově a vzdělávání. Samozřejmě reflektujeme technologický vývoj doby a její možnosti, ale na druhé straně si uvědomujeme, že ne pro všechny vzdělávací akce je on-line forma vhodná. Například poslední dobou se velmi výrazně množí návrhy, abychom se v rámci vzdělávání advokátních koncipientů vrátili k původním několikadenním vstupním školením. Nelze rezignovat na interaktivní formy vzdělávání umožňující diskusi, konzultaci a okamžitou reakci na řadu otázek, jež teprve například z diskuse vyplynou. Navíc nelze odhlédnout od mnoha dalších efektů vzdělávání pořádaného na prezenčním principu při účasti zhruba sta koncipientů či advokátů. Vždy zdůrazňuji, že možnost seznámit se, komunikovat, navázat vztahy zakládá vzájemný respekt pro budoucí praxi velmi významný, opak obvykle nedostatečnou orientaci v prostředí či dokonce despekt.

Faktem je, že ani někteří tradiční lektoři nepohlížejí na online vzdělávání advokátů jako na ideální…

To je další, nikoliv nevýznamná věc – stále častěji se setkáváme s velmi odmítavým přístupem lektorů, mnohdy těch nejlepších, k systému tzv. „mluvící hlavy“ v kyberprostoru. V každém případě je namístě ta informace, že jsme konstituovali skupinu advokátů, kteří do června 2021 předloží návrh další optimalizace vzdělávacího systému.

S tím velmi úzce souvisí i další akce, která má ještě více účastníků, než vzdělávací semináře a konference – sněm. Má ČAK připraveno nějaké řešení pro případ, že by epidemiologická situace nebyla ani příští podzim příznivá a hrozilo by, že by kvůli ní 8. sněm nemohl proběhnout ve stejném režimu jako doposud?

I když doufám, že situace nebude tak dramatická, jako nyní, například s ministryní spravedlnosti Mgr. Marií Benešovou jsem již jednal o nezbytných legislativních krocích, například o nezbytné prolongaci funkčního období, tedy krocích, které by na krizovou situaci v rozhodném období reagovaly. Jistě víte, že zákon o advokacii, stejně jako tzv. Stálý volební řád, vychází z prezenčního principu. Nelze opomenout, že sněm je nejvyšším orgánem samosprávy, přitom dikci „Sněm volí přímou a tajnou volbou …“ může změnit zase pouze sněm. Nepochybuji o tom, že otázka formy sněmu bude v rámci programu toho nadcházejícího diskutována a případně řešena.

Zvažuje ČAK do budoucnosti možnost volit své orgány on-line?

Kolega JUDr. Martin Maisner, člen představenstva ČAK, připravil analýzu všech pro a proti, jak pořádat advokátní sněm v mimořádných podmínkách, která byla již na stránkách Advokátního deníku zveřejněna a v představenstvu předpokládáme, že zahájíme diskusi o dané problematice v rámci advokátního stavu. Elektronický systém hlasování určitě inspirativní je, ostatně IT pracovníci Komory již zpracovali možné technologické postupy, jež by, byť při nevyloučení určitých rizik, zajistily předpisové náležitosti voleb. Znovu však je třeba zdůraznit, že za stávající zákonné a stavovské úpravy bude na sněmu, aby rozhodl o jeho, resp. své budoucí podobě. A připomínám, že sněm není pouze o volbách, ale má i řadu dalších funkcí.

Všichni advokáti mají nejen právo se sněmu účastnit a hlasovat na něm, ale také podávat návrhy a k projednávaným otázkám se vyjadřovat. Toto své právo musí vykonávat osobně, zastoupení advokáta na sněmu jiným advokátem není přípustné. Sněm by měl být fórem, kde se mohou projednat ty nejzávažnější otázky fungování a rozvoje advokacie a lze jen doufat, že tomu v budoucnu bude v daleko větší míře.

 

Jak funguje v nouzovém stavu systém bezplatné právní pomoci potřebným, kterou ČAK zajišťuje? Postihl jej nějak nouzový stav?

Za dva roky jsme řešili téměř 4 000 žádostí, v současné době je vyřizováno 451 žádostí. Takže funguje – dokonce komise Ministerstva spravedlnosti vyhodnotila kvalitu služeb poskytovaných centrem bezplatné právní pomoci (BPP) velmi dobře. Jen pro připomínku, zajištění bezplatné právní pomoci bylo advokacii uloženo zákonem s účinností od 1. 7. 2018. Právě od tohoto data funguje v rámci pobočky ČAK v Brně v Kleinově paláci (na snímku), jež zajišťuje právní pomoc potřebným z celé republiky. Náklady na vybudování centra pro celostátně zajišťovanou bezplatnou právní pomoc, ať již související s technickým či personálním zajištěním provozu, představovaly a představují částky v miliónech korun.

Máte informace o tom, zda měly jarní a podzimní vlny pandemie vliv na zavírání advokátních kanceláří, nebo omezování jejich služeb proto, že klienti v této době potřebovali služby advokátů méně?

O zavírání advokátních praxí nevím. Poptávka po službách advokátů v daných obdobích byla jistě ovlivněna druhem právních služeb, které ten který advokát či advokátní kancelář poskytují. Jestli je konkrétní advokátní činnost vázána na chod soudů, který byl a nyní opět je z části ochromen, jistě tato skutečnost v určitém rozsahu advokátní činnost poznamenala. Na druhé straně lze předpokládat, že ohledně škodných nároků poptávka narostla, resp. v blízké budoucnosti naroste.

Aby se klienti či potencionální klienti mohli právě v současné krizové situaci náležitě orientovat, poskytli jsme mediální podporu projektu „Právem proti koronaviru“, přitom webové stránky proticovid.cz jsou přímo napojeny na vládní web COVID portál. Stejně tak podporujeme aktivity advokátů sdružených v Unii rodinných advokátů a jejich tzv. Koronoporadnu a také pro vlastní advokáty máme linku pomoci help@cak.cz.

Počítá  ČAK s tím, že by prodloužila nebo odložila splatnost ročních plateb advokátů na činnost Komory?

Bez ohledu na současný pandemický stav řešíme každoročně cca 500 žádostí o snížení či prominutí advokátního příspěvku. Letos jsme vyhověli 430 žadatelům. Na řešení případných sociálních problémů advokátek či advokátů, podmíněných současnou krizí, jsme se připravili již v rámci prvního nouzového stavu, kdy byla ustavena komise pro poskytování podpory ze sociálního fondu ČAK. Skutečností je, že jsme řešili pouze jednu žádost. V každém případě platí, že systém byl vedením ČAK nastaven a pro případ potřeby je funkční. V daných souvislostech je však namístě zdůraznit, že k řešení sociálních problémů je určen sociální fond. Vážnější sociální problémy by stěží mohla řešit sleva z advokátního příspěvku. Jsme však připraveni individuální žádosti řešit.

Když se obecně ohlédnete za uplynulým rokem, co považujete v životě Komory v roce 2020 za nejzásadnější?

Dopad pandemie je globální a advokacii se samozřejmě nevyhnul. Ještě v únoru by mne nenapadlo, jak a čím bude má dráha v pozici předsedy ČAK vrcholit. A na rozdíl od jiných oblastí, jež trpí nařízenou nečinností, se vedení Komory naopak potýkalo, a ještě potýká s enormním nárůstem problémů, které je třeba operativně řešit vedle či nad rámec témat, jež se samosprávou advokacie běžně a přirozeně souvisejí. Mnoho už jsme jich zmínili, jako advokátní zkoušky, online jednání dovnitř i navenek, zajišťování alespoň základní a ze zákona povinné vzdělávací činnosti, přijímání stanovisek k legislativním kotrmelcům v úrovni ústavní přijatelnosti, okamžité reflektování dopadů mimořádných opatření na advokacii v jednáních s kompetentními zástupci státní správy, poslanci apod. Bylo a je toho až nad hlavu.

Přes všechny nečekané problémy a překážky způsobené pandemií, co hodnotíte jako největší letošní úspěch?

Byl bych šťastný, kdybych mohl oznámit přijetí námi připravené rekodifikace advokátního tarifu, resp. alespoň přijetí velké novely mj. odsouhlasené s vedením Ministerstva spravedlnosti. Díky pandemii a jejím celospolečensky finančním dopadům musím přijmout za vděk alespoň zrušení letité „povodňové daně“. Doufám, že za dané situace advokáti tento, snad první, krok k širší novelizaci advokátního tarifu, ocení. Za úspěch samozřejmě považuji též realizaci projektu „Advokáti do škol“, ať již prostřednictvím přednášek advokátů, nebo vydáním příručky „Advokáti do škol“, která je v rukou učitelů způsobilá být účinným nástrojem právní osvěty. Významných, ne-li nejvýznamnějších, úspěchů, byť v jistém smyslu neviditelných, jsme dosáhli v řadě legislativních procesů. Neviditelných proto, že úspěšná obhajoba či prosazení základních principů výkonu advokacie je advokátním stavem obvykle přijímána jako samozřejmost.

 

Letošní rok končí, nový začíná – jaké hlavní události v něm advokacii čekají?

Tou hlavní událostí bude nepochybně 8. sněm ČAK. Samozřejmě věřím, že jej bude možno uspořádat v intencích zákonné i stavovské právní úpravy, jež jsou pro nás závazné. V té souvislosti je vhodné připomenout, že sněm není pouze o volbách, byť jejich výsledek je pro další podobu a vývoj advokacie svým způsobem určující.

Co byste popřál Komoře a advokacii do roku 2021?

Asi navážu na zmínku o 8. sněmu advokacie. Pokud si něco přeji, pak zejména to, aby zvolené vedení advokacie bylo tak dělné, jako je to současné, aby byla zajištěna kontinuita názorů na poslání advokacie a aby advokátní stav byl ve smyslu ať již psaných či nepsaných etických pravidel veden tak, aby nedošlo k ohrožení jeho nezávislosti. Současná krize, jako každá jiná, má totiž výrazné polarizační důsledky a mimo jiné budí i revolucionáře, kteří nabízejí jednoduchá a povětšinou populistická revoluční řešení. Těch se poněkud obávám.

Redakce AD
Foto: ČAK; AD; Pixabay